ad) Řešíte také generační spory? (PD 10/09)

Když jsem si v říjnové Psychologii dnes přečetla otázku: Řešíte také generační spory?, nejprve mě napadlo – ne. Pak jsem uvažovala o svých vztazích s blízkými. Celý život jsem žila s rodiči a docela dobře s nimi vycházela. Před dvěmi roky můj otec zemřel. Nyní žiji jen s maminkou a rozumíme si výborně. Přesto jsem si uvědomila, že občas řeším neshody se svou 14letou neteří. Její chování a mluva se mi nelíbí, a tak ji občas svými slovy usměrňuji. Má i světlé chvilky a hezky mluví se mnou i dalšími členy rodiny. Všichni se těšíme, že brzy „vyroste“ a už nebudeme muset řešit odmlouvání a její výstřednosti v chování. Při pročítání celého článku Lucie Hrdličkové, která se narodila o dva roky později než já, jsem narazila na zajímavou pasáž. Pod titulkem Zdroje mezigeneračních konfliktů jsem si mimo jiné přečetla: „Komunista s pravičákem či ateista s jehovistou pod jednou střechou, je opravdu výbušná konstelace.“ Udivilo mě to. Jakoby autorka házela všechny do jednoho pytle. Copak různorodá politická orientace nebo rozdílné náboženství musí nutně vyvolávat mezigenerační konflikty? Podle mého názoru – rozhodně ne vždy. Léta pracuji s různými lidmi a mluvívám s nimi i o jejich vztazích s rodinnými příslušníky. Je jisté, že ne všude panuje pohoda a soulad, ale většinou jsem se setkávala i se snahou domluvit se. Pokud jsou zástupci generací tolerantní, není proč vyhrocovat situace jen kvůli rozdílnosti názorů. Ať už je to člen nějaké politické strany nebo zastánce jejich ideálů či jakýkoli věřící (mimochodem autorka použila člena náboženské společnosti Svědků Jehovových) nebo nevěřící. Vždy má každý možnost dát tomu druhému prostor a nepouštět se na tenký led. Ano, občas se vyskytnou situace, kdy jsou názory generací diametrálně odlišné, ale za výbušnou konstelaci bych je, v tomto případě, neoznačovala. Jedno přísloví říká: Pokud se chce, všechno jde. A opravdu, záleží na každém samém, jestli se chce s osobou z mladší či starší generace domluvit…