Pomoc, nebo riziko nadvlády?

Definuj, nebo budeš definován! praví jedna ze základních moudrostí postmoderny. V tomto smyslu umožňuje blízký, ba více než intimní vztah mezi terapeutem a pacientem v excelentní, byť většinou nevědomé formě výkonu moci a jeho převedení do závislosti (důvěrné známosti duší jsou nesrovnatelně větší intimitou nežli důvěrné známosti těl). V člověku je jakási velmi silná touha po získávání a udržování závislých bytostí, ať už jsou to děti, žáci, podřízení, patriarchální manželky, otroci, klienti, nevolníci či domácí zvířata. K tomuto pandemoniu je možno přiřadit i pacienty, jejichž postavení se asi nejvíc blíží postavení antických propuštěnců, klientů (také to byly osoby dospělé a formálně svobodné, nicméně často docházely ke svému bývalému pánovi pro ochranu a radu, též ho každého jitra obřadně zdravily). Ve všech těchto případech nebývá v typickém případě vykonávána moc ve své brutální a nahé formě, jako třeba u dozorců v lágrech, ale má jako převládající svou pečující, laskavou a paternální složku, převládající až do chvíle, než by se chtěl objekt péče osamostatnit - pak se ovšem ukážou zuby, často s nepředstavitelnou rasancí. U psychoanalytiků k tomu sice přistupuje i „obživné“ stanovisko, chtějící si platícího pacienta udržet, ale celý fenomén je kupodivu stejně silný i tehdy, dějí-li se zásahy bezplatně na přátelské bázi či pokud na takovouto bází celý vztah postupně přejde. Nemá tím být nikterak řečeno, že celá psychoanalýza a podobné techniky mají za účel pouze tyto posesivně-manipulační praktiky na důvěřivcích - celý problém je složitější. Skutečně ve značné části případů bývá duševně trpícímu nějak pomoženo, často i velmi podstatně -někdy je od toho závislé celé jeho další přežití. Jedná se však o cosi podobného, jako zajdeme-li v nouzi za lichvářem - také nám půjčí peníze, které bychom jinak nezískali a které nás často i zachrání, ale díky vysokému úroku se splátek nezbavíme už nadosmrti a těžko s ním kdy přerušíme spojení (každá věc má svou spravedlivou cenu a cena za přežití je značná). Placení psychoanalytických operací sice tento efekt poněkud tlumí, ale zdaleka ne k nule. Duševní investice se splácí zase pouze duševní investicí a peníze ji mohou nahradit jen nevydatně. Tak jako sedláci, uprchlí za válečných nepokojů na špatně dobytný feudální hrad, se posléze stávali závislými, se duševně labilnější jedinci dostávají do poddanství těch, kdo jim v nouzi pomohou. Psychoanalýza je pouze jedna z mnoha cest k tomuto stavu.