Co nám říkají sny?

Můj byt - mé já

Se sny o bytech je to ještě komplikovanější. Sny se vyjadřují obrazně, v symbolech a přímočaré racionální vysvětlení bývá zavádějící. Pokud se chcete naučit správně vnímat sny, doporučuje Jana Heffernanová zajímavé průpravné cvičení: „Podívejte se na nějaký složitější středověký nebo renesanční obraz a popište ho. Uvidíte, že to není tak docela snadné, protože staré obrazy často ukazují nám neznámý děj. Pokuste se ho z něj vyčíst.“

S bytem má konkrétní zkušenost každý, takže když se nám o bytě zdá, logicky se domníváme, že víme, oč jde. „Byt je poměrně univerzální symbol,“ vysvětluje Jana Heffernanová. K poselství výše zmíněného snu se můžeme dopracovat prostřednictvím otázek: Co je to byt? Jaký je? Byt je prostor, ve kterém žijeme. „Sen se zajímá o naše nitro, takže byt představuje naše vnitřní prostředí, nejbližší prostor, v němž se pohybujeme nebo kde pracujeme. Proto také ve snech vystupuje poměrně často. Když se vám ve snu ukáže, že máte místnost navíc, je to pozitivní zpráva.“

Spánek a snění podává systematický a čtivý výklad psychologických a fyziologických aspektů spánku, zaměřený na jeho funkce, stadia i nejběžnější poruchy, včetně přehledu metod jejich diagnostiky a psychoterapie. Autorka prezentuje nejnovější teorie spánku a snění, výsledky výzkumů spánkové deprivace či vybavování snů. Zabývá se různými druhy snových zážitků, možnostmi jejich interpretace a terapeutického využití. Zvláštní pozornost je věnována lucidnímu a dennímu snění.  Kniha je určena klinickým a poradenským psychologům, psychiatrům, antropologům a studentům těchto oborů, stejně jako širší veřejnosti, která se zajímá o psychologickou literaturu.

A co ty obavy ze zařizování a strach, že nepojede výtah? „Vždycky je třeba vycházet z konkrétní situace, komu a kdy se sen zdál,“ vysvětluje odbornice. Starší paní může být v situaci, kdy jí ubyly starosti s dětmi, které už stojí na vlastních nohách, možná je čerstvá důchodkyně a má víc prostoru, který lze něčím vyplnit, má možnost změnit svůj život - jenže s tím mohou souviset i pocity ohrožení, strach z nového anebo třeba i nepříjemné pocity, když jí známí „radí“, co by teď všechno měla udělat, jak se svým životem naložit. „U jiného člověka ale mohou sny o obavách ze zařizování bytu v nejvyšším patře souviset třeba s příliš vysokými ambicemi. Prázdné pokoje vás mohou upozorňovat, že necháváte ladem své schopnosti,“ upozorňuje Jana Heffernanová. Patrně už tušíte, co se vám pokouší sdělit sen o tom, že máte doma nepořádek, případně ještě návodněji, že ho uklízíte.

„Sen o bytě přeplněném věci nebo sen o tom, že balíte na cestu, třeba na dovolenou, a věci se vám nevejdou do kufru, případně na letišti z nacpaného kufru padají, jsou obvykle o tom, že jste si naložili víc, než můžete zvládnout,“ dodává.

Podobně symbolicky vystupují ve snech peníze. Málokdy znamenají stav na kontě, spíše představují naši vnitřní energii - ostatně v hovorovém jazyce běžně říkáme, já na to mám, případně nemám, když myslíme na vlastní sílu, schopnosti či energii.

Snu nejde o banality

Sny jsou malá divadelní představení, která nám ukazují, jak se typicky chováme a co se děje v naší duši a těle, co zanedbáváme, kam nás naše vzorce chování vedou. V tomto ohledu jsou sny předvídavé, vědí, co se stane - protože se to už vlastně děje. To jen my si to ještě neuvědomujeme. Tak vysvětluje ve své knize Tajemství dvou partnerů současný pohled na sny Heffernanová. A uvádí příklad snů, které ve své korespondenci z Kostnice popsal Jan Hus. „O útěku papeže se mi zdálo... také zajetí Mistra Jeronýma… všecko žalářování mé, kam veden budu a jak se potom vskutku stalo, jsem viděl, třeba ne v té způsobě…“ „Když Jan Hus líčí, jaké podrobnosti se mu zdály, a co všechno se splnilo, prosí na konci každého dopisu pána Boha i pána Ježíše za odpuštění, že se mu ty sny proti jeho vůli zdály,“ dodává autorka. Psychiatr Radkin Honzák dokládá, že i americký prezident Abraham Lincoln si tři dny před smrtí zaznamenal sen, v němž viděl čestnou stráž před Bílým domem a voják ho informoval o tom, že prezident byl zabit atentátníkem. Spíše než proroctví se nám sny obvykle pokoušejí sdělit, které naše potřeby zůstávají nenaplněné, jaké máme vztahy s blízkými lidmi, jakým chováním si ubližujeme. „Pokud se vám sny ráno nevybavují, může to být i tím, že prožíváte klidné, vyrovnané životní období. Sny nemají tak naléhavý emocionální náboj, takže si je nezapamatujete, nebo nejsou ničím znepokojivé. Jinak je sen ješitný,“ usmívá se Jana Heffernanová.

Přečtěte si také: Kniha SNY JAKO ŘEČ NEVĚDOMÍ amerického psychoterapeuta Roberta A. Johnsona proto nabízí praktický přístup k osvojení si schopnosti číst symbolický jazyk snů i využít síly imaginace a využít ji k rozvoji vztahu mezi vědomou myslí a nevědomím.

„Chce-li být slyšen, přitvrdí, je mnohem dramatičtější. Pokud mu nevěnujeme pozornost, může se původně nevinný sen vyvinout do hororu - prostě se na nás potřebuje dobouchat.

Sny také přehánějí, podobně jako literatura, protože potřebují dostat do malého formátu citově závažné téma tak, abychom si ho všimli. Naše jednotlivé prohřešky ho nezajímají. Avšak jakmile se nějaké jednání zautomatizuje, ustálí se jako ne zrovna optimální vzorec chování, začne na něj sen poukazovat.“ A když je zle, sen varuje.

Noční varování

Verena Kast v knize Sny nabízí porozumění podstatě a významu snů, předkládá některé teorie objasňující funkci snového života a poskytuje základní praktická vodítka pro práci se sny v psychoterapeutické praxi.

„Léta trpím astmatem, naučila jsem se s tím žít,“ vypráví odbornice na sny. „Předloni se mi strašně zhoršilo, nemohla jsem vyjít schody, pořád jsem kašlala. Lékař řekl, že to není tak zlé. Za dva dny nato se mi zdálo, že dole pod oknem stojí můj zemřelý manžel, že na mě gestikuluje. Odvrátila jsem se od okna a na stole leželo moje úmrtní oznámení. Ráno jsem se probudila a rovnou jsem si zavolala pohotovost. Převezli mě to nemocnice a hned si mě tam nechali - mám prý oboustranný těžký zápal plic.

Jedné ze studentek Jany Heffernanové se 14 dní před svatbou zdálo, že je se svým vyvoleným na opuštěném ostrově. Přešli na něj po můstku, který pak spadl. Nemohli zpátky a on se k ní nechoval hezky, cítila se v děsivé izolaci. Když o svém snu přemýšlela, začala si uvědomovat různé situace v jejich vzájemném vztahu, které přehlížela. Rozhodla se svatbu zrušit. Teď, po letech, ví, že dobře udělala. Poznala jiného muže, je šťastně vdaná a má dvě děti.

Co znamená sen o sexu?

Podle loňského reprezentativního průzkumu agentury Sanep se prý Čechům nejčastěji zdává o sexu a o tom, že někoho hledají. „Sex je nedílnou součástí našeho života, prožívá ho každý. Někdy je dobrý, jindy ne, bývá ho moc, nebo naopak chybí - objevuje se ve snech jako každá jiná lidská činnost, ale nemyslím si, že by měl nějaký speciální symbolický význam. Někdy vyjadřuje touhu po spojení obecně, spolupráci, harmonii,“ komentuje Jana Heffernanová.

Často se nám též zdává o smrti, což podle odbornice znamená spíš omezení vlivu dané osoby na náš život než reálnou smrt. Podle výzkumu se ve snech objevují také hadi. „Sny o hadech jsou velmi časté, had je jeden z nejstarších kulturních symbolů lidstva, symbol naší životní energie. Pokud vás ve snu had ohrožuje, možná nezacházíte dobře se svým tělem, vynakládáte špatně svou životní energii. Pro laika je těžké takovým snům porozumět,“ říká odbornice. V našich snech hrává roli také voda, symbolizující životodárný element. „Pokud je to hluboká voda, na jejíž dno nevidíte, může jít o vaše vlastní nitro. Divoká, ohrožující voda může znamenat, že vaši psychickou rovnováhu ohrožuje nějaké silné vnitřní emocionální dění. Jste tím zahlceni, jste unášeni proudem emocí - všimněte si, že literatura se mnohdy vyjadřuje podobně symbolickým jazykem jako sny,“ říká žena, kterou k zájmu o hlubinnou psychologii a symboliku snů přivedlo právě studium literatury.

Ve snech míváme podivuhodné schopnosti, například umíme létat. „Takové sny bývají normální hlavně v dospívání. Člověku se otvírají nové příležitosti, je to etapa životního rozletu. V dospělosti si můžeme občas taky klidně zalétat, ale pokud se takové sny opakují častěji, zpozorněla bych. Sen o létání nás totiž může upozorňovat na nějaký náš životní úlet,“ vysvětluje Jana Heffernanová, jak nám může běžný jazyk občas pomoci s výkladem. Jak se asi chováme ve skutečnosti, uletíme-li ve snu od problému? „Když jsem přednášela psychoterapeutům, kteří pracovali s drogově závislými, říkali mi, že alkoholikům nebo lidem závislým na drogách se typicky často zdá o létání. Takové opakující se sny hovoří o našem postoji na zemi.“

Mohlo by se vám také líbit: Extrémně čtivá a výpravná publikace. Jungův výklad snů v knize Člověk a jeho symboly

Ženské a mužské sny

Přestože odbornice na gender by patrně bouřlivě nesouhlasily, můžeme ve snech mužů a žen vystopovat jisté rozdíly. Ženám se kupříkladu zdává, že rodí - dokonce i těm bezdětným, které vědomě dítě nechtějí. Biologické nastavení se zkrátka prostřednictvím snu hlásí ke slovu. Velmi odlišné bývají sny o válce: muži ve snu mnohem častěji aktivně bojují, jejich sny jsou akčnější, byť samozřejmě můžeme najít výjimky. Nicméně pokud muži prožili tisíce let v roli válečníka, bojovníka a lovce, pár desítek let v regionu bez válek a zrušení povinné vojenské služby základní archetypální vzorce nezmění. Ženám se častěji zdává, že je válka zastihla doma, ve městě, utíkají s dítětem - jasněji ji vnímají jako ohrožení.

„Mívala jsem při práci se sny několik mužských skupin,“ vzpomíná lektorka. Ke snům, jež by se podle ní ženě zdály jen těžko, mohou patřit třeba „kutilské“ sny. Jeden student například vyprávěl, že si chtěl ve snu sundat brýle a odložit je na stolek. Říkal si při tom, že je nemůže položit jen tak - a zbytek snu se věnoval vynalézání a výrobě stojánku na odkládání brýlí. Jinému se zase zdálo, že je v koncentračním táboře a chce utéct. Koncentrák je obehnaný kruhovou zdí, na kterou se mu podařilo vylézt. „Až sem by mohl být ženský sen stejný, ale dál…,“ usmívá se lektorka Heffernanová. Mladý muž totiž na té zdi našel motorku -a místo aby utekl, začal se kolem dokola projíždět a křičel: „Koukejte, jak mi to jde!“

Jak jim porozumět?

Sny jako řeč duše - Hans Dickmann, klasik na poli hlubinné psychologie, ve své knize předkládá úvod do hlubinně psychologického výkladu snů, který je přístupný jak odborníkům, tak i čtenářům usilujícím o vlastní sebepoznání.

Čím začít, chceme-li porozumět řeči snů? „Nejprve bychom měli zapomenout na jednotný, ustálený výklad jednotlivých snových jevů, ať je jeho autorem kdokoli,“ říká Jana Heffernanová. Jejich význam je totiž pro každého jiný: zdá-li se o psu nadšenému „pejskaři“, vnímá postavu psa určitě jinak než člověk, jehož v dětství jeden pokousal. Ve své knize Tajemství dvou partnerů uvádí autorka názorný příklad snu o modrých holínkách. Kdyby se žena, které se sen zdál, šla podívat do snáře či slovníku symbolů, dozvěděla by se patrně, že: „ boty - sexuální symbol; vidět boty - obstarávat pochůzky; koupit boty - sliby; nosit boty -cítit se na dně; barvy vždy spojeny s erotickými vášněmi, modrá barva - mírnost, barva duchovní. Z toho by si mohla dát dohromady, že ji čeká nebeský sex, že by měla zmírnit nebo zduchovnit svůj sexuální život, že by měla mít sex s duchovním nebo ještě bůhvíjaké varianty. Jenže žena si uvědomila, že modré holínky jí maminka vždycky vnutí na chalupě a že se tam musí mamince ve všem podřídit. A uvědomila si, že doma, ve vlastní rodině pak často jedná jako ona. Modré holínky symbolizovaly postoj, který žena zaujímala ke své rodině nevědomky podle maminčina vzoru: dělej, co já říkám, a neodmlouvej,“ píše autorka.

Gestaltisté doporučují vyprávět sen vždy v první osobě a v přítomném čase: Přicházím do jídelny plné židlí, vidím v ní ale jen jeden stůl… Pak vybereme hlavní aktéry, za něž můžeme, rovněž v ich-formě, hovořit, třeba za některou židli nebo za ten stůl - Fritz Pearls, jeden ze zakladatelů tohoto psychoterapeutického směru, totiž předpokládá, že vše ve snu jsme vlastně my sami. Dialogy mohou být mnohdy opravdu podnětné, ale ani tuhle metodu nedoporučuje Jana Heffernanová „brát i s chlupama“ - dokážete se vžít do blechy nebo třeba do archanděla Gabriela, abyste za ně mohli mluvit? „Obávám se, že v takových situacích hovoří ego, vědomí s jeho obvykle povrchní vědomostí. Jen si potvrzujeme to, co známe, ale nepřibližujeme se k symbolické řeči snu. Navíc ne všechno ve snu je odrazem nás, naší osobnosti,“ vysvětluje.

Může vás také zajímat: Sny jako projekce, Je možné bdít ve snu?, O čem nejčastěji sníme?

Představte si například, že ve snu bouchnete dveřmi: Práskli jste jimi sami, je to „vaše akce“, projev vašich emocí? Anebo vám je prostě vyrval z ruky vítr a zabouchl je? Takové prásknutí „subjektivně“ nejste vy. To by pak sen spíš vypovídal o tom, jak na vás působí vnější vlivy.

Možná byste si mohli zkusit napsat vlastní slovník symbolů a vést si deníček, v němž si stručně, heslovitě poznamenáte, co na vás který den silně citově zapůsobilo. „Dokážeme-li se při zápiscích vyjádřit obrazným pojmenováním, jsme na půli cesty k pochopení snů: P. šel na oběd s F., mně neřekli - jako bych byl vosk. (Hmm, třeba jsem opravdu moc měkký, přijímám tvar podle toho, jak mě kdo zmáčkne.)“ (Heffernanová, 2008)

Začněte si sny poznamenávat nebo si je po probuzení alespoň nahlas přeříkejte - zvýší se šance, že si děj zapamatujete. Tréninkem se tahle schopnost postupně lepší. Zdálo se vám o zahradě nebo o tunelu? Zkuste na to téma chvíli vyprávět: Jako v tunelu se cítím, když… Když dělám to a to, cítím se jako v zahradě. Nebo si napište slovo doprostřed papíru, od něj vycházejí čáry-paprsky s jednotlivými asociacemi. Pak vyberte ty, které se k významu snu hodí. „Držte se snu“, neutíkejte od něj myšlenkovými asociacemi jinam. Nehledejte ve svých snech potvrzení toho, co už víte. Neberte snové obrazy doslova. „Dovolte si“ nové pohledy a hlavně si připusťte, že sen možná poukazuje na něco nepříjemného, před čím ve dne zavíráte oči. A když vám zůstal jen dojem ze snu? Příjemný sen berte třeba jako předznamenání nového dne, špatnému snu klidně nahlas řekněte: „Já se nedám!“

***

Dále k tématu

O čem se Čechům zdává?

Z historie výkladu snů (výsledky výzkumu) (Dak)

Chce-li být sen Chce slyšen, přitvrdí, š je mnohem dramatičtější. Pokud mu nevěnujeme pozornost, může se původně nevinný sen vyvinout do hororu - prostě se na nás potřebuje ebuje dobouchat. hat Z historie výkladu snů S pokusy o výklady snů se setkáváme ve všech kulturách a ve všech obdobích. Staří Egypťané považovali sny za poselství duchů - vzhledem k tomu, že při výkladu snu bylo třeba odlišit, zda sen pochází od ducha dobrého, či zlého, pracovali vykladači snů opatrně a jejich služby byly drahé. Za nemalý obnos se mohl nechat člověk uspat přímo v chrámu a ráno své sny vyprávět knězi, který mu je vyložil. První snáře pocházejí právě z Egypta, z doby asi 2000 let př. n. l. a ve výkladu snů, jež nabývaly až podoby předpovědí budoucnosti, se často objevují protiklady: sen o štěstí znamená tragédii a obráceně. Ve starověkém Řecku se stavěly speciální prostory, snová orákula, kde bylo možné snít, získat výklad snu a případně být vyléčen, pokud by snícího kromě boha spánku a boha udělujícího ve spaní varování (Hypnos, Morfeus) navštívil také bůh zdraví Asklepion. Nejznámějším orákulem a věštírnou byla delfská s nápisem „Poznej sám sebe“. Výkladu snů se věnovali i řečtí filozofové, například stoik Artemirodos vytvořil sbírku pěti snářů, které při výkladu zdůrazňují význam osobnosti jedince a prostředí, v němž žije. Cesta k nevědomí a poselství stínu Pro vědu sny rehabilitoval Sigmund Freud, jenž je označil za královskou cestu do nevědomí - nebyl by to ovšem Freud, kdyby se nedomníval, že poselství snů se týká naší potlačené sexuality a/nebo agresivity. A protože jde o témata zakázaná či zraňující, předkládá je sen v symbolické či jinak maskované podobě. „Carl Gustav Jung, Freudův oddaný žák a nakonec odpadlík, viděl ve snu základní poselství naší odvrácené strany, tedy zprávu vyslanou nevědomím do našeho vědomí, které její obsah a smysl zatím nechce přijmout,“ vysvětluje psychiatr Radkin Honzák. „Další vývoj mu dal za pravdu,“ dodává. „V našich snech se často objevuje nepřátelská, temná postava, které se bojíme nebo jí opovrhujeme. Obyčejně se sny opakují, konflikt stejného typu mívá různé podoby. Jung tuto postavu, se kterou nechceme mít nic společného, nazval stínem. Představuje nepříjemné vlastnosti, za které se stydíme, názory, problémy a zážitky spojené s určitými pocity, na které bychom nejraději zapomněli. Stínem mohou být i naše nedostatečně rozvíjené vlastnosti, nedostatečně vyvinuté funkce,“ uvádí Jana Heff ernanová. Jung však objevil, že vedle symbolů ukrytých v našem vlastním, „individuálním“ nevědomí se do snů dostávají i mnohem starší, hlubší symboly z tzv. kolektivního nevědomí, které v psychice každého jedince představuje jakousi skrytou spojnici s historií lidského společenství, s dávnými tradicemi, s kulturním zázemím, z něhož vzešel. Ve snu se můžeme setkat s lidmi, věcmi či zvířaty, která jsme v životě neviděli, s nimiž nemáme žádnou zkušenost anebo které v reálném světě vůbec neexistují. Archetypální obrazy, které vystupují z hlubokých vrstev kolektivního nevědomí, se mohou promítnout do snů, jejichž významu bývá těžké porozumět. Mnohdy se zdávají ve složitých životních situacích. Jung doporučuje při výkladu snů velkou opatrnost a Jana Heff ernanová, která se věnovala studiu nejen Jungových teorií výkladu snů u nás i v USA dodává: „Je dobré být obeznámen s přístupem různých psychologických směrů, ale při práci se sny platí velmi málo pravidel a žádné neplatí stoprocentně. Často docházíme k paradoxním závěrům - to patří k povaze snů.“ (Dak)

O čem se Čechům zdává?

Většina z nás (61 %) považuje sny za důležité, více jak polovině Čechů (54,6 %) se situace, o níž se jim zdálo, vyplnila, a třetině se sny často opakují, zjistila v exkluzivním průzkumu výzkumná agentura Sanep. Téměř dvě třetiny populace (65,4 %) si sny pamatují. Z těchto respondentů pak 44,1 % uvedlo, že jim sny navozují příjemné pocity, zatímco 27,3 % mívá pocity nepříjemné. Nejčastěji se respondentům (12,6 %) zdá o situaci, kdy někoho hledají. Sny, ve kterých se daná osoba s někým miluje, se pak převážně zdají 11,9 % dotázaných. Sny, ve kterých dominuje pocit štěstí, převládají u 9,1% respondentů. Létání je ústředním motivem snů u 8,2 % respondentů. Pocit strachu ve snech převládá u 7,9 % dotázaných, 2,8 % respondentů se zdává, že jsou zkoušeni ve škole a nic neumí. O padání se nejčastěji zdá 2,3 % dotázaným. Dále se ve snech po dotyčném střílí, případně snící jede a nemůže zabrzdit auto. Objevuje se motiv smrti, méně časté jsou sny o výhře v loterii, o plavání či potápění do hlubin nebo o ohni. O výklad snů se však 72,7 % dotázaných nezajímá. Špatných snů se bojí jen 4,2 % respondentů. 

Použitá literatura:

Heffernanová, J. (2008). Tajemství dvou partnerů. Praha, Argo. 

Honzák, R. (2010). Královská cesta do nevědomí. Blog na aktualne.cz