Melatonin: mezi lékem a hrozbou

Melatonin – hormon, který velmi úzce souvisí s navozováním spánku. Dobrý sluha, ale zlý pán. Vhodně dávkovaný může být pro některé pacienty trpící nespavostí skvělou volbou, podobně jako sádra u pacientů se zlomeninou. Nahodilá konzumace melatoninových tablet z e-shopu ovšem často připomíná důkladné zabetonování paže s představou, že pevnější beton musí být lepší než sádra.

Úlohou melatoninu je cyklus spánku a bdění synchronizovat se střídáním dne a noci. Syntetizuje se téměř výhradně v noci. Jeho produkce se přitom řídí světlem, které dopadá na sítnici. Postupné prodlužování vlnové délky světla v průběhu večera je signálem, že se blíží čas spát; s nástupem tmy se hladina melatoninu začne prudce zvyšovat, až kulminuje přibližně okolo druhé, třetí ráno.

SPÁNEK A SNĚNÍ podává systematický a čtivý výklad psychologických a fyziologických aspektů spánku, zaměřený na jeho funkce, stadia i nejběžnější poruchy, včetně přehledu metod jejich diagnostiky a psychoterapie.

Pozor na záření monitoru

Proto nám také při spánku vadí přílišné světlo: brání syntéze melatoninu, což organismus vnímá jako signál, že čas ke spánku ještě nenastal. A pozor, platí to nejen pro sluneční záření, ale i pro displeje počítačů a telefonů. To může částečně eliminovat ospalost při práci, a proto jsme schopni „zírat“ do počítače dlouho do noci, ale zároveň to narušuje fyziologickou přípravu na spánek. 

Vyplavování melatoninu závisí na slunečním záření, takže zároveň přizpůsobuje naše tělesné procesy ročnímu období. Navíc se mění s věkem: s přibývajícími léty melatoninu ubývá, stejně jako potřeby spánku. Někteří vědci se domnívají, že tak neurochemie pomáhá zajišťovat, aby byl v tlupě pořád někdo vzhůru a mohl varovat před případným nebezpečím.

Melatonin ovšem zasahuje do imunitního systému. Současná neuropsychiatrie jen výjimečně zůstává u přesvědčení, že za problémy může „málo“ nebo „příliš“ nějaké látky. Za psychiatrickými obtížemi stojí spíš narušení dynamické rovnováhy množství složitých biochemických procesů – čemuž jednorázové zvýšení hladiny konkrétního hormonu nemusí vůbec pomoct. Jakkoli nevíme o žádných zásadních nežádoucích účincích, bezdůvodné konzumaci hormonů je vždy lepší se vyhnout. Melatonin by proto neměl být první volbou, pro kterou se člověk rozhodne po přečtení dvou propagačních článků na webu.

Další článek autora: Poznáme sexuální deviaci podle magnetické rezonance mozku?

Melatonin není drogou, která člověka uspí, ale spíš signálem, který tělu ukazuje optimální čas ke spánku. Pokud pozdě usínáte, hodí se takový signál vyslat dřív: tedy zvýšit hladinu melatoninu večer, aby tělo vnímalo, že se s nástupem spánku opožďuje. Pokud se naopak příliš brzy budíte, může pomoci zvýšit hladinu melatoninu k ránu. V případě, že bude melatonin účinkovat v nevhodnou dobu, své obtíže naopak možná zhoršíte.

Oproti klasickým „lékům na spaní“ – hypnotikům – vypadá melatonin jako menší zlo. Zatímco hypnotika jsou drogami, které ovlivňují průběh spánku, melatonin zůstává hormonem, který vykloní rovnováhu spánku a bdění ve prospěch odpočinku, aniž by nějak zasahoval do konkrétních dějů v mozku. Bez zjevných vedlejších účinků a rizik.

Ani melatonin ale není všespásný a ideální ve všech případech. „Je to hormon, který zasahuje do procesů v těle, může se ovlivňovat s dalšími léky. Ve volném prodeji by melatonin ani být neměl. Upozorňuje na to i Státní úřad pro kontrolu léčiv v doporučení z loňského prosince: „Tato látka totiž patří mezi farmakologicky účinné látky a její užívání bez dozoru lékaře může negativně ovlivnit zdraví pacienta, a to i při podávání nižších denních dávek… V České republice jsou léčivé přípravky obsahující melatonin registrované a jejich výdej, mimo jiné z výše uvedených důvodů, je vázán na lékařský předpis.“ 


Dále čtěte: Zázrak jménem spánek

Přesto, že SÚKL provádí namátkové kontroly, případně postupuje na základě udání, dá se melatonin koupit jak na webu, tak skoro v každé lékárně. Obvykle ve formě potravinových doplňků. Samozřejmě, melatonin není droga, kterou by měla chránit skupina policistů: v supermarketech každodenně nakupujeme množství potenciálně škodlivějších látek. Třeba u insomniaků častá sebemedikace alkoholem nebo THC může bezpochyby napáchat zásadnější škody.

Poraďte si sami

V ideálním světě by se každému člověku trpícímu nespavostí dostalo komplexního vyšetření na spánkové klinice a podle potřeby biologické nebo psychoterapeutické léčby. V případě odůvodněné potřeby včetně melatoninu. Reálný svět ale ideálně nefunguje – a volně dostupný melatonin může být dobrou službou lidem, kteří k lékaři nejdou. V takovém případě je ale důležité nezapomínat, že články o melatoninu nejsou návodem k použití, ale reklamami na (legálně neprodejnou) chemikálii. Zatímco společně s koupí léčiva na předpis dostáváme i individualizovaný recept na jeho užívání, v případě volného prodeje melatoninu dostáváme pouze chemickou látku, s níž si potom musíme poradit sami.

SNY JAKO ŘEČ NEVĚDOMÍ - praktický přístup k vnitřní práci založené na jungiánské analýze snů a osvojení schopnosti číst symbolický jazyk snů.

Doporučené online zdroje dalších informací:

Metaanalýza shrnující výzkumy o melatoninu jako léku (Effects of exogenous melatonin on sleep: a meta-analysis) 

Upozornění Státního ústavu pro kontrolu léčiv 

Přehledné praktické informace o užívání melatoninu

Podrobný blog o užívání melatoninu při „zpomaleném“ denním rytmu


Přečtěte si také:

Hodinky, které si na noc nesundáváme - takzvané cirkadiánní hodiny jsou pravidelný biologický mechanismus seřizovaný již na úrovni samotných buněk v lidském těle.

Poruchy spánku u dětí a dospívajících - ačkoliv téma problémů se spánkem bývá nejčastěji řešeno v souvislosti s dospělou a starší populací, nevyhýbá se ani dětem. Spánkovými obtížemi mohou trpět děti od několika měsíců až po věkovou skupinu „puberťáků“ a mladých dospělých.

Melatonin v praxi
Prvním krokem při řešení nespavosti by tak měl být okruh praktický lékař – neurolog – psycholog – psychiatr, kteří mohou nespavost vyřešit nebo doporučit psychoterapii. Výhodou takového postupu je, že může eliminovat příčiny, které typicky neovlivňují jen spánek: člověku se tak bude lépe nejen spát, ale i žít. Proto je žádoucí začít lékařem. V praxi ale stačí přijít do lékárny, vystát frontu, zaplatit a odnést si krabičku s melatoninovými tabletami. Jak účinkují? Kdy je brát? Kolik? Nevíte. „Dávkování? To musíte vyzkoušet!“ tvrdila mi farmaceutka v jedné z lékáren, kde jsem se na melatonin ptal. Takže jak na to?
Načasování
Smyslem terapie nespavosti by nemělo být jednorázové usnutí, ale trvalé řešení. Pokud je cílem usínat a vstávat dřív, působí melatonin lépe při působení už k večeru než bezprostředně před usnutím. U výrazně narušeného denního rytmu zároveň může hrozit, že by předčasně působící melatonin mohl místo postupného posouvání spánku žádoucím směrem rytmus spánku a bdění úplně narušit.
Pokud člověka naopak obtěžuje předčasné probouzení, je zapotřebí tělu doručit signál, že by mělo spánek prodloužit nebo posunout na později. Hladinu melatoninu je tak zapotřebí zvýšit ráno – a zároveň se opět vyvarovat úplného narušení cirkadiánních rytmů.
Farmakokinetika
Hladina melatoninu v mozku nedosáhne maxima ve chvíli, kdy tabletu spolkneme. U některých přípravků trvá dosažení maximálního účinku půl hodiny, u jiných hodinu a půl – a u těch s prodlouženým uvolňováním několik hodin. Liší se i poločas rozpadu – tedy doba, jak dlouho bude tabletka působit. V jedné ze dvou téměř totožných studií se jedná o hodinu, ve druhé o dvě. Lze počítat s tím, že bez další specifikace se jedná o tabletku bez snahy o prodloužené uvolňování, takže by bylo možné očekávat nástup maximálního účinku i poločas rozpadu okolo hodiny nebo dvou? Zatímco v jedné lékárně mi farmaceutka tvrdila, že to není možné garantovat, jiná lékárnice potvrdila, že bez explicitní zmínky o prodlužování účinnosti lze na sto procent počítat s okamžitým uvolňováním.
Dávkování: méně znamená více
„S dávkováním si hlavu nelámu,“ píše uživatel melatoninu na internetovém fóru. Na dávkování přitom záleží – a zdaleka neplatí zdánlivě logická úvaha, že víc melatoninu přinese lepší efekt. V české lékárně vám typicky nabídnou dvoumiligramové tablety. Metaanalýza z roku 2005 ale hovoří o tzv. plateau efektu: nejúčinnější se napříč vybranými studiemi jevila dávka okolo 0,3 mg (osmkrát méně než v přípravcích nabízených v našich lékárnách); při zvyšování dávky se účinnost buď neměnila, nebo dokonce snižovala. Pro „přeřízení biologických hodin“ se tak může vyplatit používat místo vysokých dávek nízké, v desetinách miligramu, které připomínají přirozenou noční hladinu hormonu. Na svém blogu jeden z uživatelů popisuje, že si rozpouští polovinu dvoumiligramové tablety ve sklenici vody a upíjí ji postupně v průběhu večera.

Vojtěch Pišl