Psychologie na talíři: Čaj nejen o páté

Čaj je nejrozšířenějším nápojem na světě a většina z nás má své oblíbené druhy. Popíjení čaje souvisí s určitým rituálem. Počínaje už výběrem, správnou přípravou a samotným popíjením.

Čaje se dělí podle různých kritérií. Podle původu, kvality listu, doby sklizně, výrobních druhů a podle námi nejpreferovanějšího – dle zpracování. Zmínit můžeme například zelený, černý, oolong, bílý. Černý čaj je ideální na ráno, dokáže nás vzpružit, neboť obsahuje látku zvanou tein, ovšem pouze při správné přípravě, kdy doba louhování nepřekročí tři minuty. V dopoledních hodinách jsou ideální čaje zelené a bíle.

Povzbuzující efekt má pomalejší a pozvolnější nástup a oproti kávě vydrží déle. Neprocházejí oxidací, a mají proto vysoký obsah polyfenolů. Ty patří mezi antioxidanty. V odpoledních hodinách jsou ideální ovocné a bylinkové čaje. Zelený čaj přispívá ke správnému trávení a tím k redukci váhy. Louhování by mělo opět trvat maximálně tři minuty. Bývá uváděno 3–180 sekund a zalévat ho můžete vícekrát. Ve večerních hodinách volte čaje, které vaši mysl uklidní. Ideální je rooibos, který neobsahuje tein, čímž nedráždí nervový systém.

Síla přírody dokáže vyřešit mnohé naše strasti. Například rozmarýn mírní nervovou vyčerpanost a dokáže pozvednout náladu, zmírňuje napětí a úzkost. Zaručeným všelékem nervů je kozlík lékařský, jeho účinek je mimořádně silný. Pomůže se spánkem, při psychické vyčerpanosti, duševních chorobách, zbaví i tolik nepříjemného pocitu bolavého žaludku. Dobře známá je i třezalka pro své antidepresivní účinky. Tlumí strach i nervozitu. Stejně dobře poslouží ale i elixír života meduňka, andělika lékařská, lidově známa jako andělský kořen, která má očišťující schopnosti.

Na povzbuzení organismu je výborný nápoj zvaný lapacho neboli nápoj Inků. Ten se louhuje až 20 minut a pochází z kůry jihoamerických stromů lapacho, nebo maté, obsahující velké množství minerálních látek. Maté kromě povzbuzujících účinků pomáhá tlumit pocity hladu a používá se i při různých redukčních dietách.

Věra Burešová