Terapeutka Jana Srncová a žurnalistka Klára Kubíčková mluví o tom, že se někdy cítí, jako by měly v hlavě ohňostroj. Obě mají ADHD a napsaly knihu o podobných ženách, jako jsou i ony. Nesoustředěných, někdy vyčerpaných, občas trochu náročných na komunikaci, a přitom upřímných a opravdových.
Foto Pavel Jasanský
Jana Srncová (vlevo) absolvovala mediální a komunikační studia na Masarykově univerzitě, pracovala na pozici manažerky marketingové komunikace v reklamní agentuře. Má dvě děti a žije v Ivančicích. Poté co jí bylo diagnostikováno ADHD, se začala zabývat terapií zaměřenou na trauma. Nyní pracuje v terapeutické komunitě pro závislé a studuje obor aplikovaná psychoterapie a inovace v sociální práci.
Klára Kubíčková (vpravo) vystudovala sociologii a žurnalistiku na FSS MU. Deset let působila v MF Dnes a pět let v týdeníku Vlasta. Přednáší na katedře žurnalistiky FSS MU. Je spoluautorkou knih Kapky na kameni (2019) o českých a slovenských rebelkách, … a pak bylo ticho (2022) o tornádu v Moravské Nové Vsi a autorkou knihy Kilometry s dětmi (2022). Žije v Brně, má čtyři děti a maringotku. ADHD jí diagnostikovali ve dvaačtyřiceti letech.
Protože v rozhovoru zazní řada výrazů, které nemusejí být úplně jasné, nabízíme krátký slovníček. Neurotypický je člověk, o kterém se lidově mluví jako o „normálním“, tedy nemá žádnou duševní poruchu. Neurodivergence naopak znamená, že dotyčný nějakou formu duševní poruchy má. Tyto výrazy se obvykle používají u poruch jako ADHD, poruchy učení či autismus. Hyperfokus je stav naprostého, intenzivního soustředění, kdy člověk „vypne“ podněty zvenku a věnuje se pouze jedné věci. Bývá následován vyčerpáním.
Vaším životním tématem je ADHD. Jak jste zjistily, že se vás týká?
JS: V dospělosti, po narození dětí, mi přestaly fungovat kompenzace, přišly úzkosti a deprese. Dostávala jsem se z toho dlouho a až na základě postu novináře Michala Kašpárka o tom, jak ve skutečnosti může vypadat ADHD, když je bez té viditelné hyperaktivity, jsem pochopila, že tohle se mě týká. Po nějaké době mi udělala test psychiatrička a ADHD se potvrdilo.
KK: Já jsem skončila s tetanií a kolapsem v ordinaci u lékaře a ukázalo se, že moje problémy jsou psychogenní. Když jsem konečně dostala termín u psychiatričky, řekla mi po dvou hodinách mluvení a vyšetřování, že deprese a panické ataky jsou tu sice taky, ale že nasedají na jinou diagnózu, která je pod nimi, která tu byla dřív a jejíž ignorování vedlo právě k rozvoji dalších komorbidit. „Už vám někdy někdo řekl, že máte ADHD a že ho máte odmala?“
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.