Po větší změně školství není poptávka

Veřejnost je s českým základním a středním školstvím spíše spokojena a necítí potřebu reforem. Podle průzkumu CVVM zveřejněného začátkem dubna se pro reformu školství vyjádřilo pouze 36 procent respondentů, přičemž nijaknezáleží na jejich věku, vzdělání ani politické příslušnosti. Výrazně vyšší potřebu reforem pociťují pouze studenti středních škol (polovina z nich by ji uvítala). Třetina lidí by zachovala stávající rozložení jednotlivých typůstředních škol. Zvýšit počet gymnazistů chce jenom osm procent respondentů, 18 procent by víc žáků poslalo do učilišť, čtvrtina lidí na to nemá žádný názor. Poměrně jednotná je česká veřejnost v názoru na víceletá gymnázia. Sjejich zachováním souhlasí 61 procent respondentů. Základní škola má podle názoru respondentů zejména předávat morální hodnoty, vědomosti a informace. Špatnou zprávou pro současnou kurikulární reformu je, že rozvíjení obecnýchdovedností považuje za hlavní cíl základních škol pouze 16 procent respondentů. U středních škol zakončených maturitou považují lidé je nejdůležitější, aby motivovaly k dalšímu vzdělávání, předávaly vědomosti a informace arozvíjely obecné dovednosti studentů. Nematuritní studium má pak podle názoru respondentů připravovat mladé lidi na pracovní trh a rozvíjet jejich obecné dovednosti.