Všechno je zde na pokyn

Naše životy jako by řídily samé manuály, návody, směrnice… Jako bychom je neměli ve svých rukou. Je to tak ale doopravdy? Skutečně si nemůžeme dovolit vybočit, dělat věci po svém, i když pochopitelně s respektem k tomu, co potřebují ti druzí? Někdy se zdá, že i tahle schopnost nám chybí, máme občas dojem, že „co je psáno, to je dáno“, případně že „to tak děláme už spoustu let“, a dostáváme se tak do pasti. K práci s dětmi a k rozhovorům s jejich rodiči ale patří velká míra flexibility, pochopení a také pokory k lidským osudům. O tom všem si na stranách 20–21 povídáme s psycholožkou a speciální pedagožkou Erikou Faltysovou. Mluvíme i o tom, jak se mohou cítit děti, pokud ve třídě vládne nezdravá komunikační atmosféra. Obyčejná a bez rozmyslu pronesená věta: „Co ti to maminka dala dnes na sebe?“ zraní dítě dvakrát. Maminka a paní učitelka jsou totiž v jeho očích ty nejdokonalejší osoby na světě.