Dáváme rodičům prostor

Čím je Mateřská škola Peroutkova v pražských Košířích specifická? Co nabízí, čím se profiluje? Na to jsem se ptala její ředitelky Mgr. Naděždy Suché.


„Profilujeme se prvky programu Začít spolu, máme heterogenní třídy a hodně jsme se zaměřili na environmentální výchovu, což se promítlo ve velké proměně školní zahrady. Na programu Začít spolu nás oslovila spolupráce s rodiči. Nějakou dobu to trvalo, ale již se to krásně zaběhlo. Rodiče v rámci akce Celé Česko čte dětem chodí do školky číst, pomáhají na brigádách, zúčastňují se třídních akcí, nosí různé potřebné věci… I když do naší školky chodí 104 děti, cítím zde rodinné prostředí,“ popisuje Naděžda Suchá. „Myslím si, že nás to všechny naplňuje, učitelky jsou s tím velmi spokojené. Když s námi rodiče například jdou na nějakou akci, sami vidí, že není tak jednoduché se s dětmi někam dopravit a navíc jim tam nabídnout nějaký program. Je to pro ně dobrá zpětná vazba,“ dodává ředitelka.


Malí i velcí v jedné třídě


Ačkoli jsou heterogenní třídy součástí programu Začít spolu, v některých mateřských školách nejsou tomuto uspořádání úplně nakloněni. V čem vidí Mgr. Suchá přínos věkově smíšených tříd? „Když jsme zavedli heterogenní třídy, měli zejména rodiče předškolních dětí obavy z toho, jak bude vypadat příprava na školu. Po pěti letech, kdy to takto máme, rodiče již pochopili, že se nemusejí ničeho obávat. Rodičům vždy zdůrazňujeme, že je potřeba, aby dítě bylo zdatně socializované, aby si umělo říci, co potřebuje, bylo ohleduplné a dokázalo vyhodnocovat situace. Heterogenní třída poskytuje dětem přirozené prostředí, navíc mnohé děti nemají sourozence, takže tím spíše je pro ně toto uspořádání dobré.“

Věkově smíšené třídy dětem svědčí
https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/informatorium-3-8/96711/vekove-smisene-tridy-detem-svedci

Naděžda Suchá také vysvětluje, že věkově smíšené třídy jsou přínosem i pro nově příchozí děti. „Když k nám přijdou maličké děti, které vidí, že ve třídě jsou i jiné děti, které nepláčou, ale smějí se a komunikují s učitelkou, která je pro nováčky zatím cizí osobou, adaptace je pro ně snazší. Přijdou jako tříleté a postupně zjišťují, že ‚já můžu a oni se ode mě učí‘. Uvědomují si svou roli a vědí, co dokážou. Prostředí ve třídě je klidnější. Samozřejmě děti někdy i křičí, neslyšíte tam ale neustálé ‚pšt‘. Uspořádání je pochopitelně náročné na přípravu učitelek, které se snaží všechny děti vtáhnout do činnosti,“ vysvětluje. Dodává, že po obědě chodí mladší děti odpočívat, ale starší už ne a zhruba 20 minut poslouchají pohádku. „Máme zavedenou tradici, že starší děti vyprávějí pohádku mladším, což se nám velmi osvědčilo. Děti se na to připravují už doma, vymýšlejí si svoje pohádky. Rozvíjejí tím svou fantazii a slovní zásobu. A ty mladší na ně kulí oči. Potom mají práci ve svých pracovních sešitech. Komunikují přitom spolu, za učitelkou jdou jen tehdy, když si s něčím nevědí rady. Zpětná vazba z okolních škol je velmi příznivá, školy si naše děti chválí jako naprosto připravené.“


Placená zóna

Mgr. Marie Těthalová