Spolupráce s rodiči je základním kamenem úspěchu

O tom, proč a jak je důležité spolupracovat a jak probíhá spolupráce s rodiči v jejich mateřské škole, jsem si povídala s Mgr. Michaelou Eklovou, ředitelkou pražské FMŠ Na Výšinách, a s Bc. Hanou Voščekovou, která působí jako ředitelka MŠ Ruprechtov. Nejprve mě zajímalo, co je podle nich základem úspěšné spolupráce. „ Otevřená komunikace, která funguje na základě partnerství. S jasně stanovenými cíli a prioritami ve vzdělávání dítěte s vymezením určitých hranic,“ říká Mgr. Michaela Eklová. A co si myslí Bc. Hana Voščeková? „Je to zejména otevřenost školy vůči rodičům, maximální využití všech možností k seznámení rodičů s naší prací s dětmi, ale současně i dobré klima školy (dobré vztahy v rovinách: zaměstnanci a vedení, zaměstnanci mezi sebou, zaměstnanci a děti…), nebát se řešit problémy, nenechat je ‚bubřet‘. Toto vše podle mě tvoří správné podhoubí pro dobrou spolupráci s rodiči.“

Rodič = problém školy? 

Když jsem začínala učit, ředitel školy, kam jsem nastoupila, mi tvrdil, že největším problémem učitelů jsou rodiče. Jak to je? „Podle mého názoru jsou mnohem větším problémem učitelů a ředitelů nedomyšlené zákony, narůstající administrativa, nedotažené podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a nízká prestiž učitelského povolání. Co se týče rodičů, rozhodně bych zde nepaušalizovala a neházela všechny ‚do jednoho pytle‘. I já však musela k tomuto názoru dozrát, před pár roky bych vám možná odpověděla jinak. Přijde mi, že my učitelé máme občas tendenci pro pár rodičů ‚prudičů‘ nevidět tu spoustu ochotných ke spolupráci, ale samozřejmě i tady platí, že každá škola má jiné podmínky a jiné rodiče, a také se skupina rodičů každým rokem obměňuje. Bohužel se občas setkávám i se situacemi, kdy si učitelé dělají zbytečně nepřátele z rodičů sami, a na druhou stranu pak s rodiči, kteří si spolupráci pletou s tím, že jim škola musí vyjít vstříc ve všech jejich požadavcích, ale chci věřit, že jsou to jen ojedinělé případy,“ odpovídá Hana Voščeková. 

A co říká Michaela Eklová? „Nemyslím si, že největším problémem učitelů jsou rodiče. Spíše vysoké počty děti ve třídách, nedostatek kvalifikovaných učitelů, postavení učitelů ve společnosti, přílišná administrativa a další.  Určitě, ale může mezi učitelem a rodičem docházet k nedorozumění, které může být způsobeno nevědomostí, neodborností učitelů, špatnou, nevhodnou komunikací, vzájemnou antipatií nebo neochotou spolupracovat.“

Jak spolupráci navázat?

Pokud už najdeme rodiče ochotné ke spolupráci, kamenem úrazu může být její navázání. Jak se do toho pustit? „Mateřská škola má velký potenciál, jak oslovit rodiče a navázat spolupráci,“ domnívá se Michaela Eklová. „Ještě před nástupem dítěte do mateřské školy má možnost navázat neformální spolupráci. V rámci dne otevřených dveří seznamujeme rodiče s naší filozofií a cíli. Ukazujeme jim prostory mateřské školy včetně školní zahrady, ale tak, abychom nenarušovali běžný režim mateřské školy a nezasahovali do aktivit ve třídách. Na třídní schůzce pro nově přijaté děti, která je ještě před začátkem školního roku, se rodiče seznámí se zaměstnanci mateřské školy, režimem, mají se možnost na cokoli zeptat a vyplní adaptační dotazník. O aktivitách mateřské školy rodiče informujeme prostřednictvím nástěnek ve třídách či webových stránek a na třídních schůzkách třikrát ročně, a také na konzultačních hodinách – informace o individuálních pokrocích dítěte předáváme jednou měsíčně prostřednictvím mobilní aplikace. Zpětnou vazbu od rodičů získáváme prostřednictvím dotazníkového šetření, schránkou důvěry, kde mohou rodiče anonymně vyjádřit své obavy nebo přání .“

Hana Voščeková zmiňuje svou zkušenost ředitelky vesnické mateřské školy. „Asi záleží i na typu školy: zda se jedná o státní či soukromou, mateřskou či základní, vesnickou, kde se všichni znají, či městskou… Nám se k navázání spolupráce osvědčila v dnešní přetechnizované a uspěchané době především komunikace s rodiči elektronickou cestou prostřednictvím třídních stránek přístupných pod heslem pouze rodičům, dále neformální akce např. na školní zahradě, jež jsou zaměstnanci, dětmi a snad i rodiči velice oblíbené, a pak také ‚neustále otevřené dveře do ředitelny‘, které vedou k neformálním i formálním hovorům s kolemjdoucími rodiči. Uvědomuji si však, že toto si mohu dovolit zejména proto, že působím jako ředitelka vesnické jednotřídky.“

Význam spolupráce

I když nikdo nepochybuje o tom, že spolupráce je velmi důležitým faktorem, přesto jsem se obou ředitelek zeptala, co pro školu spolupráce s rodiči znamená. „Spolupráce školy s rodinou představuje velice významný faktor efektivity vzdělávání dětí. Je nezbytné vytvářet podmínky pro fungování partnerského vztahu s rodiči dětí, navázat a pravidelně s nimi udržovat kontakt, nabízet jim rozmanité formy spolupráce na základě rovnocenného partnerství,“ míní Michaela Eklová.