Plavání. Přirozený pohyb pro malé i velké

Sprchování bez plavek a mytí mýdlem je nedílnou součástí každého provozního řádu. A to i v případě, kdy jdu na plavání hned ráno, umyl jsem se doma a „jen jsem přejel autem“. I v tomto případě je před vstupem do bazénu osprchování nutné.

O tom, proč je dobré plavat a jak plavání přiblížit i dětem, jsem si povídala s Václavou Procházkovou z pražského Klubu rodičů a dětí AMÁLKA a s Mgr. Michalem Ottomanským, lektorem plavání a vedoucím kurzů Baby Clubu Ottománek.

V čem tkví přínos pohybu ve vodě, co nám dává? „Voda nadnáší a je milosrdná pro náš kloubní aparát, proto je v mnoha případech využívána fyzioterapeuty a při rehabilitačních procedurách. Ve vodě se dá posilovat, protahovat i trénovat vytrvalost. Dýchání do vody prokazatelně zlepšuje ventilaci plic a zvětšuje jejich kapacitu,“ míní Michal Ottomanský. „Pobyt ve vodě má blahodárný vliv i na uvolnění těla a duše. Velkou výhodou je i to, že plavání může zůstat vyhledávanou pohybovou aktivitou do vysokého věku.“ Podle Václavy Procházkové nám pohyb ve vodě umožňuje efektivní a rychlou regeneraci kloubů a svalstva, jak po běžném denním zatěžování, tak po úrazových stavech. „To vše za předpokladu, že jsou cviky a plavecká lokomoce prováděny správně s korektně zvládnutou plaveckou polohou, aby nedocházelo k pohybům, které budou negativně zatěžovat pohybový aparát. Jde také o pocit uvolnění a odreagování se pohybem. Plavání je v dnešní době jednou z nejdostupnějších sportovních aktivit, která má prokazatelně dobrý vliv na náš kardiovaskulární systém, a otužováním ve vodě přispíváme k lepší obranyschopnosti organismu.“

Prevence utonutí

I když my dospělí dobře víme, proč je pro nás plavání důležité, možná si nejsme úplně jistí, zda je přínosem i pro děti. „Samozřejmý pohyb dítěte ve vodě je prevencí proti utonutí. Dalším aspektem pravidelného pobytu dítěte ve vodě je otužování a v neposlední řadě jeho rozvoj po fyzické i psychické stránce díky výuce technik jednotlivých plaveckých stylů,“ vysvětluje Michal Ottomanský. S jak malými dětmi již můžeme zkoušet pohyb ve vodě? „Vezmeme-li v úvahu kojenecké plavání, tak od cca od dvou měsíců mluvíme o tzv. vaničkování, které probíhá ve vanách. Od 6 měsíců se jedná o plavání v malých koupelových bazénech s vodou teplou 28–32 °C, kde je obvykle 6–8 dvojic (rodič + dítě) a lektor. Od čtyř let plavou děti v bazénu samostatně, bez rodiče, jen s lektorem,“ říká Mgr. Ottomanský.

Plavání patří vedle jízdy na kole k základním dovednostem, které by si mohl osvojit i předškolák. U plavání se ale často setkáváme s různými zlozvyky, mám na mysli třeba plavání se zakloněnou hlavou nebo používání pomůcek, které vedou k chybné poloze těla ve vodě. Na co bychom si měli dávat pozor? „Účelné a cílené používání odpovídajících pomůcek při výuce plavání u předškolních i školních dětí bych nepovažovala za zlozvyk,“ míní Václava Procházková. „Spíše dětem pomůže víc se soustředit na požadovaný pohyb těla. Například pomůcka do ruky při nácviku kraulových rukou. Dítě má oporu pod rukou, tudíž se může soustředit na natažené nohy, na výdech do vody a pak již zmíněný záběr druhé ruky, která nedrží pomůcku. Nebo při výuce plaveckého stylu znak hodně dětí potřebuje pomoci ‚zvednout‘ nejtěžší část těla, kterou je trup. K tomu je ideální pásek, který připnete na břicho. Dnešní děti nemají zpevněné břišní svaly, které jsou pro plavání důležité. Pak nastává situace, kdy děti nepřirozeně natahují hlavu nad vodou, protože jim dolní končetiny klesají pod hladinu a děti ‚šlapou vodu‘. Měli bychom dávat na celkové držení těla dítěte a nepodceňovat odchylky psychomotorického vývoje již v mladším věku.“ Michal Ottomanský dodává, že při výuce je třeba dodržovat základní postupy. „Začínáme s dýcháním do vody a nácvikem splývavé polohy na břiše i na zádech. Nejprve musíme dítě naučit ovládat proces vydechování pod hladinou a nadechování nad hladinou. Když se nám podaří toto u dítěte zautomatizovat, máme slušný základ pro kvalitní výuku základních plaveckých dovedností. U některých dětí se nejdříve musí překonat panický strach a neochota ponořit obličej do vody.“

Paní radová

Proč je nevhodné plavat s hlavou nad vodou? „Obecně se dá říci, že zakloněná hlava nevhodně zatěžuje oblast krční páteře. Navíc při záklonu hlavy klesají nohy směrem ke dnu a odpor vody je pak velký. Plavat kraulem je víceméně vyloučené, protože záklon hlavy nedovolí správnou techniku dýchání. U stylu prsa je možné plavat i stylem ‚paní radová‘, ale zde je tělo ve vodě svisle nohama směrem ke dnu a tím je posun dopředu velmi pomalý. Při snaze o dosažení větší rychlosti u prsou je třeba výdech ve splývavé poloze a nádech v mírném zaklonění při záběru rukama. Při problémech s krční páteří jsou prsa nevhodná,“ vysvětluje Mgr. Ottomanský.

I když ne všichni jsme skvělí plavci, nějak se na vodě udržíme, a proto si možná někdy myslíme, že není třeba dítě posílat na plavecký kurz, že to zvládneme sami. Co na to říká Václava Procházková? „Každé dítě by mělo umět plavat, nezáleží na tom, kde se to naučí. Ale dobře plavat vás maminka většinou sama nenaučí. Rodiče chtějí, aby se jim dítě neutopilo. Tudíž učí mít hlavu nad vodou, což si ale protiřečí s výukou správného plaveckého stylu. Důležitou součástí výuky se také ukazuje prvek ‚nerodičovské‘ autority lektora, který dokáže děti motivovat k maximální spolupráci a dosažení správného výsledku v učení. Plavecké školy dodržují metodiku plavání v souladu s motorickým vývojem dítěte. Tudíž pokud chcete, aby vaše dítě jednou používalo plavání k regeneraci a umělo skutečně správně plavat, určitě je přihlaste do plavecké školy k profesionálům.“ Michal Ottomanský zase říká, že záleží na tom, jaký je rodič plavec. „Obecně platí, že rodič naučí dítě pohybovat se ve vodě nějakým způsobem. Instruktor dítě vede ke zvládnutí techniky základních plaveckých stylů. Ovlivňuje to kvalita a zkušenosti lektora a postoj dítěte k vodě, případně jiné vrozené předpoklady.“

Plavecká lekce

Jak vypadá lekce plavání s dětmi ze školky? „Lekce pro školky je plná her a básniček, aby výuka děti bavila a spolupracovaly,“ popisuje Václava Procházková. „Skladba každé výukové lekce sestává z rozcvičky protažení celého těla, opakování prvků z minulé lekce, hlavní výukové části, kdy zařazujeme ztížení procvičovaného prvku, nácvik nových dovedností, následuje relaxace, vyplavání a závěrečná hra, skoky či jiná oblíbená činnost, aby děti odcházely s úsměvem na tváři.“ V Baby Clubu Ottománek mají dětské plavecké lekce také hravý charakter. „Celá lekce se dělí do zhruba čtyř částí, lektor je po celou dobu trvání lekce s dětmi ve vodě. Začínáme úvodní společnou básničkou na velkém pontonu ve tvaru květiny. Pak následuje rozplavání – sbírání barevných balonků. U nejmenších dětí nekorigujeme pohyb ve vodě, u starších dětí již přidáváme úkol, jakým způsobem se budou ve vodě pohybovat, např. kopeme nohama nebo má dítě v každé ruce jeden balonek a ‚maluje‘ s ním na vodu kroužky. Následuje opakování již naučených prvků a jejich automatizace – v této části měníme pomůcky, organizaci lekce, nácvik nového prvku, přičemž vysvětlení může probíhat i na suchu, lektor pak vše ukáže ve vodě. Nechybí skoky a lovení – pro některé děti je tato část lekce nejoblíbenější. Cílem metodické řady skoků je zvládnutí šipky. V průběhu celé lekce je do organizace zařazováno dýchání, ručkování, dráhy, lekce je vedena hravou formou s využitím nejrůznějších pomůcek a je vždy přizpůsobena věku dětí a úrovni jejich plaveckých dovedností.“

Bez čepice do bazénu nechoď

Když jsme byli malí, plavecká čepice byla bezkonkurenčně nejméně populární věc na celém plavání, nejspíše i kvůli velmi chabému výběru. Dnes se naštěstí dají pořídit velmi pěkné plavecké čepice pro děti i dospělé. S brýlemi to bylo podobné, dnes se ale dají pořídit dokonce i plavecké brýle s dioptrickými skly, které využijí plavci s významnější krátkozrakostí. Jaké pomůcky Václava Procházková doporučuje? „Záleží na věku dítěte. Základním vybavením jsou čepice, především když mají holčičky dlouhé vlasy, plavecké brýle, které pomáhají dětem při potápění. Pro miminkovské plavání se používají pomůcky pro zpestření lekce od jednoho roku. Plavecké pomůcky můžeme používat u dětí od 2,5 roku, kdy se děti již zvládnout pohybovat samy, ovšem za předpokladu, že absolvovaly přípravu u miminkovského plavání. Pomůckami jsou v tomto případě destičky, pásky, žížaly a jiné. Při plavání dětí věku 4,5 až 6 let se opět používají pomůcky typu pásek, destička, žížala… Tyto pomůcky pomáhají dětem udržet správnou plaveckou polohu. Samozřejmě je nutné plavecké pomůcky správně používat, aby se dítě mohlo volně pohybovat a nefixovalo si špatné plavecké návyky.“