Když dítě neumí počítat, neznamená to, že je hloupé

Může mít dyskalkulii, což je porucha, která patří k dalším specifickým poruchám učení. Se speciální pedagožkou Olgou Zelinkovou jsem mluvila o tom, jak je této poruše možné předcházet a jak můžeme u předškoláků rozvíjet matematickou pregramotnost.

Dyskalkulie. Co si pod tímto pojmem představit?

Dyskalkulie je termín označující závažné obtíže při osvojování matematiky. Chybí představa množství, číselné představy jsou nepřesné, dítě zaměňuje matematické operace, neví, kdy má sčítat, kdy odečítat, nechápe, co znamená dělit a násobit.

Diagnózu můžeme stanovit až tehdy, když se dítě učí matematiku, tedy na základní škole. V předškolním věku můžeme pouze hovořit o riziku dyskalkulie.

Mohou mít děti s dyskalkulií i jinou poruchu učení?

Ano. Společně s touto poruchou se může objevovat dyslexie, dysortografie, dysgrafie i dyspraxie. Kromě toho přibližně 40–60 % dětí s ADHD, což je porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou a impulzivitou, trpí některou z poruch učení. Když se podíváme na projevy těchto poruch, vidíme řadu společných prvků. Dítě s dyslexií zaměňuje písmena (b-d-p), nerozumí, nepamatuje si text, který čte. Dítě s dyskalkulií zaměňuje číslice (6-9, 3-8), nechápe slovní úlohy. V obou případech je na vině nepřesné zrakové vnímání, orientace v prostoru a především nedostatečně rozvinutá řeč.

Týká se dyskalkulie jenom čísel, nebo mají děti i další obtíže, jako třeba špatný odhad vzdálenosti?

S dyskalkulií může být spojena celá řada další deficitů stejně jako s ostatními poruchami učení. Nejčastěji jsou diagnostikovány poruchy vývoje řeči a deficit ve vývoji sluchového vnímání. Další obtíže postihují zrakové vnímání, řeč, představivost, objevuje se též špatný odhad vzdálenosti, množství, narušení pravolevé a prostorové orientace. Co byste řekli například o dívce, která neumí odhadnout 20 dkg šunky, nemá představu, co znamená sleva 50 %? Obtíže spojené s dyskalkulií prolínají celým životem a zdají se nepochopitelné.

Kolika procent dětí se tento problém týká?

Tuhle otázku je těžké zodpovědět. Domnívám se, že řada dětí, které mají dyskalkulii různého stupně závažnosti, není diagnostikovaná. Obtíže v matematice jsou přisuzovány nižšímu intelektu, lenosti, nezájmu. Je též obtížné jednoznačně stanovit přesně hranice mezi dyskalkulií a nižším nadáním pro matematiku. Můžeme odhadovat, že dyskalkulie postihuje přibližně 5 % populace.

Co způsobuje, že si dítě neví rady s čísly?

Obtíže v matematice má mnohem více dětí, a nemusejí trpět dyskalkulií. Příčin je více, především, jak jsme uváděli, nedostatečný rozvoj motoriky, zrakového a sluchového vnímání, řeči, deficit ve vývoji pravolevé a prostorové orientace. Příčinou dyskalkulie je dědičnost i změny v centrální nervové soustavě, které způsobují, že mozek sice pracuje jinak, ale ne špatně.

Prosté obtíže v matematice, které ještě neznamenají poruchu, může způsobit nevhodná výuka matematiky a možná též nevhodné výchovné vedení doma, nesprávně vytvářené číselné představy, problémy při práci s čísly. Například číslice 5 musí být spojená s představou množství pěti různých předmětů, aktivit (jablek, míčů, poskočení apod.). Později osvojované matematické operace musejí být založeny na porozumění, ne na drilu. Porozumění vzniká na základě zkušenosti, opakované a zpřesněné. Jestliže se dítě učí mechanicky příklady a jejich výsledky, nejde o porozumění, ale dril.

Jestliže dítě umí přeříkávat číselnou řadu od 1 do 100, je to záležitost paměti a opakování. Takové dítě často neumí říci, že 90 je vyšší, větší než 10.


Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

Mgr. Marie Těthalová