K čemu nám jsou životní hodnoty

Hodnoty vycházejí z našich základních potřeb. Pokud známe své hodnoty, můžeme si podle nich nastavit cíle, kterých chceme dosáhnout, a jít po životní cestě, která nás bude uspokojovat a naplňovat.

Hodnoty v životě člověka představují něco, co dává našemu životu smysl, pro co má cenu žít a podle čeho se můžeme v různých situacích orientovat. Hodnoty vymezují rámec, kým jsme, a do velké míry určují náš život. Každý z nás má různé hodnoty – záleží na výchově, společnosti, době, kdy jsme vyrůstali, na našem zaměření, životním stylu apod. Pro někoho má vysokou hodnotu rodina a děti, pro jiného vzdělání nebo vysoké společenské postavení. Pro alkoholika je hodnotou alkohol, pro toxikomana droga.

Maslowova pyramida potřeb 

Prostřednictvím našich hodnot naplňujeme svoje potřeby. V roce 1943 americký psycholog Abraham Maslow sestavil známou pyramidu, která představuje hierarchii pěti základních lidských potřeb.  

  • Fyziologické potřeby (např. jídlo, pití, sex, spánek)
  • Bezpečí, jistota (např. domov, práce, zdraví)
  • Společenské potřeby (např. kamarádi, přátelé, rodina)
  • Uznání (např. respekt, úcta)
  • Seberealizace (např. naplnění svých schopností, sebepřijetí, vnitřní etika, úcta k druhým)

Později byla tato pyramida ještě rozšířena o tzv. vyšší potřeby – estetické a duchovní (sebetranscendence). Estetické potřeby reprezentují potřeby objevovat a vytvářet harmonii, řád a krásu. Naplněním duchovní potřeby můžeme získat např. odpověď na otázku: „Jaký je smysl mého života?“ Patří sem také hluboké duchovní zážitky, momenty inspirace, extáze, uvolnění tvořivé energie. Je to cesta k dosahování osobního růstu, vnitřního štěstí a naplnění. 

„Je zhola zbytečné se ptát, má-li život smysl či ne. Má takový smysl, jaký mu dáme.“  Seneca (římský filozof) 

Obecně platí, že nejprve musí být uspokojeny potřeby na nižších stupních a až po nich potřeby na stupních vyšších. V praxi to například znamená, že si člověk nejprve sežene jídlo, aby přežil a uspokojil základní fyziologickou potřebu, potom si obstará bydlení a práci, která zajišťuje určitý pocit bezpečí a jistoty, posléze se může věnovat uspokojování společenských potřeb, tzn. navazovat vztahy s kamarády, zakládat rodinu apod. Na vrcholu pyramidy stojí seberealizace a vyšší potřeby. Paradoxem je, že mnozí lidé o seberealizaci a vyšší potřeby nestojí, protože jsou motivováni jen nižšími fyziologickými potřebami, klidem a pohodlím.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Informatorium 3-8 nebo v online archivu.

-red-