Chceme, aby mateřské školy byly brány vážně

I když jsou mateřské školy součástí školského systému, pozornost, kterou jim stát věnuje, není podle všeho dostačující. O tom jsem mluvila s Andreou Benešovou, jednou z iniciátorek otevřeného dopisu premiérovi, s jehož textem jste se mohli seznámit na straně 7.

Mgr. Andrea Benešová vede Mateřskou školu Paculova na pražském Černém Mostě a sešla jsem se s ní několik dní poté, co spolu s kolegyněmi ředitelkami osobně předaly otevřený dopis Andreji Babišovi. Co je k napsání dopisu vedlo? „Především narovnání podmínek, které se pro různé stupně škol a také pro dětské skupiny liší. Proti nikomu nevystupujeme, ale byly bychom rády, kdyby se podmínky, a to i platové, přiblížily tomu, jak to mají kolegové například na základních školách.“

Na dětské skupiny nežárlíme

V otevřeném dopisu mě jako první zaujala právě zmínka o dětských skupinách, které na rozdíl od mateřských škol spadají pod gesci ministerstva práce a sociálních věcí a nejprve měly „suplovat“ zrušenou jeselskou péči, která velmi chyběla poté, co stát zavedl možnost odstupňované rodičovské dovolené. Rodiče, kteří zvolili dvouletou rodičovskou, pak měli komplikovaný návrat do práce, nemluvě o těch, kteří z nějakého důvodu chtěli nastoupit do zaměstnání i dříve, třeba v jednom roce dítěte. „Mně i kolegyním se zdá, že stát k dětským skupinám a mateřským školám nepřistupuje stejně. Rozumíme tomu, že dětské skupiny pracují v úplně jiném režimu než mateřské školy, že se to nedá srovnávat, nicméně děti, které do nich chodí, jsou stejně staré,“ zdůrazňuje Andrea Benešová. „Podle mého názoru by k péči o stejně staré děti, byť v rozdílných zařízeních, měl stát přistupovat systémověji. A podmínky, které dává dětským skupinám a mateřským školám, jsou diametrálně odlišné,“ dodává.

Odlišnost se týká například velikosti dětského kolektivu a také počtu osob, které se o děti starají. Zatímco ve státní mateřské škole je běžné, že je ve třídě na hlavní část dopolední činnosti jedna učitelka na 28 dětí, v dětských skupinách může být nižší počet dětí a více chův, na jejichž odbornou přípravu se navíc kladou jiné, mírnější požadavky. Mateřské školy se také svou činností zodpovídají České školní inspekci a podléhají řadě pravidel a předpisů, které se u dětských skupin neuplatňují. Andrea Benešová ale zdůrazňuje, že to, co s kolegyněmi napsaly, rozhodně nijak nemíří proti dětským skupinám. „Nechceme, aby dětské skupiny skončily, ale bylo by dobré, aby nám stát přidal člověka na třídu navíc. A nemusí to být ani učitelka, ale například asistent pedagoga, protože v každé třídě se najde dítě, které potřebuje zvýšenou podporu, a za současné situace je individualizace, o které se opakovaně mluví, téměř nemyslitelná.“

Zavaleny papíry

Další problém, který ředitelky mateřských škol trápí, je administrativa. I když nějaké ty „papíry“ k vedoucí funkci patří, je podle signatářek dopisu problém s jejich zpracováváním, na které jim při vedení týmu, sledování trendů v předškolním vzdělávání a konečně i při práci s dětmi nezbývá dost času, a mnohdy se proto administrativní činnosti věnují „po práci“. „Je nám jasné, že nějaká administrativa je prostě nutná, a uvědomujeme si, že když nastupujeme do ředitelské funkce, ponese to s sebou zvýšené nároky na dobu strávenou prací, ale za základ ředitelské práce považujeme vedení pedagogického sboru, podobně jako to je na vyšších stupních škol. A v mateřské škole není nastaveno pracovní místo pro administrativního pracovníka, který by nám velmi pomohl. Pokud bychom někoho takového přijali, znamenalo by to například, že bychom museli kuchařce snížit úvazek o polovinu, což je nemyslitelné,“ vysvětluje Andrea Benešová.

Mgr. Benešová dodává, že různé obvolávání firem, objednávky a podobně také musí řešit sama, a pokud by měla administrativní pracovnici, jako je to běžné na vyšších stupních škol, mohla by část těchto povinností delegovat na ni. „Samozřejmě že na mateřskou školu, jakou mám na starost já, by stačilo půl úvazku, ale podobných školek je v okolí několik a mohli bychom se tedy o administrativní sílu podělit, měla by půl úvazku zde a půlku zase na vedlejší mateřské škole. Na takového člověka tu ale nemáme ‚kolonku‘,“ vysvětluje ředitelka. Podle jejích zkušeností navíc míra administrativy spojená například se šablonami narostla.

Důležitá je prestiž pedagogů mateřských škol

O tom, že otevřený dopis se rozhodně netýká jen peněz, se Andrea Benešová během našeho rozhovoru zmínila několikrát. O co tedy jde? „Po nás jako ředitelkách mateřských škol se chce téměř stejně tolik jako po řediteli základní školy, ale nemáme na to personál ani odpovídající zařazení do platových tříd. Když se před lety koncipoval katalog prací, byla mateřinka jiná než dnes. V současné době k nám docházejí děti s odlišným mateřským jazykem, máme inkluzi… A doba, která je z hlediska vývoje dítěte zásadní, jako by pro stát nebyla důležitá. Rozdíl třech platových tříd mezi řediteli mateřské a základní školy mi přijde propastný,“ zmiňuje Mgr. Andrea Benešová. Dodává, že podobně podhodnocené jsou i učitelky mateřských škol. Jako by se stále čekalo, že ve školce budou pracovat „srdcaři“, a ne lidi, kteří si také chtějí dopřát vlastní bydlení a normálně žít, moci si dovolit jít tu a tam do kina a podobně.

„Samozřejmě že o peníze jde trochu vždycky, protože každý potřebuje nějak normálně žít, ale hlavní je prestiž lidí, kteří pracují v mateřských školách,“ připomíná Andrea Benešová. Ostatně platové podhodnocení provozního personálu mateřských škol vede k tomu, že pro ředitelky je složité udržet si šikovnou kuchařku nebo uklízečku, protože takové si snadno najdou práci jinde a za víc.

Andrea Benešová v našem rozhovoru zmínila i to, že nástup do vedoucí funkce v mateřské škole s sebou někdy přinese jisté překvapení. „Samozřejmě tušíte, co bude práce ředitelky obnášet, ostatně nenastupujete zvenku, ale z praxe mateřské školy, ale třeba na práci s dětmi, která byla dříve vaší hlavní činností, se vám dostává času jen taktak. Musíte se věnovat vyplňování papírů,“ říká s jistým smutkem v hlase.

Co vedlo k napsání otevřeného dopisu?

„Před časem jsem na Facebooku založila skupinu ředitelek mateřských škol, kde je nyní zhruba 700 kolegyň a kolegů z celé České republiky. Úžasně tu funguje kolegiální sdílení, na něco se zeptáte a okamžitě se dozvíte, jak to je. A časem zjistíte, že mateřské školy pálí víceméně stejné problémy, ať je to malá vesnická mateřská škola, nebo velká školka z města. Ve skupině také často slyšíte, jak mnohé kolegyně mluví o tom, že už toho mají dost a snad by i chtěly s vedením školky skončit. Řekly jsme si tedy, že by bylo dobré oslovit vedení státu dopisem, který upozorní na hlavní problémy mateřských škol. A proč jsme oslovily premiéra? Protože jsme několikrát zkoušely oslovovat různé státní orgány, ale žádné reakce jsme se nedočkaly. Dopis Andreji Babišovi vyvolal mediální ohlas a možná to pomůže rozběhnutí legislativního procesu, který by vedl k lepším podmínkám mateřských škol.“

Mgr. Marie Těthalová


Co si myslíte?

Otevřený dopis ředitelek mateřských škol vyvolal ohlas v médiích i mezi odbornou veřejností a postupně se k němu připojují další signatáři. Co je pro vás nejpalčivějším problémem českého předškolního vzdělávání? Co by vám pomohlo v tom, abyste svou práci mohli dělat s radostí? Napište nám na informatorium@portal.cz, co vás osobně pálí, co byste si přáli změnit. České předškolní vzdělávání je stále velmi pozitivně hodnoceno i odborníky ze zahraničí, zkusme tedy společně přemýšlet o tom, jak tuto tradici zachovat a přitom dostát nárokům zajímavé a pestré práce.

Mgr. Marie Těthalová