Čtení je základ gramotnosti

Zkušenosti ze Školičky Kamarád, Nové Veselí

Ředitelka novoveselské mateřské školy Monika Kovalská říká, že motivem, proč se čtenářskými dovednostmi zabývat, je stále zhoršující se úroveň komunikačních dovedností dětí, nedostatek slovní zásoby, potíže s vyjádřením přání, požadavku, reprodukce textu. Říká také, že na to, jak se rozvíjí vztah dětí ke knihám a čtení, mají vliv média. „Děti umí ovládat tablety, mobily, počítače, ale často se neumí vyjádřit,“ uvádí. „V naší školce máme zpracovaný plán rozvoje gramotností, které jsou prioritní pro vzdělávání dětí předškolního věku – předmatematická, polytechnická, zdravotní, sociální, kognitivní a kulturní,“ doplňuje.

„Ve výchově a vzdělávání tvoří kulturní gramotnost jednu z cílových kategorií, která zahrnuje kromě počáteční čtenářské a literární gramotnosti i gramotnost mediální, cizojazyčně komunikační a grafomotorickou,“ říká dále Monika Kovalská. „Při rozvíjení všech složek kulturní gramotnosti v předškolním věku jde především o rozvoj komplexních jazykových kompetencí s důrazem na komunikační, poznávací a expresivní funkce. Ty jsou v tomto věku dětem vlastní a lze je rozvíjet především praktickou činností a používáním. V důsledku toho se přirozeným nástrojem každodenní sociální a kulturní komunikace může stát vedle mluvené řeči i řeč psaná.“

Jak to ve Školičce Kamarád vypadá v praxi? Například tak, že děti pobývají v podnětném prostředí. Nechybí denní jazykové chvilky (písmeno na začátku slova, dělení slov do slabik, jazykolamy apod.), čtení v postýlkách – poslech příběhů z různých oblastí života, obrázkové čtení, děti chodí na návštěvu do knihovny ve Žďáru nad Sázavou a také na různé výstavy a podobně. Součástí jsou i grafomotorická cvičení, pracovní listy (určení slabik aj)., cvičení na uvolnění zápěstí, správného úchopu tužky, logopedická prevence, projekt „Čtení dětem“ – čtení žáků 9. třídy dětem MŠ nebo projekt „Babičko, dědečku, vyprávěj“ – čtení prarodičů ve školce.

„Správná výslovnost je prioritním cílem, a s tím i souvisejí další činnosti realizované spíše přirozeným vzděláváním v průběhu všech činností a během celého dne – jde o uvolňování mluvidel, jazyka při hrách na koníky, čerty, ryby (špulení pusy) atd., neustálé rozšiřování slovní zásoby, pojmenovávání věcí, popis situace a vlastních potřeb, vyjadřování celou větou.

Také hodně cílíme na smyslové vnímání ve vztahu k předčtenářské gramotnosti, a to je rozvoj sluchového vnímání, do kterého mimo jiné zařazujeme např. rituál ticha (soustředění na elipse v tureckém sedu, zavřené oči a ruce dlaněmi vzhůru, otevřeme okno a děti maximálně pět minut vnímají zvuky kolem sebe, na lusknutí prstu otevřeme oči a pak zvuky pojmenovávají), zvířecí (lidské) pexeso, zvukové pexeso, rýmovačky… Předškoláci ze třídy Kuřátek v přípravě k zápisu do školy vypráví ostatním kamarádům známou pohádku, kterou si doma připraví s rodiči nebo mají oblíbenou. Při čtení knih se využívá i to, že si mohou donést svou oblíbenou knihu z domu a čte se ostatním. Při obrázkovém čtení musí děti dávat slovo z obrázku do správného tvaru, což pro některé není taky jednoduché. Ale význam má i to, že musí sledovat text a už se přirozeně učí směr čtení zleva doprava. Hodně využíváme příběhy pro úvodní motivaci k tématu. Děti se do toho lépe dají vtáhnout a často začnou samy příběh rozvíjet i dál ve volných hrách,“ vypráví ředitelka a s úsměvem dodává, že vše u nich běží přirozeně. 

Zkušenosti spisovatelek dětských knih

Danielu Krolupperovou ani Zuzanu Pospíšilovou není třeba dlouze představovat. Obě se mnoho let úspěšně věnují literární tvorbě pro děti a jejich knihy najdeme na poličkách mnoha mateřských škol. Jaké mají tipy pro rozvíjení čtenářské pregramotnosti?