Online archiv

Letošní sté výročí vzniku republiky připomíná množství akcí napříč regiony. K těm nejzajímavějším patří velká zážitková výstava s názvem 100PY a podtitulem Sto let republiky očima pěti generací, která probíhá až do 31. října v Plzni v kreativní zóně zvané DEPO2015. Jde vlastně o tři výstavy v jedné. První sekce přibližuje prostřednictvím fotografií, textů a archivních videozáznamů klíčové události historie Československa a jejich projekci do života v Plzni. Druhá část výstavy, zážitková, dodává historickým událostem osobní rozměr – na půdorysu pěti generací fiktivní rodiny Němcových může návštěvník sledovat v expozicích osudy a dilemata, které tvořily „malé dějiny“ konkrétních lidí. Třetí část je situována na nádvoří DEPO2015 a ukáže artefakty, které krášlily i hyzdily tehdejší ulice, jako třeba plastika Návrat astronauta či busta Lenina. Výstavu doplňují hravé exponáty určené dětem: dobrodružný Útěk přes hranice a velká digitální hra Propaganda. Na nádvoří pro ně bude připraveno autentické retro hřiště.

Dají se ještě dnes najít poklady? Jistěže ano, kolem nás jich jsou tisíce. Stačí jen stát se jejich nadšeným hledačem. Řeč je o celosvětovém fenoménu – hře, která se nazývá geocaching. U nás se jí po česku říká keškování neboli chytání kešek. K zapojneí se do akce vám postačí i nejobyčejnější chytrý telefon nebo navigace s funkcí GPS, dobré boty a chuť vyrazit ven za nikdy nekončícím dobrodružstvím. Úspěchy v téhle hře totiž nelze jen tak vysedět v křesle obýváku, ty se musí poctivě vychodit na čerstvém vzduchu. Inspirací by se mohla stát kniha Michala Tuháčka nazvaná Berta a Jan hledají kešky, kterou ilustrovala Petra Cífková a vydala Mladá fronta. Tato knížka všem zájemcům ukáže, jak se stát tzv. kačerem, tedy lovcem kešek, jak najít, ale i zamaskovat ukrytý poklad nebo jak se vyhnout obávaným mudlům. Ale hlavně – nasměruje všechny lovce pokladů na ta nejatraktivnější místa v celé České republice, která stojí za návštěvu, ať už s GPS hledačkou nebo bez ní.

Vzhledem ke stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu českých dětí, který plyne z nedostatečného pohybu, navrhlo ministerstvo školství školství, mládeže a tělovýchovy již před třemi lety navýšit objem odborně řízeného pohybu žáků v základních školách, respektive ve školních družinách a klubech. Program je určen žákům 1. až 3. tříd, kterým se budou ve školních družinách věnovat hodinu týdně odborně připraveni učitelé nebo trenéři. Projekt je otevřen i pro žáky běžně nenavštěvující školní družinu a v případě nenaplněné kapacity se můžou do programu zapojit i žáci 4. nebo 5. tříd. „V hodinách se věnujeme všeobecnému pohybovému rozvoji. V zimě navštěvujeme zimní stadion, kde se snažíme naučit děti základům bruslení,“ přibližuje náplň speciálních hodin Martina Knížková z Kutné Hory. Do loňského roku fungoval program v modu pokusného ověřování, do kterého se zapojilo zhruba 350 škol a 20 000 žáků. Od letošního roku už Hodina pohybu navíc startuje oficiálně s ověřenou metodikou a možností získat dotaci. Bližší informace získáte na webu MŠMT.

Výtvarník Jaromír Plachý, který dlouhodobě spolupracuje s naším časopisem, získal nedávno na festivalu Independent Games v San Francisku hlavní cenu za audiovizuální zpracování počítačové hry Chuchel. Toto ocenění je považováno za „herního Oscara“ pro nezávislou tvorbu.

Kolem spisovatele Michala Viewegha je opět živo. Po čtvrtstoletí změnil kmenové nakladatelství, přičemž roztržku s ex-nakladatelem barvitě popsal v médiích. Vzhledem ke klesajícím prodejům spisovatelových románů mu někdejší spolupracovník prý doporučil, aby si sehnal práci, že psaní ho už neuživí. „Uvažoval jsem, že bych v Sázavě mohl učit na místní základce, jsem vystudovaný učitel, nic jiného než učit neumím,“ nechal se slyšet prozaik, načež dodal: „Ale nevím, jestli bych měl v šestapadesáti letech nervy na pětadvacet hodin týdně před pětadvaceti puberťáky.“ Nakonec se nad tou představou doslova otřásl hnusem: „To by byla taková drastická změna, že bych ji taky nemusel přežít.“ Chápeme, že po letech života úspěšného umělce na volné noze by byl přesun do školství skutečně ledovou sprchou, nicméně kantoři učí puberťáky i v mnohem pokročilejším věku. Ale třeba toto interview přiměje k zamyšlení kohosi na příslušných místech, kdo posílá kantory za katedru klidně i se sedmi křížky na hřbetu.

I letošní přijímačky na střední školy provázel bouřlivý ohlas. Nejvíce žáky „zaujala“ matematická úloha s traktorem, do jehož zadního kola se zaklínila tuba s barvou, jež patlala na silnici skvrny. Cermat chtěl vědět, v jaké „výšce nad zemí byl střed zadního kola traktoru“.

Rodina je složitý organismus, obzvlášť když ji tvoří i nevlastní děti. Jak se k nim má nový partner chovat? Má je vychovávat? Měl by je milovat? Jaká je vůbec jeho role v rodině? Tyto otázky si kladla lektorka, koučka a pedagožka Kamila Petrovská v knize Třetí rodič, v níž se podělila o svou vlastní životní zkušenost.

Výtvarník Jaromír Plachý, který dlouhodobě spolupracuje s naším časopisem, získal nedávno na festivalu Independent Games v San Francisku hlavní cenu za audiovizuální zpracování počítačové hry Chuchel. Toto ocenění je považováno za „herního Oscara“ pro nezávislou tvorbu.