Online archiv

Autor: Jan Nejedlý

Láčkovi po tisící

Jan Nejedlý, 5/2018
Baví vás jako dlouholetého učitele vysvětlovat žákům stejnou látku po tisící? Máte nějaké triky na to, aby výklad bavil i vás? Jak se bráníte proti vyhoření?

Promiňte, nerozumím...

Jan Nejedlý, 5/2018
Žáci základních a středních škol se letos už po čtvrté zamyslí nad tím, jaké to je být cizincem a nerozumět svému okolí. Účast v jazykové a literární soutěži Čeština je i můj jazyk vybízí k tvůrčí a literární aktivitě a přináší možnost vzájemného poznávání tuzemských žáků a dětí s odlišným mateřským jazykem. Soutěž se zaměřuje na český jazyk jako prostředek k vzájemnému porozumění. Jednotlivci a skupiny žáků budou letos soutěžit ve třech kategoriích. V kategorii Promiňte, nerozumím se budou žáci zamýšlet nad tím, jaké to je, když se ocitnou v neznámé zemi, kde všichni mluví cizí řečí. Ve Ztraceno v překladu budou děti uvažovat nad tím, k jakým nedorozuměním může dojít, když lidé mluví různými jazyky a pocházejí z různých kultur. Třetí kategorií je Průvodce naší školou, ve které budou žáci vytvářet pomůcku pro orientaci ve škole pro spolužáky bez znalosti češtiny. Příspěvky mohou účastníci posílat do 15. května 2018. Podrobné informace k soutěži najdou zájemci na webu společnosti META, která soutěž organizuje (www.meta-ops.cz). Na autory čekají ceny ve formě zážitků, kurzu tvůrčího psaní, knih a elektroniky.

Přes železnou oponu

Jan Nejedlý, 5/2018

Zlatá stuha pro dětské majstrštyky

Jan Nejedlý, 5/2018
Již po šestadvacáté byly předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. V kategorii beletrie pro děti si ocenění odnesl Petr Stančík za humoresku H2O a tajná vodní mise. Cenu za beletrii pro mládež získala Olga Černá za „bestiář“ Ztracený deník profesora z Essexu aneb Podivuhodná zvířena. V kategorii literatury faktu zaujala porotu Renáta Fučíková svazkem o Moliérovi z řady Největší dramatici. Mezi ilustrátory uspěly Andrea Tachezy (za knihu Dům číslo 226) a Daniela Olejníková (Na útěku). Nejlépe ilustrovanou naučnou knihou byly Jino taje opic Petra Nikla. Výtvarná porota se též rozhodla udělit cenu za výtvarný počin roku. Získal ji Chrudoš Valoušek za knihu Panáček. Podle poroty „zdánlivá brutalita Valouškova linorydla spolu se sebejistou typografií Juraje Horvátha způsobily, že knihy se může s vervou chopit jak dospělý čtenář, tak nedospělý ještě nečtenář“. Cenu za celoživotní přínos dětské literatuře získala Dagmar Lhotová, redaktorka a autorka mnoha dětských knížek.

Obratlovci po tisící

Jan Nejedlý, 5/2018
Baví vás jako dlouholetého učitele vysvětlovat žákům stejnou látku po tisící? Máte nějaké triky na to, aby výklad bavil i vás? Jak se bráníte proti vyhoření?

Praktická lekce švejkologie

Jan Nejedlý, 4/2018
Jak říkal dobrý voják Švejk: „Mejlej se i ministři!“ Tak například ministryně obrany Karla Šlechtová při nedávné návštěvě Ukrajiny děkovala československým legionářům, jak zde statečně vzdorovali Adolfu Hitlerovi. Což o to, legionáři tu sice bojovali proti německé armádě, šlo však o císařské vojsko. Mladičký Hitler byl v té době bezvýznamným německým desátníkem na západní frontě. Ministryně si totiž jaksi popletla 1. a 2. světovou válku. O přístupu politiků k informacím a všeobecnému rozhledu pohovořil tuhle i poslanec Václav Klaus jr. Ve svém pravidelném sloupku se svěřil, že z denního tisku čte pouze Blesk. „Co není v Blesku, není důležité,“ napsal doslova tento stínový ministr školství. Pacient, s nímž se Švejk potkal v blázinci, zase tvrdil: „Uvnitř zeměkoule je ještě jedna, mnohem větší než ta svrchní.“ Ve Švejkovi je prostě všechno…

Magnet fishing

Jan Nejedlý, 4/2018
Rybáři na veselých obrázcích Josefa Lady tahají z vody místo ryb často hrnce a staré škrpály. Malíře asi nenapadlo, že jeho kresby vlastně předběhly svou dobu. Magnet fishing neboli magnetické rybaření, které dnes frčí u mužů všech věkových kategorií, je z principu rybařením bez ryb. Jde totiž primárně o lov pokladů, byť mají nejčastěji podobu právě těch kastrolů.

Děti mohou díky umění zažívat svobodu

Jan Nejedlý, 4/2018
Maxim Velčovský je znám jako osobitý designér. Věnuje se především tvorbě ze skla a porcelánu. Veřejnost zaujaly například jeho porcelánové šálky inspirované tvarem PET lahví, vázy v podobě holinek či mísa ve tvaru České republiky. Věnuje se také pedagogické práci na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a uměleckému mentoringu. V rámci projektu MenART, který podporuje Nadační fond Magdaleny Kožené, bude předávat své zkušenosti žákům základních uměleckých škol

Kniha ti sluší

Jan Nejedlý, 4/2018
Světový den knihy a autorských zprávy připadá na 23. dubna, kdy opustili svět dva velcí literáti – Shakespeare a Cervantes. Už tradičně tento svátek doprovází kampaň Kniha ti sluší, do níž se zapojují nakladatelé, autoři, knihkupci i knihovny z celé České republiky. Garant akce Svaz českých knihkupců a nakladatelů bude v řadě happeningů propagovat knihu jako moderní „trendy“ předmět, jenž může být člověku společníkem ve všech životních situacích. Pro příznivce čtení je připraven slevový kupón na knihy, který lze v týdnu od 23. do 29. dubna uplatnit v knihkupectvích zapojených do kampaně (ke stažení na www.knihatislusi.cz). Třídní kolektivy základních škol se mohou zapojit do soutěže Objevte v okolí to nejlepší knihkupectví a vyhrát knihy i příspěvek do třídního fondu. Tváří letošního ročníku kampaně se stal youtuber Kovy, který tvrdí: „Knihy mě fascinují už od dětství, protože je beru jako portál do nového světa.“

Učitel = kamarád?

Jan Nejedlý, 4/2018
Potvrzujete jakožto učitel svým žákům na Facebooku přátelství? Jaký máte názor na kamarádské vztahy mezi učitelem a žáky?

Tři svíčky

Jan Nejedlý, 4/2018
Rubrika Co letí u dětí, kterou najdete v časopise na straně 28, slaví třetí narozeniny. Sledujeme v ní různé módní trendy a fenomény dětského světa nikoli ve snaze vlichotit se do přízně nejmenších, ale lépe pochopit, co je zajímá, případně co si výrobci myslí, že děti zajímá.

Pac a pusu na rypáček

Jan Nejedlý, 3/2018
Život vskutku dohání fantazii. Když mi žákyně 7. B přinesla lístek od maminky „Omluvte stav domácího sešitu naší Julči – okousalo jí ho prase“, hned jsem si vzpomněl na povídku Šimka a Grossmanna Jak jsme chovali užitečné zvíře. Groteska vypráví o rodině, jež chovala pašíka v bytě činžovního domu. Viz: „Zpočátku žil Bivoj ve vaně, a nebýt toho, že ji rozšlápl, mohl v ní žít i dále. Babička, přestože prase byl její nápad, odmítla již po třech měsících sdílet s ním komůrku. Upřímně řečeno, nebylo divu, protože náhodný návštěvník by už jen stěží poznal, kdo je v pokojíku pánem a kdo pouze hostem. Také vůně šafránu, který babička po léta sbírala, byla přehlušena čímsi jiným...“ To, co bylo v 60. letech komickou nadsázkou, se dnes stalo skutečností. Lidé doma chovají nejen pejsky či rybičky, ale i prasátka, která s nimi sdílejí gauč, nechávají se venčit na vodítku a vesele kvičí při okusování domácích sešitů. Kdo by to řekl, že klauni Š + G budou předjímat budoucnost podobně jako Jules Verne.