Online archiv

Loni jsme začali pracovat podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Již dva roky předtím jsme se připravovali, studovali a zkoušeli různé způsoby plánování naší práce.

Hlavním prostředkem výchovy a vzdělávání v MŠ jsou činnosti dítěte. Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání staví na první místo dítě s jeho zájmy a potřebami.Mateřská škola probouzí v dětech chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat.

V Liberci otevřel zvoneček 28. února oblastní kolo festivalu dětí - Libereckou Mateřinku. Mateřinková písnička probudila 7. ročník této krásné a ojedinělé akce. Naivní divadlo praskalo ve švech, protože bylo plné nedočkavýchdiváků. V Liberci máme pro Mateřinku zázemí, proto se stala v našem městě tradicí. Sjelo se k nám celkem 228 dětí v doprovodu svých učitelek, rodičů a prarodičů, kromě Liberce i z České Lípy, Jablonce nad Nisou, Nového Boru,Hejnic a Lázní Libverda. Děti předvedly, co všechno dokáží, když mají skvělé učitelky. V hledišti i v zákulisí se diváci smáli, tleskali, ale sem tam ukápla i slzička. Veselé mateřinkové odpoledne uběhlo jako voda, dětičky serozjely domů a my - korálkové maminky Liberecké Mateřinky jsme zůstaly v prázdném divadle s pocitem dobře odvedené práce. Pořádáme Mateřinku už sedm let a vždycky se těšíme na školky a kolegyně, se kterými se už dobře známe,ale nikdy nám nezbude čas si s nimi pořádně popovídat. Proto jim všem chceme vzkázat:"Ještě jednou děkujeme za Libereckou Mateřinku a přijeďte za rok!"

Mám mnoholeté zkušenosti z práce jak v hetoregenní, tak i v homogenní třídě. Smíšené třídy v MŠ mají dle mého názoru více výhod, záleží však na konkrétních podmínkách školy. Asi jedinou nevýhodu vidím v tom, že učitelky vesmíšené třídě mají obtížnější práci v oblasti vzdělávací - třídní program, příprava na práci a vlastní práce s dětmi. Toto ale není nevýhoda, kterou by negativně pociťovaly děti, což je podstatné. Navíc i tuto"nevýhodu"lze zpochybnit, neboť i u stejné věkové skupiny dětí musí učitelka uplatňovat individuální přístup a respektovat rozdíly mezi dětmi a jejich zvláštnosti. V homogenní třídě vše trvá déle - jídlo, oblékání,osobní hygiena. Než se například v zimním období oblékne dvacet tříletých dětí, je dětem horko a doba oblékání je na úkor pobytu dětí venku. Toto je nevýhoda, která je evidentně na škodu dětem. V heterogenní třídě se stává, žese starší děti doslova"derou"o to, kdo se bude starat například o nově příchozí dítě. Co se týče vypěstování návyku v klidu jíst, stačí k sobě posadit několik mladších dětí, navíc někdy je čtyřleté dítě v jídle ijiných oblastech rychlejší než šestileté. Jsou činnosti, kterých se mladší děti neúčastní, mnohdy něco jen pasivně vnímají - ale i to je pro děti velmi užitečné. V naší mateřské škole máme heterogenní třídy již několik let arozhodně se u nás děti jen nehlídají! Zodpovědně mohu říci, že dáváme i předškolním a odkladovým dětem to"nejkvalitnější". Záleží na umu učitelky, spolupráci obou učitelek ve třídě a způsobu organizace práce v celémateřské škole. Máme zkušenosti s dětmi integrovanými, se zcela specifickými potřebami. Tyto děti, podobně jako předškoláci a odkladové děti, mají pochopitelně ještě jiné potřeby než mladší děti.

Motivace je podnět nebo souhrn podnětů vedoucích k jednání a ovlivňující chování jedince. Jenže takový človíček ještě neví, co všechno bude v životě potřebovat. Trvá-li určitá činnost delší dobu, leccos dělá jen z donucení nebopro radost rodičů. Ať už se jedná o úpravu výslovnosti či pravidelnou návštěvu výtvarných, tanečních či pěveckých kroužků. Díky všem těm obětavcům, co rodičům v těchto případech (a tím i dětem) pomáhají. Ať se jedná okteroukoliv z uvedených činností, může to být i dobrá příprava pro stáří, jak se mohou přesvědčit ti, co bydlí v domovech důchodců či v domech s pečovatelskou službou. Vedle získávání vědomostí jsou tedy tyto činnosti propozdější život opravdu důležité, aby se z nich dalo čerpat v období, kdy je člověk odkázán jen na náhodné návštěvy a cítí se osamělý. Inspirací (nebo i motivem) třeba již chuť do činnosti ztrácejícího dítěte byly pro mne přiúpravě výslovnosti dětí také Písničky z aktovky od Václava Trunce. Tyto a jim podobné písničkové obrázky mohou být jedním ze světýlek, které se někdy v době nouze rozsvítí. A chvála za každý sebemenší úspěch je dobrým kořenímpro další činnost, stejně jako ukázka před kolektivem vrstevníků v mateřských školách a školních družinách, co všechno už umím.

Krásně ilustrovaná kniha stále přetrvává jako oblíbená"hračka"našich dětí. Školní knihovna, plná pěkných nových i starších knih, je stále dětmi navštěvovaná. Není den, aby si děti nelistovaly encyklopediemi nebotřeba knížkami se zvířátky. Velmi ocení, když si s nimi sedneme a říkáme jim, co je na obrázcích. Lucka, Dana a Anetka dokonce umí číst! Přestože máme v knihovničkách velké množství knih, děti nosí své zamilované knížky zdomova a jsou šťastné, když tu jejich čtu všem dětem. Knížky předčítám po obědě a děti vždy smlouvají:"A budete nám ukazovat obrázky?"Samozřejmě, že ano. Děti nosí tak krásně ilustrované knihy, že by to byla škoda!Odpoledne nebo ráno si ještě přečtenými knihami se zájmem listují a prohlížejí obrázky, které z postýlek někdy dobře nevidí. Velmi často zkoušejí své vlastní ilustrace k přečteným příběhům. Nedávno nás vydatně zásobil knížkamiVíťa. Nejprve jsme si přečetli o tučňácích a děti vystřihovaly a nalepovaly rodinku tučňáků. Potom jsme četli o lišákovi a psu a děti malovaly lišáky a pejsky. Moc se jim obrázky povedly, a proto jsem některé vystavila vevývěsce u obchodu.

Navštívili jste již někdy Pohádkovou zemi? My ano. V únoru jsme si vyjeli s dětmi na výlet do Mníšku pod Brdy do Divadélka Káji Maříka. Vstoupili jsme do místnosti, která na nás dýchla zvláštním pohádkovým kouzlem. Obdivovalijsme řadu skřítků, elfů, vil a strašidýlek. Bytosti byly naaranžovány do přírodních dekorací a osvětleny. Několikrát jsme si je prohlédli a znovu nacházeli nové, které jsou součástí našich domovů či přírody. Děti byly z výstavynadšené a každé si odnášelo domů obrázek některého ze strašidýlek i milou vzpomínku na to, že jsou kolem nás stále ještě lidé, kteří dokážou nenásilnou formou rozvíjet dětskou fantazii, cit pro krásu a vnášejí do dětské dušeradost a pohodu.

Práce s heterogenními skupinami dětí ve věku od 3 do 7 let je: Z pohledu dětí - prokazatelně přínosem, a to nejen proto, že si děti lépe a rychleji zvykají na nové prostředí, lépe se rozvíjí jejich sebeobsluha, návyky a řeč,socializace a mezilidské vztahy. Dětem je hlavně věnováno mnohem více individuální péče, velký prostor vzniká pro poznání každého dítěte, je větší možnost zaměřovat se speciálně na jedno dítě, rozvíjet jeho talent, nadání,řídit práci s ním tak, aby každé dítě při odchodu do základní školy splňovalo dané standardy a kompetence. Z pohledu učitelky mateřské školy - práce s dětmi je mnohem náročnější než ve skupině stejně starých dětí. Vyžadujevelké organizační schopnosti, je náročná na kreativitu učitelky a její empatii. Větší zamýšlení vyžaduje plánování a příprava práce a pomůcek. Proto se ani nedivím, že z počátku tento styl práce učitelkám nevyhovuje. Z pohleduvedení školy - práce s dětmi v heterogenních skupinách vyžaduje dobrou organizaci provozu celé školy, zajištění přechodů dětí, směn učitelek, vytváření speciálních programů, hodnocení, vyřazování toho, co se neosvědčilo,neustálé vzdělávání učitelek a hledání stále nových způsobů práce s dětmi. Odborníci se shodují v tom, že heterogenní skupiny dětí jsou mnohem přirozenější a pro děti lepší. Mateřská škola je součástí vzdělávacího systému našízemě, v první řadě je však"mateřská"a teprve potom"škola". Jejím cílem je spokojené dítě připravené pro další celoživotní vzdělávání. Oproti tomu stojí názor laické veřejnosti, mnohdy rodičů, bohuželněkdy i učitelů. Ti mají dojem, že dítě je lépe připraveno ve skupině stejně starých dětí. Odpovědí na otázku, zda je lepší heterogenní či homogenní skupina dětí v mateřské škole, by však mělo být každé dítě. Každé dítě by mělobýt totiž v mateřské škole především spokojené, všestranně rozvíjené a dobře připravené pro celý život, tedy i pro vstup do základní školy. Hodnotit však oba systémy po půlroční praxi nemůže být objektivní, zvláště pokud jsme vjednom systému (homogenní třídy) pracovali deset, dvacet i více let.

Masopust, Morena, půst, advent - slova, jejichž význam je starším generacím známý, dnešním dětem se však z jejich slovníku vytrácí. Mnohé je slyší poprvé, jiné je znají, ale nerozumějí jejich významu. To byl důvod, proč jsme sev letošním školním roce s dětmi ze školní družiny pokusili tato slova znovu oživit a vrátit je do českého slovníku. A nezůstalo jen u vysvětlování. V době masopustní jsme vyrobili masky a uspořádali masopustní rej. 22. březnajsme pohřbili zimu spálením a vhozením Moreny do řeky Svitavy. Podle historických pramenů jsme figuru smrtky vyrobili ze slámy, hadrů a s náhrdelníkem z vyfouknutých vajíček. Naučili jsme se spoustu říkanek, básniček a písničeks jarní tematikou a vypravili jsme průvod k řece Svitavě. Nejsilnějším zážitkem bylo pro děti zapálení Moreny a její vhození do řeky. Myslím si, že po tomto zážitku už slovo Morena do slovníku dětí patří, což bylo naším cílem.

V heterogenních třídách pracujeme už deset let a samozřejmě jsme našli svá pro i proti. Velkým přínosem je soužití malých a velkých dětí. Vždyť kolik dětí dnes vyrůstá jako jedináček a toto je pro ně cenná zkušenost. Velké dětise starají o malé kamarády, pomáhají jim při oblékání, při hygieně (pouští jim vodu, pokud nedosáhnou na kohoutek), pomohou jim najít ručník atd. Při hře je zase učí zacházet se stavebnicí, uklízet hračky. Na vycházce vezmoumenšího za ruku a učí ho chodit ve dvojicích. Malé děti velice brzy napodobují hry velkých, ať ve třídě nebo venku. Učitelka ale musí dohlédnout na to, aby toho malé děti nezneužívaly a nenechávaly se"obsluhovat". Aco se týče předškoláků, více s nimi pracujeme v době po obědě, kdy nespí, a po krátkém odpočinku s pohádkou zařazujeme náročnější práce. Je tu i prostor na logopedii, flétnu, individuální péči. Tato práce je promyšleněplánovaná a učitelka má možnost a čas pracovat s dětmi podle jejich potřeb. Pak je tu ještě skupina prostředních dětí, které učitelka zařazuje podle jejich vyspělosti buď k velkým - to ty šikovnější a rychlejší - nebo k menším,pokud tempo jejich práce ještě vázne. Postupně tak děti získávají jistotu a sebevědomí, nejsou stresované, přetěžované a brzy většinou dohoní své vrstevníky. Tato práce je určitě náročnější na přípravu a vyžaduje dobrouspolupráci obou učitelek ve třídě, ale nám to vyhovuje a rodiče si to chválí.

Tradiční jarní a velikonoční výstavu ve Svatojánské koleji pořádají studenti VOŠ pedagogické do 23. 5. Otevřeno So-Ne od 10 do 17 hod., Po-Pá od 9 do 15 hod. po tel. domluvě. Výstava je vhodná pro MŠ a ZŠ. Informace: VOŠP, SvatýJan pod Skalou 1, 266 01 Beroun, tel./fax: 311 672 461, 311 671 308, e-mail: info@svatojanskakolej.cz, www.svatojanskakolej.cz

Výstava obrázků dětí připravená ve spolupráci s Arcidiecézní charitou Praha je otevřena v Muzeu dětské kresby do 17. 5. Projekt Adopce na dálku umožňuje"adoptovat"dítě z Indie či Afriky - jednotlivec nebo organizacehradí dítěti náklady na školní výuku, pomůcky a oblečení. Informace: MDK, U Radnice 13, 110 00 Praha 1, tel.: 224 234 482, e-mail: mdkpraha.uzaby@seznam.cz, www.muzeumuzaby.cz