Online archiv

Sejdeme se na burze

S. Škodová, A. Majerová, MŠ Laštůvkova, Brno-Bystrc, 2/2004
Již deset let dvakrát ročně na jaře a na podzim mohou rodiče i veřejnost navštívit naši burzu dětského oblečení, hraček a sportovního oblečení. Zakoupit lze i autosedačky, různá dětská vozítka, knížky. Naše burzy se těší velkéoblibě, návštěvnost je velká jak ze strany prodávajících, tak ze strany kupujících - vybíráme až 2000 kusů k prodeji. Myslíme si, že burza přináší užitek všem. Věci neskončí v kontejneru, mohou je užívat další děti. Jsou zde naprodej mnohdy pěkné, atraktivní věci za velmi nízké ceny. Někdy i my nakupujeme pro děti do školky - koloběžky, tříkolky, hračky apod. Loni jsme tímto způsobem pořídili tři kola a koloběžku. Dětem při závodech na zahradě vůbecnevadilo, že nejsou úplně nové. A nakonec máme i malý výdělek v podobě procent z tržby. Ten je pro naše děti na přilepšenou. Letos se děti mohou radovat z nákupu nových rybiček do akvária. Zanedbatelné není ani"společenské"vyžití - setkáváme se tady s maminkami a"bývalými"dětmi. Ty jsou už často v dospívajícím věku, ale patří k našemu"týmu"a chodí nám pomáhat. Ochotu pomoci nám projevují i současnírodiče. Lépe se tady poznáme, což má samozřejmě vliv na spolupráci s rodiči i v jiných oblastech výchovné práce. Při práci si popovídáme, zavzpomínáme a užijeme i spoustu legrace. Vždy, když se po burze rozcházíme, jsmeunavené, ale těšíme se, jak se za půl roku sejdeme.

Ovčí babička

Eva Gardošová, MŠ Světlogorská, Tábor, 2/2004
Náhoda nám přičarovala ovčí babičku. Její usedlost v Sedleci-Prčice je plná ovcí a jiných domácích zvířat, o které se spolu se svým synem a vnukem stará. Když k nám do MŠ ovčí babička přijela, nesla s sebou v tašce kolovrátek alidový kroj. Před děti již předstoupila oděna v kroji, přivítala se a zasedla ke kolovrátku. Samozřejmě nejvíce ze všeho byly děti zvědavé na to, k čemu slouží kolovrátek. Ovčí babička nám popsala, z čeho se skládá a jak se naněm spřádá ovčí vlna. Děti okouzlené pohádkovou bytostí si vzpomněly na pohádku o Třech přadlenách a byly zvědavé, jestli i ona má velký palec od předení. Ukázalo se, že babička je báječnou lidovou vypravěčkou. Veršovanépohádky, které vyprávěla svým příjemně zabarveným hlasem, neznaly děti ani paní učitelky. Ale i malí diváci se pochlubili básničkami a písničkami, které se již naučili. Na příjemné dopoledne s ovčí babičkou budou děti dlouhovzpomínat. Určitě se o svůj zážitek podělí i doma s rodiči, vždyť ani oni možná ještě kolovrátek neviděli. Nejkrásněji se s paní Marií Šťastnovou rozloučil malý Vašík, když se zeptal:"A babičko, přijdeš zase brzy?"

Máme nové kamarády

S. Hájková, M. Chaloupková, MŠ Náchodská, Červený Kostelec, 2/2004
Speciální školy v Červeném Kostelci spolu s mateřskou školou Náchodská uspořádaly v říjnu 2003 společné setkání v areálu MŠ. Cílem této akce bylo seznámit se prostřednictvím společných zážitků a zkušeností, učit se vzájemnémurespektu a toleranci a v praxi ukázat, že máme víc společného než odlišného. Celé toto setkání se konalo v rámci Evropského roku osob se zdravotním postižením. Podzim svojí barevností a množstvím různého materiálu poskytujemnoho inspirace k tvůrčí práci. Při vycházkách do přírody jsme shromažďovali s dětmi tento materiál a těšili jsme se na nové kamarády. V den našeho setkání jsme se přivítali s dětmi speciálních škol, s paní ředitelkou,ostatními učitelkami a asistentkami. Vzájemně jsme se představili a utvořili jsme skupinky. Věřili byste, že si malá Veronika Nováková vybrala náhodou velkou Veroniku Novákovou? To bylo úsměvů a překvapení. Pak už nám nicnebránilo v tom, abychom začali uskutečňovat naše nápady s podzimní tematikou. Malí pomáhali velkým a naopak, zručnější méně zručným a za chvíli jsme se mohli zdobit barevnými klobouky, radovat se se zvířátky a sovami z listí ažaludů. Protože se naše práce zdařila, čekalo nás milé pohoštění. Vzájemně jsme se obdarovali dárky a potěšili se hudebním vystoupením dětí ze speciálních škol. Ani se nám nechtělo se loučit, ale slíbili jsme si, že se opětsejdeme pro změnu zase u svých nových přátel.

Děti a sport

MŠ Mezi školami, Praha 5, 2/2004
Loni v únoru se naše mateřská škola společně se sportovním oddílem Luka rozjela na lyžařský kurz do Albrechtic v Jizerských horách. Počasí nám moc přálo, a tak jsme mohli každý den brázdit svahy sjezdovek."Velcí"lyžaři jezdili na vlecích a snažili se zdokonalit svůj styl, ti"malí"se učili základy lyžování na sjezdovce s tažným lanem. Po dvoudenní úporné dřině, kdy jsme děti učili přenášet váhu, brzdit a zatáčet, sedostavily první úspěchy a všechny děti byly schopné sjet sjezdovku obloučky mezi kužely. Všichni jsme měli velkou radost a povzbudit děti přišli i jejich velcí kamarádi. Odpoledne jsme chodili na Špičák, kde byla pro naše dětivždy připravena nějaká soutěž, jezdily na plackách, měly diskotéku na sněhu. Závěrečného závodu ve slalomu se zúčastnily všechny děti a pobyt jsme zakončili karnevalem na lyžích. Moc se nám to všem líbilo a tak doufáme, že tímnaše spolupráce se sportovním klubem nekončí.

Rodiče v tělocvičně

Alena Kusá, MŠ Zvoneček, Hejnice, 2/2004
Máme za sebou již desátý ročník cvičení rodičů a dětí, které probíhá pravidelně každou středu v tělocvičně základní školy a je určeno všem dětem z celého okolí. Musíme si však postesknout, už to vypadalo, že se hodina propředškolní děti zruší pro malou účast. A tak jsme hledali něco nového a originálního, co by maminky, ale hlavně děti do tělocvičny nalákalo. Nakonec jsme vymysleli báječnou věc. Každý obdržel na začátku první hodiny kartičku,která je rozdělena na malá okénka. Do těchto okének pak děti při každé hodině dostávají natištěný obrázek, který si mohou doma vybarvit. Aby nemohlo dojít k omylu či švindlování, obrázky se nikdy neopakují. Při konečném součtuobrázků vyhrává rodina s největším počtem a stává se tak"Sportovní rodinou roku"a předškolní děti"Sportovcem roku". To byste nevěřili, co to naše soutěžení vyvolalo nejen mezi dětmi, ale i mezi maminkami.Nezůstaly pozadu ani babičky. To víte, hra je hra. Přece to těm svým dětem nemohou udělat, aby jim soutěž zkazily jenom proto, že se jim zrovinka nechce nebo nemají čas. A tak jsme spokojené, že máme opět tělocvičnu plnou dětíi rodičů. Děti si chodí do tělocvičny zacvičit, setkat se se svými kamarády. Naučí se zde mnoho nových her a získají nové dovednosti. Za tím vším však stojí maminka, která bedlivým okem sleduje celé jejich sportovní počínání.

Na dopravním hřišti

Zuzana Kojanová, MŠ Trhové Sviny, 2/2004
Děti z mateřské školy Čtyřlístek v Trhových Svinech se v říjnu 2003 zúčastnily výuky na dětském dopravním hřišti v Českých Budějovicích. Tuto akci pořádá pro mateřské a základní školy našeho regionu odbor dopravy krajského úřaduve spolupráci s ÚAM. Odbor dopravy poskytuje příspěvek na přepravu dětí na dětské dopravní hřiště. Cílem programu je seznámit děti se základními znalostmi o dopravních předpisech, první pomoci, motivovat je ke kázni v dopravnímprovozu a tím snížit množství úrazů a úmrtí dětí na silnicích. Výuka se skládala ze dvou lekcí. V první části každé lekce pracovaly děti v učebně, v druhé části pak probíhala výuka na hřišti. V úvodu, vedeném Mgr. FrantiškemŠpalem, byly děti v učebně motivovány prostřednictvím videozáznamu. Starší děti se potom zapojily do debaty - pokládaly otázky a podělily se o své první zkušenosti s dopravním provozem. Hlavním cílem bylo vštěpovat dětempravidla pro bezpečný pohyb v dopravě. Děti se dozvěděly, jak správně přecházet, jak se správně pohybovat na ulici. Pro cyklisty začátečníky byla důležitá informace o používání helmy, vybavení kola a bezpečném pohybu nakomunikaci v doprovodu dospělé osoby. Děti byly seznámeny i s důležitostí používání bezpečnostních pásů a autosedaček při jízdě automobilem. Na teoretickou část navazovala část praktická. Na dopravním hřišti přivítal děti panČestmír Cílek. Děti si zopakovaly pojmy pravá a levá strana. Dozvěděly se, po které straně jezdí dopravní prostředky. Poznávaly základní dopravní značky. Potom už jen stačilo nasadit helmu a vyjet na kolech, koloběžkách ašlapacích autech. Děti si vyzkoušely i roli chodců. Touto zkušeností však dopravní výchova dětí nekončí. V mateřské škole navazujeme na získané znalosti a dovednosti v každodenní práci - při pobytu venku, při výtvarných ipracovních činnostech či rozhovorech. Takovouto soustavnou výchovnou prací už od raného dětství vytváříme u dětí zodpovědný přístup k dopravě a k bezpečnému a ohleduplnému chování.

Jak modelujeme

Renata Špačková, MŠ Trnava, 2/2004
Článek Modelování děti baví z Informatoria 3-8 č. 9/03 přinesl mnoho zajímavých inspirací k tvořivé činnosti s dětmi. A jak modelujeme v naší mateřince? Plastelína i modelína je dětem volně k dispozici. Mohou si ji zapůjčovat vprůběhu hrových aktivit pro vlastní hry a experimenty. V nabídce jsou i různé doplňky - špejle, špachtle (lékařské lopatky), plastové nože, válečky, drobné plastové prvky na otiskování či vykrajovátka. Osvědčilo se nám i slanétěsto a samotvrdnoucí hmota. Tyto výtvory využíváme jako dárky k různým příležitostem. Zde jsou naše tipy: I obyčejnou plastelínu můžeme využívat bez obtíží. Zakoupíme několik balení plastelíny (postačí pět balení). Jednotlivéšpalíky rozdělíme podle barev, vždy po pěti kusech. Z těchto kusů jedné barvy vytvarujeme kouli. Koule uložíme do plastových kelímků od jogurtů. Takto se nám barvy nesmíchají, děti mají dostatečně velký kus plastelíny namodelování v jedné barvě. Můžeme zakoupit i různé doplňky pro modelování. Nám se na válení a rozvalování modelíny či plastelíny osvědčily větší obaly od sprejů (např. od laku na vlasy). Malým dětem se s nimi dobře manipuluje.Důležité je, aby nádobky byly zcela prázdné. U nás platí dohoda, že spreje neotvíráme, nesmíme s nimi stříkat. Děti rády využívají vykrajovátka na cukroví či perníky. V obchodech s hračkami lze zakoupit i plastová vykrajovátka,která jsou velmi bezpečná. Oblíbené je i otiskování drobných předmětů ze stavebnic a korálků, silnějších provázků, krajek apod.

Koutek pro radost

Miloslava Pecinová, MŠ Přemyslovců, Louny, 2/2004
Prostředí mateřské školy vychovává a výrazně ovlivňuje každé dítě. Změna ročního období, nový školní rok, malování tříd či přestěhování nábytku motivuje učitelku k nápaditosti a dovednosti s cílem, aby se nám v mateřské školevíc líbilo. Umně vyvedené malby po stěnách, zavěšené barevné výrobky z různých materiálů, koutky všeho druhu. Té radosti, když si toho děti a rodiče všimnou a řeknou:"Jéje, to je pěkné. Z čeho to je a jak Vás to napadlo?To jsme ještě nikdy neviděli."Radost je oboustranná a inspiruje k dalším překvapením. Figurky ze zbytků látek, kulisy města z obalového papíru, vázičky se záclonovým vzorem, stromečky ze suchých květin, ryby v síti,stánek ze dvou rolí od koberce, pec s ježibabou, postavičky z košťat, divadlo ze staré skříně, drak z obalů od vajíček, větve se sovičkami a ptáčky. Všechny ty krásné věci a věcičky na nás dýchnou atmosférou již při vstupu dobudov a tříd našich mateřských škol. I toto rodiče a děti oslovuje, i toto je jedním ze závažíček, která se přikloní k rozhodnutí:"Ano, sem chceme chodit, tady se nám líbí!"Každá jsme šikovná na něco jiného: jednazorganizuje akci s rodiči, druhá se úspěšně zúčastní s dětmi Mateřinky, třetí vede kroužek, čtvrtá zahraje bez not poprvé slyšenou písničku, pátá vyráží s dětmi na prima výlety, šestá vyzdobí chodby vlastnoručně vypěstovanými ausušenými květinami, sedmá napíše o zdařilé akci článek. Každá jsme nadaná na něco jiného, ale každou z nás nadchne cokoli výtvarně provedeného z dostupných materiálů. V bývalém koutku přírodnin se s novým školním rokemuprázdnilo místo. Místo zbytečné a nevděčné, přímo pod schody. Co sem dát, když tu zbyla vrbička, plůtek a kůra s rákosem? Ideální místo pro doškovou chaloupku a tři malá prasátka. Vím, že něco takového nevyrobím ani do konceškolního roku, ale česká učitelka si musí vědět rady, i když postrádá výtvarnou dovednost. Malý slunečník (z vlastní chalupy), plastový stoleček a čtyři židličky (koupené za peníze z vlastnoručně vydávaného školního časopisu),letní hračky do vody (od vlastního příbuzenstva), čtyři dosluhující plyšáci ze všech koutů školky a jablíčka na stromek od kolegyně z výtvarného kroužku. Skleničky a brčka z kuchyně, brýle a kšiltovky od další kolegyně. Dvamedvědi a dvě opice drží svorně siestu v horkých dnech loňského září. S příchodem října se koutek změnil, letní hračky zmizely. Na zdi visel drak, pod ním stál košíček s jablíčky. Medvědi a opice si nasadili pletené čepičky. Vrohu přibyla postýlka pro medvídka, který se chystá narodit. Vrba byla ozdobena jeřabinami, plyšáci hráli Člověče, nezlob se a popíjeli čaj. Za čas jeřabiny vystřídaly vrány od šikovnějších kolegyň, plyšáci nasadili rukavice ašály a připravili si sáňky. Těšili se na vánoční cukroví a zabalené dárky. Na vrbě pak byly dárky pro ptáčky na zimu, ořechy a slaměné ozdoby. I zcela obyčejný koutek s obyčejnými věcmi má své kouzlo a je lehce proměnitelný.Dělá radost malým i velkým a všem nám připomíná, jak ten čas od podzimu do jara v mateřské škole utíká.

Myši tancovaly

Dana Svobodová ,MŠ E. Rošického, Ostrava-Svinov, 2/2004
Naše mateřská škola byla požádána vedením základní školy Bílovecká o zapojení do přípravy programu, který škola vytvářela pro přátele z Polska a Německa. Spolupráce těchto škol je již tradicí. Paní učitelky třídy"Motýlek"(Šárka Vaňková a Dana Svobodová) se pustily do práce. Nejdříve bylo nutno vybrat téma, které by bylo poutavé pro všechny hosty. Zvítězila píseň skupiny Turbulens Vařila myšička kašičku, na kterou paníučitelka Dana Svobodová vytvořila pohyb s velkou vařechou. Společně se všichni dali do nacvičování vaření, tančení. Maminky zajistily svým dětem šedé oblečení a velkou vařechu. Ještě nasadit myší čepice, přišít ocásky,namalovat fousky a myšky byly jako živé! Protože se vařila kašička pro velký počet jedlíků, byl potřebný také velký hrnec. Ale to již nebyl problém, protože často pracujeme s kartonem - ten nám posloužil i tentokrát. Společnějsme jej natřeli, vylepili ornamenty a hotovo! Na hrnci byla velká poklice, pod kterou jsme ukryli překvapení. Děti-myšky okolo hrnce tančily, rejdily a vařily. Po dovaření kaše se najednou zvedla poklice a z hrnce vyskočilakočka (převlečená holčička), která svým zamňoukáním všechny myšky vyplašila. Kočka popadla hrnec za uši a odběhla také. Tím vystoupení skončilo. Děti byly velice roztomilé a jejich snažení bylo odměněno bouřlivým aplausem všechpřítomných.

Večer se strašidly

Kateřina Horváthová, Nové Město na Moravě, 2/2004
Černé hodinky bývaly v dřívějších dobách bez elektřiny častým zpestřením zimních večerů. I ve školní družině se můžeme vrátit ke zvykům našich předků.

Pohádkový čas

Mgr. Petra Vondrová, Ph.D., Pardubice, 2/2004
Zima s sebou přináší více času na pohádkové příběhy, které děti tak rády poslouchají. Do kouzelného světa pohádek se přeneseme i během výtvarných činností.

Malovaný sníh

Anna Šimonová; Výtvarná škola Sněžné na Moravě, 2/2004
Občas v zimě napadne tolik sněhu, že pokryje louky, hřiště, plácky, cesty a jiná volná prostranství. Tyto bílé plochy lze chápat také jako obrovské malířské plátno.