Psychologická čítanka - Flynnův efekt aneb Jsme čím dál chytřejší
To, že se inteligenční kvocient (IQ) – tedy číselné vyjádření úrovně inteligence – mění u jedince v průběhu života, to tak nějak asi většina z nás tuší. Je však možné, že k tomu dochází i u celé společnosti?
Tento efekt odkazuje na teorii, že vlivem působení prostředí může docházet v populaci k nepatrnému zvyšování inteligenčního kvocientu – a to o 0,3 bodu za rok, tedy o celé tři body za deset let. V praxi to však často tak nepůsobí, a navíc se jedná o data pouze z USA. Některé studie také ukazují, že nárůst inteligence není konstantní a záleží na časovém období i na místě, kde se výzkum konal (zde například vychází korelace pozitivně s rostoucím HDP).
Tento jev je nazván po jednom z novozélandských výzkumníků – jedná se o profesora politologie Jamese Roberta Flynna, který ho systematicky popsal v osmdesátých letech, kdy zkoumal zhruba třicet let výsledky inteligenčních testů v Nizozemsku. Zhruba od poloviny 20. století si výzkumníci začali všímat toho, že dochází ke zvyšování průměrného skóru inteligenčních testů. Zásadním faktem však také je, že některé části inteligenčních škál nezaznamenávají růst a zůstávají naopak v přibližně stejné hodnotě celou řadu let. Také se stále přesně neví, zda příčiny Flynnova efektu tkví opravdu v rostoucí inteligenci společnosti, nebo zda je to dáno zcela jinými faktory. Argumenty hovořícími pro zvýšení lidské inteligence jsou především fakta ohledně intenzivnějšího vzdělávání populace či celkově lepší kvalita života (např. lepší stravovací návyky). Vše může být však zkreslené i změnami v metodologické oblasti, lidé jsou čím dál tím více obeznámeni s podobou inteligenčních testů i s druhy úkolů, které mají za cíl naměřit správnou úroveň inteligence. Mohou se tedy na vše lépe připravit již před samotným zahájením testování, což samozřejmě konečné výsledky ovlivní.
Existuje i skupina badatelů, kteří dokonce zastávají zcela opačný názor k celému tomuto jevu – tedy že inteligence lidí za posledních 100 let spíše klesá. Odborníci a vědci toto stanovisko sice odmítají přijmout, nicméně za posledních několik desítek let byl částečný pokles pozorován v několika západních zemích (např. v Německu, Norsku či Rakousku).
Pavlína Doležalová
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.