Jak odčinit hříchy v jídle

Doporučení odborníků vyvěšená na každé nástěnce v čekárně praktického lékaře zkrátka tolik netáhnou, i když jsou podložená epidemiologickými daty. Faktem je, že jídlo je mnohem menší věda či magie, než bychom si mysleli. Pouhé doporučení, že strava má být pestrá a vyvážená, by si sice zasloužilo vytesat do kamene, k plnému pochopení ale potřebujeme vědět o něco víc. Tato kapitola bude o jídle z pohledu hormeze, tedy hypotézy o příznivém působení mírné zátěže. Cílem je ukázat, že zdánlivě nudné odborné doporučení může být v jádru mnohem víc strhující než šarlatánské sliby, že budete žít 120 let, pokud budete dodržovat nějakých pět pravidel.

Ovoce a zelenina

Odmalička slyšíme, že máme jíst ovoce a zeleninu. Nejčastěji nám to autority, počínaje rodiči a konče výrobci dětských přesnídávek, zdůvodňují tím, že obsahují vitaminy. To je sice pravda, ale zdaleka ne celá. Proto se také lidé, kteří se místo ovoce a zeleniny rozhodli jíst vitaminové tabletky, dožívají nižšího věku a víc trpí nemocemi než ti, kteří se rozhodli být k sobě poctiví. Paradoxně se zdá, že ovoce a zelenina nejsou zdravé kvůli tomu, co v nich je, ale kvůli tomu, co v nich není.

Tyto potraviny jsou z největší části tvořeny vodou, zpevněny vlákninou a obsahují celou řadu mírně jedovatých molekul zvaných sekundární metabolity, které jim dodávají nahořklou či natrpklou chuť a typické aroma. Zdrojů energie v nich najdeme jen málo a obtížně stravitelných. To nezní moc povzbudivě a evidentně je to důvod, proč si většina lidí při rozhodování mezi čokoládovým dortem a mrkví vybere dort. Ze stejného důvodu jsme vzhledem k tisíciletím šlechtění značně zvýšili výživovou hodnotu a ubrali hořkost a vláknitost většiny zemědělských plodin. Jenže právě přílišná výživnost a stravitelnost potravin nám dnes způsobuje problémy.

Naše geny jsou pořád prakticky stejné jako geny pravěkého lovce a sběrače i přes překotný vývoj civilizace, který změnil potravinářství úplně stejně jako třeba dálkovou dopravu. A střeva lovců a sběračů byla uzpůsobena konzumaci obtížně stravitelných a mírně jedovatých potravin, nikoliv čokoládových dortů a sekané. Civilizační nemoci, které dnes celosvětově zabíjejí nejvíc lidí, jsou z velké části způsobeny příliš velkou výživností stravy. Přední místo mezi nimi zaujímají obezita, diabetes a s nimi související choroby srdce a cév.

Nenechte si ujít: Nechceme žádného nového tátu!, Deprese: Není vidět, ale bolí, Láska bez prstýnku, Víte, jak se brání vaše ego?

Řeďte stravu zeleninou a jezte maso do sytosti!

Obtížně si lze představit, že by někdo ztloustl, kdyby měl k jídlu převážně jen žitný chléb plný plev, hrachovou kaši, vařený tuřín, kyselé zelí a trpká jablíčka. Taková dieta by byla pro naše střeva a játra mnohem přirozenější než guláš se šesti nebo koblihy. Předpokládám, že většina čtenářů se podobně jako já nehodlá vracet k selské krmi běžné před půldruhým stoletím. Můžeme ale aspoň ošálit náš organismus tím, že mu

budeme dnešní velmi výživnou stravu ředit. A není lepší způsob než prokládat všechna ta chutná a energeticky bohatá jídla co největším množstvím ovoce a zeleniny. Dlouhodobé výzkumy podporují stanovisko lékařů z Harvardovy univerzity, že optimální je jíst pět porcí ovoce nebo zeleniny denně, přičemž za jednu porci je považováno zhruba sto gramů, což odpovídá středně velkému jablku nebo misce salátu.

Ještě dva příklady, k čemu je to vlastně dobré. Asi nikomu neunikl největší hit dnešní vědy i výživového poradenství – střevní mikrobiom. Bakterií je v našem tlustém střevě víc než buněk našeho těla a intenzita jejich chemických a energetických přeměn se vyrovná játrům. Ve střevě je také rozsáhlá síť nervů a jedno z hlavních center imunitního systému. Bakterie tedy mohou zásadně ovlivňovat naše zdraví i psychiku. Ve stínu poplašných zpráv o tom, jak bakterie trpí pod náporem antibiotik, zůstalo schováno něco mnohem zásadnějšího: růst a metabolismus bakterií je ovlivňován především zbytky stravy, které se dostanou do tlustého střeva. Velmi výživná strava způsobuje množení agresivních kmenů bakterií, jež pak přehnaně stimulují imunitní systém, takže přispívají ke vzniku chronického zánětu, který způsobuje postupnou degeneraci těla a urychluje stárnutí a vznik civilizačních chorob. Naopak strava naředěná něčím málo výživným umožňuje růst skromnějších bakterií, které udržují imunitní systém správně naladěný a před nemocemi nás chrání.