Partnerské karamboly

Existují v tom chaosu, kterému říkáme život, zákonitosti, které se neustále opakují? Není to jednoduché, ale dají se najít. Dokonce i ve vztazích.

Partnerské poradenství vychází především ze zákonitostí a statistik. Na otázky typu: „Může se stát, že nevěrný typ se stane věrným, že alkoholik přestane pít, nespolehlivý se stane dochvilným, že koza začne jezdit na motorce?“ odpovídáme: „Ano, zázraky se dějí, ale vy s tím nepočítejte.“ Občas dodávám: „Já jsem psycholog, vycházím ze statistik. Od zázraků jsou tady jiní. To musíte vedle.“ Vztah můžeme připodobnit k dlouhé cestě, na které jsou prudké zatáčky. Čím prudší zatáčka, tím více křížků a hrobečků najdeme ve směru tečny. Takto vznikají zákonité hřbitovy vztahů. Ano, občas spadne z nebe meteorit, takže máme hrobeček i na úplné rovince, ale naprostá většina hrobečků by zmizela, kdyby si lidé dali pozor na ty zákonité, předvídatelné zatáčky (viz schéma na další straně). Nejvíce vztahů samozřejmě skončí dříve, než začnou, tzn. nepřekulí se přes fázi seznamování. Na konci zamilovanosti (3 měsíce) skončí další závodníci, a tak jich stále ubývá až do krize středního věku, která je nejtěžší právě pro nereprodukční vztahy. Po ní už mají vztahy vcelku klid. Přichází ale stáří, nemoci a smrt. Do tří let se rozpadne naprostá většina vztahů, kde se k sobě partneři povahově nehodí. Od třetího roku dále většinou za rozpady vztahů může „neopatrná jízda“ čili vztahová nekázeň, metaforicky řečeno zkrátka nepřibrzdili, telefonují za jízdy, usínají za volantem a diví se... 

Nenechte si ujít: Žijeme "bez papíru", Peníze nejsou důležité - když jsou, Máš radši maminku, nebo... maminku?, Hrozí nám digitální demence?

Přechozené vztahy 

Ukažme si příklad jednoho zbytečného partnerského hřbitova, kterým jsou tzv. přechozené vztahy. Partnerské vztahy jsou evoluční vynález, který zvyšuje pravděpodobnost přežití dětí. Ty v evolučně přirozeném prostředí (lovci sběrači na savanách) jsou velmi zranitelné a velké procento, často i více než jedna třetina dětí běžně umírá do šesti let. Proto je na tuto časovou konstantu šesti let evolučně nastavena trvanlivost vztahu, a pokud do té doby nenajde naplnění v reprodukci, samovolně se rozpadá. Tento jev se lidově nazývá vcelku příhodně „přechození“ (timeworn relationship) a krásně ho vidíme na následujících grafech Jde o tzv. Kaplan-Meierovy křivky přežití partnerských vztahů, které ukazují závislost mezi trváním vztahu v letech a procentem ještě trvajících vztahů. Jedná se o všechny partnerské vztahy delší jednoho roku, přibližně u 500 lidí. Do očí bijící je rozdíl mezi trvanlivostí reprodukčních a nereprodukčních vztahů, kde je ještě výraznější nárůst trvanlivosti u vícedětných rodin (není na grafu). Každopádně nejzajímavější je červená čára – přechozené vztahy čili vztahy bezdětné s kohabitací, společným bydlením.

Placená zóna

Jeroným Klimeš