Bolest vystřeleného šípu

Nejdřív malý příklad z mé praxe: mladá žena jménem Lucie má napsat krátký článek, v němž samu sebe představí. Dostává jediné omezení – aby byl příběh zakončen optimisticky, nebo alespoň s nadějí. Lucie odmítá se slovy, že její život je náročný. Argumentuje tím, že některé příběhy dobře nekončí a žádnou naději nedávají. I takový je podle Lucie život. 

Použije v této souvislosti termín „sluníčkář“, čímž myslí nerealisticky radostného člověka, který uniká před problémy. 

S poněkud přehnaně radostným přístupem k životu je často spojována dívka Pollyanna ze stejnojmenné knižní série od americké spisovatelky Eleanor H. Porter. Pollyannu tatínek naučil „hru na štěstí“, tedy snahu vidět na všem něco hezkého. Poprvé si to vyzkoušela, když od misionářské organizace dostala místo vysněné panenky dětské berle, na což jí tatínek řekl, že se může radovat z toho, že je nepotřebuje.