Gender a práce na dálku

Ještě před pár lety mnoho z nás zkušenosti s prací na dálku nemělo, boom nastal až během pandemie covidu-19. V poslední době tak dochází k zásadním proměnám pracovního prostředí, a je tedy nutné věnovat pozornost i genderovým – a dalším – aspektům, které s tím souvisí.

Výhod práce na dálku je mnoho – patří mezi ně například vyšší flexibilita, lepší schopnost soustředit se, efektivnější využití času či větší kontrola nad rozložením pracovní náplně v rámci dne. Kromě toho má práce na dálku za následek také odbourání času stráveného dojížděním, což může mít zejména v případě cestování autem i pozitivní environmentální dopady. Mimo výhody však narážíme na některá úskalí. Tam patří mimo jiné nebezpečí přetížení, tlak na dokončení úkolů v omezeném čase, větší izolovanost, omezení sociálních interakcí, stírání hranic mezi pracovním a osobním životem či negativní dopad na kariérní rozvoj.

Jak v rámci výhod, tak nevýhod můžeme pozorovat genderové rozdíly. Ty souvisí především s genderovaným dělením práce, kdy ženy častěji zastávají pečující roli a možnosti práce na dálku tak využívají zejména pro lepší work-life balance. Zároveň větší zkušenosti s prací na dálku mohly zvýšit atraktivitu tohoto modelu, zvlášť mezi matkami, které se snaží právě o slaďování pracovního a osobního života. To má za následek také větší bariéry, kterým ženy čelí, a to zejména z důvodů předsudků, jež v této oblasti stále přetrvávají. Muži oproti tomu využívají práci na dálku mnohdy jako nástroj pro zvýšení efektivity, překonávají menší překážky než ženy a také tento typ práce využívají častěji. 

Placená zóna

Ananké Nebeská

pracuje v Národním kontaktním centru – gender a věda, výzkumném oddělení Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.