Paradox štěstí

Čím více se snažíme být šťastní, tím méně šťastní reálně jsme. Pro tuto zkušenost, kterou bohužel sdílí většina z nás, se vžil termín „paradox štěstí“ a zařadil se tak po bok pojmů jako „hédonická adaptace“ (podle níž si i na extrémní úspěch a naplnění snů poměrně rychle zvykneme a přestaneme ze sukcesu mít radost) či „Easterlinův paradox“ (ekonomický fenomén, podle kterého už vnímané štěstí od určité hranice bohatství neroste, ačkoli předpokládáme opak). Štěstí je stejně důležité jako unikavé, a jak popsal třeba filozof Gilles Lipovetsky ve svém rozsáhlém eseji Paradoxní štěstí, snaha uzmout si ho pro sebe dostatek v konzumně orientované společnosti vede spíše k nárůstu úzkosti a nespokojenosti.

„Honba za štěstím připomíná efekt sněhové koule. Rozhodnete se, že budete šťastnější, avšak tato snaha snižuje vaši schopnost dělat činnosti, jež vás šťastnými skutečně činí,“ popisuje profesor marketingu Sam Maglio. Ten se podílel na nedávné studii, jež zase jednou připomněla, že přehnaná pozornost věnovaná vlastnímu štěstí reálně spíše vyčerpává a znemožňuje jeho skutečné prožívání. Cestou do pekel je pak podobný přístup ke štěstí jako k penězům – tedy ke komoditě, o jejíž hromadění bychom se měli pokoušet.

Aktuální výzkum zmapoval strategie stovek zpovídaných lidí a ukázal negativní vliv striktní sebekontroly v každodenním životě na míru prožívaného štěstí. Volní aktivity a sebekázeň spotřebovávají energii, urputná snaha o spokojenost je tedy kontraproduktivní, a navíc omezuje schopnost seberegulace tam, kde ji skutečně potřebujeme.

„Dejte si pohov. Nesnažte se být neustále superšťastní,“ vyzývá Maglio spíše k umírněnosti a vděčnosti a nabízí i hmatatelnou paralelu: můžeme nabrat hrst písku, snažit se ho co nejvíce udržet v ruce a zároveň jej tak prozkoumávat, doceňovat. Čím pevněji jej však uchopíme, tím více nám ho proteče mezi prsty.

Zdroje:

Kim, A. & Maglio, S. J. 2025. Happiness depletes me: Seeking happiness impairs limited resources and self-regulation. Applied Psychology: Health and Well-Being, 17, 1, e70000.

Lipovetsky, G. 2007. Paradoxní štěstí: Esej o hyperkonzumní společnosti. Praha: Prostor.