Freetekno je v České republice známé především díky medializaci festivalu CzechTek. Jako každá subkultura se vyznačuje specifickým životním stylem, zahrnuje i odlišné formy komunikace a symboly. Ty se mohou zdát většinové společnosti stejně neuchopitelné jako jejich hudba.
Freetekno vzniklo jako reakce proti zkomercializovanému proudu hudebních akcí ve Velké Británii. Vychází z propojení několika jiných subkultur – hippies, travellers, punk, squatting – a stejně jako v jejich případě je součástí i freetekno identity určitý „podvratný“ (subverzivní) charakter tohoto hnutí. Příznivci jsou často označováni jako novodobí nomádi, subkultura pak jako neo tribe (novodobý kmen). Pořádají neohlášené párty, na kterých se nevybírá vstupné, neexistují oficiální organizátoři ani pořádková služba. Komunity příznivců freetekna se soustředí okolo takzvaných sound systémů (mobilních zvukových jednotek). Jedná se o relativně pevné seskupení osob, vlastnících zvukovou aparaturu, agregáty na výrobu elektrické energie apod.
Zcela nejvlivnějším a nejstarším sound systémem byli britští Spiral Tribe, kteří začínali s pořádáním prvních ilegálních parties v opuštěných budovách Londýna. V jejich filozofii byl významně patrný duchovní podtext akce ve volné přírodě – freeparty. Věřili, že jejich činnost je nějakým způsobem spojena s prehistorickými kmeny nomádů, kteří na těch samých místech oslavovali život tisíce let před nimi (např. párty u Stonehenge v roce 1992). Na freeparties se dívali jako na šamanské obřady, kdy s použitím nových technologií, halucinogenů, dlouhého tance a určitého spirituálního nádechu by mohlo dojít k opětovnému spojení lidí se zemí a prostřednictvím toho k odvrácení ekologické krize.
Převládajícím znakem freetekno subkultury je její vymezení se vůči majoritní společnosti. Freetekno je pro stoupence scény především životním stylem a jejich životní postoje se dají vyjádřit větou „Udělej si sám“ (DIY, Do it yourself). Proto i akce pořádají a zajišťují zcela ve své vlastní režii, bez zasahování okolí. Za počátek konání freeparties v České republice lze označit rok 1994 a těsně souvisí s přijetím Zákona o trestním soudnictví a veřejném pořádku, který ve Velké Británii pořádání neformálních technoparty zakázal (Criminal Justice Act). Právě z Velké Británie k nám začaly přijíždět první sound systémy.
Symboly freetekno subkultury
Jaké symboly jsou pro technaře nejdůležitější a co pro ně znamenají? S touto otázkou jsme oslovili za využití metody snowball 25 respondentů, zástupců české freetekno komunity. Z jejich odpovědí jsme získali obraz o třech nejčastěji se opakujících symbolech, které technaři nosí například vyobrazené na oblečení, používají je ve formě šperků apod. Další odpovědi zahrnovaly spíše emoce či asociace k párty nežli symboly jako takové (léto, louka, pobíhající psi atd.). Většina respondentů si přitom nebyla zcela jistá, co uvedené symboly znamenají.
» Spirála «
Spirála je jedním z nejstarších motivů vůbec. Souvisí s neustálým vývojem, evolučním a involučním pohybem v celém vesmíru, se životem a smrtí. Předpokládá se, že symbolizuje cestu z vnějšího světa k vnitřní duši nebo do vyšších duševních úrovní. Spirála může značit ženskou dělohu, plodnost, ženskou sílu obecně. Ve starověkém Irsku se používala jako symbol slunce (Meehan, 2005). Pravotočivá spirála se používala jako amulet (Online Encyclopedia of Western Signs and Ideograms). Spirálu lze nalézt i v mnoha objektech, které nás obklopují: spirální galaxie, DNA, šnečí ulita.
Zejména pro nejaktivnější členy subkultury, pro samotné pořadatele akcí (sound systémy), spirála představuje nekončící cestu, po které se nechávají unášet „tokem věcí“. Do značné míry spirála symbolizuje filozofii kmene Spiral Tribe. Pro druhou část technařů, obyčejné účastníky párty, může spirála zastávat místo prostředníka mezi realitou a změněným stavem vědomí. Otáčení spirály působí do jisté míry hypnoticky jak na jednotlivce samotného, tak na dav tančící před masivní stěnou reproduktorů. Tento fenomén koreluje s pojetím párty jakožto archetypálním splynutím s masou v kolektivním abreaktivním šamanském tanci.
» 23 «
Číslici 23 lze ze symbolického hlediska rozložit na 2 a 3. Obě číslice představují základní číslovky. Dvojka je mateřská číslovka, symbol protikladu, konfliktu, ale zároveň rovnováhy (např. princip jin a jang), vycházející z dualistického principu světa. Trojka je číslo mužského principu, hraje zjevnou určující roli v řadě náboženství. 32 je číslo štěstí v učení buddhismu a kabaly. (Becker, 2002)
Každý účastník freeparty ví, že číslice 23 symbolizuje právě příslušnost k freetekno subkultuře, minimum z nich ale zná pravý význam a cestu, která předcházela přijetí tohoto symbolu. Nejrozšířenějším výkladem, zejména mezi nepříliš zasvěcenou částí účastníků, je modifikace při anglickém vyslovování číslic 2 (two - to) + 3 (three - free) = to free – ve volném překladu může znamenat svobodné jednání, rozhodování, čili naplnění protestní myšlenky freetekna - proti konzumu a společnosti.
Z internetových zdrojů se ale dá vypátrat další možný a s největší pravděpodobností pravdivý význam tohoto čísla pro příznivce freetekno: S číslem 23 přišli američtí anarchisté a spisovatelé R. Shea a R. A. Wilson ve svém díle Illuminatus Trilogy. V ději se číslo 23 objevuje běžně jako označení boha chaosu. Spojení čísla 23 s „chaosem“ se objevuje i v podání hudebníka Genesis P-Orridge. Právě on byl průkopníkem nových industriálních zvuků v hudbě a také stál za pořádáním prvních freeparties v 80. letech. Určitý význam tohoto čísla přijal i legendární projekt The KLF, jehož autoři nemalou měrou přispěli ke vzniku hnutí rave ve Velké Británii. (Za ravera byl v 80. letech minulého století považován člověk pravidelně navštěvující párty, na nichž protančil celou noc do východu slunce, často pod vlivem tanečních drog.) The KLF se do historie neodmyslitelně zapsali zejména díky svým výstupům, které měly v první řadě šokovat a provokovat. Všechny výstřelky byly často doprovázeny a symbolizovány právě číslem 23.
U nás se číslo 23 začalo významněji objevovat po roce 1994 díky Spiral Tribe, spolupořadatelům první freeparty v České republice (Hostomice 1994). Tehdejší účastníci, kteří pak sami začali zakládat první české sound systémy, číslici 23 přejali jako symbol tohoto vlivu a zasvěcení. (Za zmínku určitě stojí i fakt, že první freeparty pořádané Spiral Tribe v Anglii se konaly u silnice s označením M23.) Spiral tribe, když se v polovině 90. let rozpadli, měli 23 členů.
» Černá a bílá «
Bílá a černá barva mají mezi ostatními barvami význačné postavení. Bílá je charakteristická jako symbol čistoty, světla a dokonalosti, je blízká začátku a konci, používá se jako barva svatební a v mnoha kulturách pohřební. Černá barva je kontrastem bílé a jedná se o univerzální symbol temnoty, smrti a chaosu (Becker, 2002).
Spojení freetekno subkultury s bílou a černou barvou je nepochybné. Loga jednotlivých sound systémů, plakáty nebo výtvarné plachty jsou primárně vyvedeny v jejich kontrastu. Domníváme se, že za důvod spojení černé a bílé barvy s freetekno subkulturou lze považovat právě ono znázornění, zvýraznění protikladu a rozdílu od majoritní společnosti nebo v užším významu pouze od komerčně pořádaných technoparty, které zpravidla dávají důraz na barevnost. Jako další možný důvod černobílé tvorby se uvádí i snížení nákladů na samotnou realizaci. (Houdková, 2008)
» Tetování, dredy, drogy… «
Mezi další symboly, které respondenti uváděli, patří piercing, tetování, vlasy zapletené do dredů či copánků a specifický styl oblékání (vojenské oblečení), kterým se technaři vymezují navenek. Značná část uváděla i drogy (zejména halucinogen LSD), které, ať chceme nebo ne, jsou s touto scénou poměrně silně spojeny a pro určitou část komunity se stávají součástí životního stylu.
Několik respondentů uvedlo roboty a jiná „cyber“ stvoření, která se sporadicky objevují na freeparties jako performance či jakési industriální sochařské umění nebo jsou zobrazovány na výtvarných plachtách a letácích informujících o konání další párty. Počátečního významu znázorňování robotů a jiných technologií jsme se nedobrali ani po konzultaci s některými členy českých sound systémů, které tohoto symbolu ve svých materiálech užívají.
Symbol provází lidstvo od prehistorických dob a s určitým nádechem tajuplnosti a okouzlení, jež asociuje, vstupuje do současného světa, který přímo volá po potřebě orientace v něm. I technařům označují jejich symboly svět, do něhož chtějí patřit.
***
Literatura Alleau, R. (2008). O povaze symbolu. Úvod do obecné symboliky. Praha: Malavern. Becker, U. (2002). Slovník symbolů. Praha: Portál. Fromm, E. (1999). Mýtus, sen a rituál. Praha: Aurora. Kolektiv autorů. (2006.) Ikony, symboly a piktogramy. Vizuální komunikace ve všech jazycích. Bratislava: Slovart. Meehan, C. (2005). Esoterické Irsko 1. Průvodce po posvátných místech, legendách a lidových pověstech. Praha: Eminent. Muggleton, D., Weinzierl, R. (eds.) (1996). The PostSubcultures Reader. New York: Berg. Saunders, N. (2003). Extáze a techno scéna. Brno: Jota. White, L., Engels F. (1986) The symbol versus the role of labor in the origin of humanity. Journal Dialectical Antropology, vol 11, Nr. 1. Netherlands: Sprinter. Online Encyclopedia of Western Signs and Ideograms. 2006. http://www.symbols.com. Vládní zpráva o příčinách, průběhu a důsledcích událostí na technoparty Czechtek 2005. (2005). http://www.senat. cz/xqw/webdav/pssenat/original/34428/29098.
Co víte o... Symbolu Výraz symbol je většinou definován jako „jakýkoli znak obdařený obecným či abstraktním významem“ (Murphy, 2001). Dle Beckera (2002) slovo symbol, pocházející z řeckého symballein, značí „dát dohromady“ nebo „složit“, ale zároveň také „skrývat“ nebo „zastírat“. Symbol je ambivalencí mezi orientací a šifrou. Fromm (1951) uvádí, že symboly jsou výrazem smyslového vnímání a zastupují vnitřní zážitek. „Takový symbol je něčím mimo nás a symbolizuje přitom něco v nás.“ (Fromm, 1951) Symboly, kde existuje vnitřní vztah mezi nimi a tím, co reprezentují, se nazývají univerzální symboly. Tento vztah se zakládá na příbuznosti emoce (myšlenky) a smyslové zkušenosti. Význam univerzálního symbolu je tak společný celému lidstvu, předchází konvenčnímu jazyku. C. G. Jung v symbolech lokalizoval transkulturálně platné a zřejmě i fyziologicky vrozené primární vzorce – archetypy. Symboly, které lze psychologicky vnímat jako důsledek schopnosti rozlišovat a zevšeobecňovat, nám pomáhají řídit a klasifikovat svět. subkultuře Kultura je systémem symbolů, tak zní jedna z nejkratších definic kultury (White, 1986). Vyjadřuje značný význam symbolů pro kulturu, její sebevymezení a orientaci v ní. Symbol typický pro určitou skupinu lidí, kulturu, se nazývá konvenčním symbolem a je (správně) pochopitelný jen v rámci dané skupiny (Fromm, 1951). Pojmu subkultura se používá pro skupinu lidí s odlišným chováním a odlišnými názory uvnitř širší kultury. Jak uvádí Mugellton (2003), vymezení vůči převažující kultuře se uskutečňuje odklonem od jejích myšlenkových, kulturních a politických hodnot a navenek často zejména odíváním a odlišným životním stylem. Styl subkultury slouží k vyjádření příslušnosti a je zároveň prostředkem komunikace skupiny, vyjadřuje rozdílnost od mainstreamu a zároveň umožňuje identifikaci se subkulturou.
O autorovi| o autorech Alena Kajanová (1982) je studentkou doktorského studia Prevence, náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí a mládeže, dospělých a seniorů na ZSF JU v Českých Budějovicích. Dálkově studuje psychologii-sociologii na FSS MUNI v Brně. Zabývá se především problematikou romské menšiny, subkultur a sociální antropologií. Martin Pešek (1986) je studentem bakalářského oboru Prevence a rehabilitace sociální patologie na ZSF JU v Českých Budějovicích. Zabývá se drogovou problematikou ve spojení s taneční scénou, působí jako pořadatel akcí v oblasti alternativního dění v Plzeňském kraji.