Psychologie kýče

Kýč je stín umění, pokleslost svého druhu - lže, že jde o umělecký artefakt; je kompilován tak, aby byl líbivý a působil sentimentálně. Je-li smyslem umělecké tvorby krása, je cílem kýče líbivost.Řekne-li se kýč, vybaví se obraz. Ale kýčů je mnoho, kýčová může být hudba, literární"dílo", a pak existuje celá plejáda kýčů z mimoumělecké oblasti - hraný okázalý čin vypočítaný na efekt, líbivá myšlenka,hraný úsměv nebo lhaní pojmy i city.Kýč je zajímavý psychologický fenomén. Psychologie by měla objasnit motivy vytváření kýče za účasti psychických funkcí.Znaky kýče jsou nabíledni: (a) umělecká bezcennost, (b) povrchní líbivost, (c) lež předstírající hodnotu, (d) sentimentální efekt, (e) plagiát opravdových uměleckých děl, (f) podbízivost pokleslému vkusu, (g) hra spovrchními a infantilními emocemi.Kýč nemá s tvůrčí opravdovostí nic společného. Jeho forma lže podivuhodný obsah, který je však nicotný. Kýč není nikdy prostý jako krása. Je také hloupý jako splašené myšlení. Odlišit kýč od naivního malířství není těžké -toto umění má v sobě nefalšovaný záblesk krásy a jiskru vtipu.Nezabývali bychom se kýči všech možných typů, kdyby nešlo o jev malosti, někdy až patologie. Psychologie má ke kýči co říci a měla by se jím zabývat. Nejčastěji se potkáváme s kýči výtvarnými. Stačí zajít ke stánkům natržišti nebo do prodejny keramiky. Všimněme si však kýčů nekýčů, které předstírají hodnotné city, vyspělé myšlení, ušlechtilé postoje.Kýče mimo oblast umění:1. Kýče v chování, v autostylizaci. Jde o přeexponované projevy s nadsázkou, o lež tutlající prázdnotu nitra. Patří sem známý typ přesladkého kumpána džentlmena, který chce uchvacovat, být líbivý. Zdá se, že si tento typhledá jiné, silácké převleky.2. Kýče ve vyjadřování. Je to hra na někoho lepšího nebo vznešenějšího, než jsem já. Slovník musí být moderní, plný módních slov a vazeb ("Je to o tom..."), vyskytují se hyperurbanizmy a vše je doprovázeno módnímimikou a gestikulací odkoukanou od hvězd televizní virtuální reality. Čím více tito lidé vynášejí sami sebe do popředí, tím více trpí pocity inferiority.3. Kýče citové a pocitové. Emoce se poměrně snadno předstírají a hrají pro druhé. Jde o směs sentimentality s naivitou. Takoví jedinci se nezastřeně citově podbízejí, pějí na bližního ódy. Kýčové může být i sentimentálnípochlebování, ba i milostné vyznání. Dnes se však více daří typu jakoby opačnému - lidem, kteří se zhlédli ve svých idolech a místo přeslazené medové modulace vsadili naopak na silácké projevy, na drsnost vyjádření, jak tovstřebali z obrazovek.4. Myšlenkové kýče. Kýčově se dá podnikat ve všem, i v myšlení. Je to myšlení asociativní, citové, nevnímavé k skutečným problémům. Často hraje na strunu lidovosti, zvláště populistické"myšlení"některýchpolitiků. Takovéto kýčové myšlení má afinitu i k politickým ideologiím a zvláště k mýtům. Zato lidové myšlení, jak ukazují vtipné průpovídky nebo přísloví, má ke kýči daleko. Čím víc se vzdalujeme od přirozené prostoty, tímblíže jsme kýči.5. Kýče v hodnotových a postojových orientacích. Bývá to dnes především prezentace sebe jako moderního člověka, prezentuje se vlastní úspěšnost; jedinec prezentuje sebe jako člověka, který jde s dobou, který je altruista acharitativní dobrodinec. Dojde i na prezentaci mimořádné erudice a podobně. Hodnotová stupnice v populačním průměru doznala v poslední době změn - hodnoty hmotného blahobytu, peněz a částečně i sexu se posunuly nahoru. A podletoho se tito jedinci projevují tak, aby získali přízeň druhých.6. Kýče v zájmové oblasti. Ani zájmová oblast neodolává, do výkladních skříní svého chování instalujeme módní zájmy, zájem o podnikání, k němuž máme ty nejlepší předpoklady, zájem o cestování (ovšem jen do exotickýchzemí), zájem o počítače a o internet. Pokleslý bývá u některých současných lidí i zájem o přírodu; jde jim spíše o to, co vše zhlédli a co prožili, a katarktický účinek krásy přírody jim uniká. Příroda nikdy kýč být nemůže,protože je krásná a pravdivá.7. Kýčovitost na naší politické scéně. Jde o známé taktiky, jak vymámit z voliče hlas. Politici (naštěstí ne všichni) si hrají na vznešené osobnosti, které všemu rozumí, a nebýt opozice, všem by snesli modré z nebe.Prezentují se jako vzdělanci a bytosti ušlechtilé. A používají přímo virtuózně všech zmíněných kýčů k lapání dušiček.Daly by se najít další typy, ale pro ilustraci snad postačí, co bylo řečeno. Vyplývá z toho, co psychologie ví už dávno - má-li být duše krásná, nesmí v ní být ani smítko lži. Psychologie nám má pomoci takové zakuklenékýčaře demaskovat.