ULTIMÁTA

Existuje jeden zaručený způsob, jak se zbavit chlapa. Je dokonce o 20 % úspěšnější, než kdybyste se s mužem rozešla, protože při rozchodu vždycky hrozí, že si muž vzpomene na to, co jste spolu před těma pěti rokama prožili krásného a jak bez vašeho ragú neumí žít a že vás bude dobývat zpět. Chcete-li se tedy rozejít rychle a bez velkých cavyků, dejte jednoduše muži ultimátum.

Jakmile jen vyslovíte „Buď já, nebo ________*!“, bude vše bezbolestně vyřešeno.

(doplňte hodící se: tvoje bejvalka, tvoje matka, tvoji kamarádi, ten pes, tvoje sekretářka, ta motorka, poker, chlast, porno, maso, hospoda, ta mikina se pštrosem, práce atd.) Zvláštní je, že některé ženy nepoužívají ultimáta k rychlým rozchodům, nýbrž to s nimi myslí smrtelně vážně. V tom případě mějte na paměti, že ultimáta mají dvě obrovské nevýhody.

1) Odkrýváte tím karty. V momentě, kdy vyslovíte ultimátum, přiznáváte, že jste zoufalejší než třicátý volající v pořadí na infolince Cetelemu.

2) Musíte je dodržet. Jakmile je jednou nedodržíte, stávají se planou výhrůžkou a vaše slovo se stává méně důvěryhodným než sliby telefonního operátora na infolince Cetelemu.

Snažit se manipulovat muže ultimáty se v dějinách ukázalo jako ne zcela efektivní. Aby si žena udržela hrdost, tak se v podstatě musí ihned po vyslovení ultimáta pro jistotu sbalit, a neustálé balení a vybalování je prostě únavné.

Krom toho - kdo má furt hledat ty nové chlapy.

Moudré a zkušené ženy místo toho používají už po staletí jiné zbraně, a to pasivní agresivitu. A pokud jde do tuhého, tak i několikadenní mlčení. Historie potvrdila, že to na muže funguje daleko lépe, a ještě k tomu nemají pocit, že na ně někdo dělá bu bu bu.

MILOŠ:

Ultimátum je zvláštní situace ve vztahu, při které chodíme po opravdu tenkém ledě. V podstatě chodíme spíš po vodě, což v historii zvládnul jenom jeden chlapík kdesi na Blízkém východě, a ještě se najde celá řada těch, kteří jeho výkon zpochybňují. Takže s ultimáty vážně bacha.

Mužů je spousta druhů, máme různé nátury, zvyky, slabůstky i silné stránky. Všechny nás ale spojuje to, že nesnášíme být zahnaní do kouta. Jakmile se v něm octneme, snažíme se z něj dostat ven hlava nehlava. Někdo se ven prokřičí, někdo promlčí. Ti nejšťastnější z nás se z úzkých zpravidla dostávají pomocí kvalitního sexu. Tomu se pak říká win-win řešení.

Myslím, že žena, která muži dává ultimáta, se postupem času stává ztělesněním toho špatného z jeho matky. To si pak, milé ženy, musíte vybrat, jestli chcete muže vychovávat, nebo s ním spát.

Muž ultimáta používá méně často než žena, protože mu k dosažení svého zpravidla stačí dostatečně dlouho nic neříkat. Ona se časem žena prostě trefí.

Když už my, muži, ultimáta použijeme, měla by to být ultimáta laškovná, něžná a milá. Případně aspoň rafi novaná. Obecně bychom totiž měli mít na paměti, že když se my, muži, snažíme působit silácky, jsou to přesně ty chvíle, kdy nejvíc vypadáme jako blbci.

Zkrátka a dobře, ultimátum do vztahu spíš nepatří. Jak je známo, vztah je totiž založen na rovnici 1 + 1 Z 3. Tím, že se vztahu účastní dvě osoby, vzniká cosi navíc. Je tedy dobré mít na paměti, že ultimátum je ten nejjednodušší způsob, jak tuto zázračnou rovnici redukovat na prosté 1 Z 1.

***

O autorech knihy bez jablka

Michelle Losekoot (29) studovala Literární akademii, po práci v médiích se začala věnovat marketingu a copywritingu. Pracuje na volné noze, na internetu je známá jako blogerka a nadšená uživatelka sociálních sítí. V roce 2013 vydala v e-knižní podobě novelu Květinostesk (YoungBooks, 2013).

Miloš Říha (31) studoval sociologii a v současnosti pracuje jako ředitel Skautského institutu. Autorskou kariéru začal jako básník, v roce 2011 mu nakladatelství TDC vydalo sbírku s názvem Duše skladem. V roce 2014 vyšla v nakladatelství Mladá fronta kniha jeho rozhovorů se zajímavými osobnotmi (např.: Tomáš Hanák, Karel Schwarzenberg nebo Marek Vácha) s názvem Skautská vize.