DĚTI A DUŠIČKY

První listopadové dny jsou tradičně zasvěceny památce zemřelých. Jenže současná doba se od všeho, co vážně připomíná smrt, odvrací, a tak i návštěvy hrobů blízkých slábnou. Stále více těch, kteří na hřbitovy přece jen přicházejí, však s sebou nebere děti na základě přesvědčení, že by jim tím mohli způsobit duševní traumata. Byť je toto „chránění“ dětí před konfrontací s lidskou smrtelností myšleno dobře, ochuzuje je o důležité zasvěcení do životní pravdy. A pokud nahlížíme na péči o hrob a návštěvu u něj jako na projev úcty, a to převážně úcty k našim předkům, neboť ti nás ve smrti především předcházejí, představuje neúčast dětí při tom jejich další ochuzení, které možná nezůstává bez následků.