ZAČÍNAL JSEM KARIKATURAMI UČITELŮ

Humoristický kreslíř Pavel Kantorek (1942) je původním povoláním fyzik. Podílel se na vývoji optických vláken, laserové technologie či holografie, také se zabývá kosmologií a astrofyzikou. Coby profesor přednáší na Ryerson University v Torontu, kde žije od roku 1968. Na to, jak se snáší věda a humor, jestli má smích místo i ve škole či zda existuje v humoru nějaké tabu, nám odpověděl v následujícím dotazníku.

* Kantorek je malý kantor. Pocházíte prapůvodně z učitelské rodiny?

To ne. Slovo „kantor“ původně znamenalo „zpěvák“.

* Jsou tedy mezi vašimi předky chrámoví zpěváci? Zkoumal jste genealogii rodu Kantorků?

Jméno Kantorek je původně židovské, i když naše rodina přísluší od nepaměti k církvi českobratrské.

* V příbuzenstvu prý máte dokonce duchovní českobratrské církve. Nedřímá ve vás alespoň nějaký duch Komenského osvěty?

Určitě. Komenský byl jako můj vzdálený příbuzný.

* Jaké jste měl dětství?

Velmi pěkné a radostné.

* Už jako malý jste inklinoval k humoru?

U nás v rodině se hodně šprýmovalo a s mým bratrem jsme si od malička vymýšleli vtipy na všechno.

* Byl jste v dětství obklopen kočkami a psy, anebo se do vašich vtipů dostali později spíše kvůli politickému jinotaji?

Obojí souhlasí. Vždy jsme doma měli nějaká zvířátka, včetně morčat. Psů a koček jsme měli několik. Ve vtipech bylo možné přidat ke zvířátkům dialogy, které by cenzura lidem nepovolila.

* Ve škole jste se nadchnul pro fyziku, což není mezi dětmi zrovna nejoblíbenější předmět. Co vás na fyzice zaujalo?

Zajímala mě astronomie, což je v podstatě součást fyziky.

* Jak byste dnešní žáky k tomuto oboru nalákal?

Vysvětlil bych jim, že veškerá činnost je ovládána fyzikálními zákony a je nutno je znát.

* Kvůli původu vás nechtěli pustit na vysokou školu, a tak jste se nejprve musel stát dělníkem. Nebyl v tom paradox: komunismus stavěl dělníka na piedestal, ale zároveň lidi trestal právě dělnickou profesí…

Pocházím z intelektuální rodiny a musel jsem dokázat, že se nebojím fyzické práce. Taková byla doba.

* Jak vůbec vzpomínáte na časy prožité v českém vzdělávacím systému? Můžete jej srovnat s tím kanadským?

Český vzdělávací systém je mnohem důkladnější než kanadský.

* Jak jste začínal coby kreslíř - karikaturami učitelů?

Rád jsem kreslil už v mateřské školce a docela mi to šlo. Karikatury učitelů byly samozřejmě značnou částí mé tvorby.

* Má humor ve škole místo? Může kantor své žáky bavit a zároveň učit?

Určitě. Učení má být formou zábavy a humor je nezbytný.

* Používal jste vy jako učitel na univerzitě humor a nadsázku?

Neustále. Studenti si pak všechno lépe pamatovali.

* Dá se nalézt humor i ve fyzikálních jevech? Má vůbec příroda smysl pro humor?

Samozřejmě. My jsme toho důkazem.

* Spatřujete něco jako humor též ve vesmíru? V kosmických dějích, procesech, proměnách?

K humoru je potřebné myšlení a fantazie. Nevím, má-li vesmír tyto kvality, ale když vybuchne nova nebo se srazí dvě planety, tak to asi moc velká sranda není.

* Jak byste charakterizoval český smysl pro humor?

Je snad nejlepší na světě. Hodně absurdní, ale přitom moudrý.

* Jaký humor mají Kanaďané? Jsou to ony pověstné drsné kanadské žertíky? Liší se jejich humor výrazně od toho českého?

Kanaďané moc humoru nemají. Berou většinou všechno velmi vážně. Humor v Kanadě je navíc velmi poznamenán politickou korektností, takže je hodně omezený. Pojem „kanadský žertík“ je pro Kanaďany naprosto neznámý a nechápou, jak na to Češi přišli. V Americe je známý jen pojem „practical joke“, což zhruba odpovídá českému kanadskému žertíku.

* Jak vy jako emigrant nahlížíte na uprchlickou vlnu, která se stále valí do Evropy?

Je to přirozené. Lidé vyhledávají nejlepší životní prostředí pro svou existenci a Evropa vyhovuje všem.

* A myslíte, že Evropa ten nával zvládne? Jaké máte z Kanady zkušenosti s tím, když vedle sebe žijí různé kultury?

Různé kultury v Kanadě se navzájem respektují a každá kultura si hledí svého. Ke konfliktům nedochází.

* Jak vás coby humoristu zasáhlo vyvraždění redakce satirického týdeníku Charlie Hebdo islámskými fanatiky?

Byla to tragédie, která jen poukazuje na nebezpečí islámu. Typickým znakem fanatismu je ztráta smyslu pro humor. Pokud se někdo nedokáže zasmát sám sobě, pak má vážný problém. To provází všechny diktatury, jak náboženské, tak politické. Diskuse s fanatikem je naprostá ztráta času a je nejlepší se jí vyhnout.

* Měl jste vy sám někdy kvůli svým vtipům problémy - výhrůžky, anonymy, udání, napadení?

Byl jsem napadán feministkami, kterým se nelíbily moje vtipy se slepicemi. Zřejmě se s nimi příliš ztotožňovaly.

* Je podle vás něco nedotknutelného, z čeho si nelze dělat legraci?

Z náboženského fanatismu.

* Je-li rovnost před zákonem, neměla by být pro všechny rovnost i před humorem?

To je obtížné, protože různé kultury mají různý smysl pro humor.

* Myslíte, že víra a smích nejdou k sobě dohromady? Ostatně, jste jako většina fyziků věřící?

Nemyslím, že většina fyziků je věřící. Mnozí fyzikové jsou idealisticky založeni, ale neřekl bych, že přímo věřící.

* A nakonec ještě jedna osobní otázka: Nikdy jste nezaložil rodinu. Z jakého důvodu? A nemrzí vás to?

Nejsem rodinný typ. Rodinné prostředí na mě působí klaustrofobicky a cítil bych se v něm velmi omezen.

Byl jsem napadán feministkami, kterým se nelíbily moje vtipy se slepicemi. Zřejmě se s nimi příliš ztotožňovaly.

Jan Nejedlý