V naší mateřské škole se již staly tradicí velké hry na konci školního roku. Po Velké hře o sedm indiánských per a Velké cestě za lovci mamutů se v loňském roce děti i s dospělými bavily při hře na Trosečníky na pustém ostrově.Hře předcházely usilovné přípravy - děti si nejprve musely postavit loď, nanosit na ni zásoby, které jsou pro plavbu na moři nezbytné, namalovat vlajku, zhotovit kotvu, naučit se pravou námořnickou hymnu, najít cíl cestyna mapě, seznámit se s kompasem, poznávat živočichy žijící v mořích, namalovat si je a vystřihnout a také vyrobit truhlici na poklad, který nakonec na ostrově naleznou.A pak jsme se konečně dočkali. Než se děti odpoledne vyspaly, jejich loď ztroskotala a její trosky se vším, co je potřeba k přežití, byly rozmetány v moři (na školním dvoře). Děti se převlékly do trosečnického a z moře naostrov (školní zahradu) vynášely nářadí, nádoby na vodu a zásoby. Na ostrově musely najít kokosové ořechy, studánku, nanosit vodu ve skořápkách do nádob, naloupat kukuřici, poslepovat sušenky, nalovit ryby, pokácet stromy avyrobit z nich vor. Když se jim podařilo najít poklad, který na ostrově ukryli piráti, chtěli jsme společně z ostrova odplout, ale zjistili jsme, že nám cestu k voru zatarasili lidožrouti. Ti naštěstí přes masky neviděli, alezato dobře slyšeli. Děti se tedy na vor musely dostat v naprosté tichosti a po jednom. To byl nejtěžší úkol, neboť ten, kdo byl už v bezpečí, nesměl promluvit, aby neohrozil kamarády.Jaká byla naše úleva, když všichni šťastně proklouzli lidojedům pod nosem a i s pokladem dopluli domů (na školní zahradu), kde už na nás čekali rodiče, kteří hned rozdělali oheň, aby se hladoví trosečníci mohli nasytit aužít si poslední společné odpoledne v mateřské škole.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.