Děti v naší mateřské škole se na Vánoce nesmírně těší, hlavně na Ježíška. Jaké ty dárečky letos budou? Loni je napadlo, že by bylo pěkné, kdyby malý Ježíšek přišel k nám do školky. Mikulášovi se to přece daří každý rok, a jak jsou děti šťastné. Děti okamžitě začaly vymýšlet, jak to zařídit: „To by tady musel mít maminku Marii a Josef byl jeho tatínek, přece.“ A kdo všechno za Ježíškem přišel, když se narodil? A každý nosil dárečky. Ale ty dárky nebyly jako dnes. Chudobní lidé darovali, co se dalo, co kdo zrovna měl. Po Ježíškovi děti opravdu toužily, tak nezbylo, než vymyslet, jak na to. Naše šikovné holčičky se pustily hned do práce. Namalovaly velké postavy Marie a Josefa. Kluci zvládli figury zvířat, objevily se ovečky, kravička i vůl. Teď ještě vymyslet, kam Ježíška uložit. Jeden z kluků donesl z domova látkovou plenku a už bylo miminko zabalené a uložené. Ještě nám přece schází Betlém i s hvězdou, to byl asi největší oříšek. Děti si společně lámaly hlavy, jak na to. Pomohly nám velké dřevěné díly z Polikarpovy stavebnice, které jsme umístili na dřevěný žebřík, a vše se zahalilo do vhodné látky. Nahoru jsme zavěsili vánoční betlémskou hvězdu a drobný svítící řetěz z červených žárovek a kouzlo bylo hotovo. Teď už děti chodily kolem „betlémku“ téměř po špičkách - Ježíšek přece spí.

Placená zóna

Květa Fusiková a Broňa Struhalová