I zvířátka mají hlad

Děti v naší mateřské škole vedeme k tomu, že je nutno v zimě zvířátkům pomáhat přikrmováním. I když už se pomalu blíží jaro, lesní zvěř se bez naší pomoci neobejde. Děti již dobře vědí, na čem si u krmelce pochutnává. Proto jsme se vydali na cestu do lesa ke krmelci, děti společně s rodiči doma připravili vhodnou potravu. Nechybělo seno, mrkev, jablka, sušené pečivo a hlavně kaštany, které děti samy nasbíraly. Děti statečně obtěžkány plnými batůžky i taškami šlapaly sněhem ke krmelci. Konečně jsme byli na místě, děti se daly do práce, ve chvilce zaplnily korýtka i jesličky a přemýšlely o tom, jak si asi budou zvířátka pochutnávat. Pamatujeme i na naše kamarády ptáčky. Nyní v zimě pro ně není hledání potravy jednoduché. Na to jsme mysleli už na podzim, kdy jsme s pomocí rodičů sbírali a sušili různá semínka. Nashromáždili a usušili jsme dostatek semen např. ze slunečnice, dýně, okurek, šišek, máku, jitrocele… Nechyběla ani jablečná jadýrka. Teď v zimě jsme vše využili při přípravě ptačích dobrot. Do rozehřátého tuku jsme zamíchali připravená semena. Touto směsí jsme plnili květníky, šišky, vyvrtaná polínka i kokosový ořech. Vše jsme rozvěsili na školní zahradě i v okolním lese. Každý z dětí si odnesl svůj ptačí mls i domů. Tak mají děti radost z pozorování ptáčků i doma a společně s rodiči dbají na to, aby ptáčci měli co zobat. Ve školce si pak sdělují své zážitky, a tak slyšíme: „Ten kos by nejradši všechno snědl sám.“ „U nás byl brhlík!“ „Sýkorka modřinka má krásnou modrou čepičku.“ „Ten zvonek je ale bojovník…“ Hosté u našich krmítek nemají bídu o potravu, děti je pravidelně přikrmují. To je radosti v dětských očích, když pozorují čilé hemžení ptáčků u krmítka!