Chystáme se na karneval

V naší mateřské škole rádi pořádáme různé akce, do kterých se zapojují děti, učitelky, paní kuchařky a uklízečky, zkrátka všichni zaměstnanci. Ani v loňském roce tomu nebylo jinak. Nejmenší děti procvičovaly říkadla a rýmovačky; trénovaly tak své ještě málo ohebné jazýčky. Zvykaly si i na své „čertovské“ oblečení, které se stále vylepšovalo. Třídě starších dominují šikovné holčičky. Není divu, že si spolu s paní učitelkou vybraly pestrou paletu motýlích křídel. Děti v logopedické třídě si hrály na cirkus - postavené šapitó, prolézací tunel a vytvořené barevné lampiony byly pro děti dostatečně podnětným prostředím pro vytvoření cirkusových klaunů. A ti byli! Jen ty čepice co jim daly práce. Nejstarší děti žily celý měsíc pohádkou Princezna ze mlejna. V prvních týdnech si vyzdobily vodnickou chalupu, vytvořily ryby i jiné vodní živočichy do „rybníka“. Stříhaly krepový papír, barevné látky a z toho se učily vázat pentličky a vodnické sukénky. Klobouky zdobily kresbou i přírodním materiálem. Některý „vodník“ měl zelené rukavice, jiný rybářskou síť nebo režný pytel. Na závěr „vodníci“ provedli výlov rybníka. Síť tvořila záclona, na kterou byli všichni „obyvatelé“ rybníka zavěšeni. V následujících dnech se třída proměnila v peklo, a to doslovně. Už vstup do pekla nebyl jednoduchý. Museli jsme se naučit říkadlo. A žádní líní čerti se v pekle nestrpěli. Paní učitelka dbala na správné vytváření masky, ocasu a řetězu čertů. Ti pak přikládali pod kotle (stavění kostek kolem Polikarpovy stavebnice), loupali brambory. Vodníci a čerti se už nemohli dočkat, a tak v závěru měsíce pozvali všechny pracovníky mateřské školy na karneval. A pak to vypuklo! První napochodovali malí čertíci s velkou čerticí Haničkou. A to jsme všichni žasli, co umounění čertíci kolem „peklíčka“ umějí říkadel, tanečků a písniček. Motýlci se předvedli tanečními kreacemi a cirkusoví klauni svým uměním - točícími talíři na tyči. Talíře byly papírové a po bližším prozkoumání jsme zjistili, že jsou k tyčím přilepené. Nakonec nastoupili vodníci a čerti s Jindřichem a Eliškou ze mlejna. Děti měly hudební rytmické nástroje, které si samy sestavily ze stavebnic a vytvářely tak zvuky rybníka, které dotvářely citlivý doprovod kytary a dětský zpěv. Děti zazpívaly píseň z pohádky. Zatancovaly a zazpívaly taneček „Pláče vodníček“ a nemohlo chybět ani čertovské říkadlo. V závěru se ke všem dětem přidala včelka Mája s Vilíkem. To se k nám totiž přidali zástupci ze školní kuchyně. Všichni si společně zatancovali. V přestávkách byly pro děti připraveny soutěže: výlov ryb prutem z rybníku, přenášení vajíčka na lžíci, házení míčku do koše… a nejvíce unešené byly děti z úkolu pro samotné paní učitelky. Ty dostaly za úkol poznat se zavázanýma očima své svěřence.