Za ptačím zpěvem

Součástí našeho školního vzdělávacího programu je metodická publikace s environmentální tematikou Korálky poznání. Pracuje se nám s ní skutečně velmi dobře. A důvod je prostý - metodiku jsme si vytvořili sami. Kromě teoretických poznatků obsahuje také řadu osvědčených a vyzkoušených námětů k praktickým a intelektovým činnostem, nabízí možnosti přirozeného rozvoje a vzdělávání dětí v přírodě a přírodních zahradách. Základní kameny této metodické příručky tvoří tři integrované bloky vycházející z ročních období: podzim - zima - jaro. Do nich jsou zasazena vybraná podtémata, která představují jednotlivé korálky poznání. Na cestě za poznáním nás v průběhu celého školního roku provází moudrá sova Hedvika. Soví poštou dětem do školky posílá vzkazy, upozornění na běžné zákonitosti i zajímavosti v přírodě, a také úkoly, za které pak dostávají jednotlivé korálky. Na konci školního roku si tak děti odnášejí náhrdelníky s devíti korálky jako odměnu za svoji celoroční práci v oblasti poznávání a ochrany přírody. Jarní korálky poznání V rámci získání jednoho z jarních korálků poznání se děti seznamují s některými zástupci ptačí říše, s jejich způsobem života, významem v přírodě a důležitostí jejich ochrany. A tak do tříd nejstarších předškoláků opět přišel od Hedviky dopis. Dozvěděli jsme se, že první květnovou neděli slaví svátek všichni zpěvní ptáci. Na tento den totiž připadá Světový den ptačího zpěvu. Sova Hedvika nás pozvala na naučnou přírodovědnou stezku, kde se každé ráno konají jarní ptačí koncerty. Za ptačím zpěvem se s námi vypravila také ornitoložka Hana Uhlíková. Než jsme však vyrazili na stezku, věnovali jsme se ještě chvíli ptačímu světu ve školce. Hanka si s dětmi povídala o nejznámějších ptačích poslech jara - čápovi, vlaštovce, jiřičce, kukačce a rorýsovi. Děti prokázaly mnoho znalostí o vzhledu, hnízdění, způsobu života a obživě těchto ptáků. Teoretické znalosti a nově nabyté vědomosti si ještě jednou ověřily při práci ve skupinách. Skupina vlaštovek měla z modelovací hmoty postavit hnízdo. Děti lepily k podložce malé kuličky a hnízdo po chvíli vypadalo, jako by ho stavěly opravdové vlaštovky. Skupina kukaček měla za úkol vymodelovat správnou velikost kukaččích vajíček. Názory ve skupině byly rozdílné, a tak se nám v hnízdě sešlo pět různě velikých vajíček. Jaké bylo naše překvapení, když ta správná velikost odpovídala právě tomu nejmenšímu z nich. Další skupinou byli čápi. Jejich úkolem bylo vystihnout rozdíl ve tvaru těla čápa a volavky v letu. Čapí skupina vymodelovala hejno volavek i čápů a podle tvaru těla je správně určila: volavku poznáme podle nápadně dlouhého esovitě prohnutého krku, čáp má na rozdíl od volavek krk natažený dopředu. Poslední skupina - rorýsi měla za úkol vymodelovat odpovídající tvar rorýsích křídel v letu. I tento úkol se zdařil a my jsme mohli konečně vyrazit do přírody. Naučná stezka S Hankou jsme se vydali po trase naučné přírodovědné stezky, kterou už všichni dobře známe, ale přesto na ní vždy objevíme něco nového. Tentokrát tam na nás čekal Hančin kolega Tomáš Brinke, který v blízkosti ovocného sadu nastražil sítě určené k odchytu ptáků. Cestou jsme poslouchali ptačí prozpěvování, pozorovali jsme ptáky sedící na stromech, keřích a drátech, sledovali jsme akrobatické kousky vlaštovek přelétajících nad našimi hlavami. Naučili jsme se rozpoznat hlas zvonohlíka zahradního a strnada obecného. Řekli jsme si také několik zásad, které je třeba v přírodě při pozorování ptáků dodržovat. Děti si spolu s Hankou vyzkoušely důležitou pomůcku pro sledování ptáků - dalekohled. V té chvíli jsme dostali zprávu od Tomáše, že máme přijít k sadu. A protože nám štěstí přálo a v sítích se podařilo odchytit několik krásných „úlovků“, mohli jsme si pěkně zblízka prohlédnout strnada obecného, krutihlava obecného, pěnici černohlavou a sýkorku koňadru. Tomáš o nich dětem řekl několik základních informací, vysvětlil, proč se ptáci kroužkují, kdo může kroužkování provádět, předvedl, jak se kroužek na ptačí nožku upevňuje. Okroužkovaní ptáci vybavení potřebnými údaji o místě jejich pobytu a pohybu se pak opět rychle ukryli v okolních keřích. Ptačí svět je pro děti i pro nás dospělé často velkou neznámou. Na společné výpravě za ptačím zpěvem jsme se dozvěděli mnoho nových a zajímavých informací. A to, že jsme se mohli zaposlouchat do pestrých melodií ptačích písniček a potěšit se z krásy jarní přírody, přineslo všem příjemný prožitek jednoho všedního školního dopoledne.