Mámo, táto, pojď si hrát!

Projekt proběhl tento školní rok v MŠ Bruslička v Klášterci nad Ohří a pozval všechny rodiče, aby se na chvilku zastavili a pohráli si se svými dětmi. Dnešní doba je velmi uspěchaná a místo společných chvil s dětmi se jezdí do nákupních středisek. Čas pro hru a zábavu rodičů s dětmi se ztrácí, spoléhá se na centra volného času, družiny… Většina rodičů děti přihlašuje na nejrůznější kroužky, ale to jde zase jen o čas strávený mimo rodinu. Předškolní děti se mají motivovat k učení formou hry, ale kolik dětí zná například pravidla pexesa nebo člověče, nezlob se? Dlouho jsem si pohrávala s myšlenkou dostat rodiče k dětem a ke hře. Motivací pro mě byly i nové víceúrovňové hry. Vliv na to měl také Seminář environmentální výchovy v souvislostech, který vedla lektorka Eva Sůrová. Zrodil se nápad a následně i projekt naší MŠ Bruslička v Klášterci nad Ohří, ve kterém děti měly získat vztah k místu i k druhým, měly se naučit věřit samy sobě, získat zdravé sebevědomí, učit se zvládat nejen prohry, ale i výhry. Rodič by měl být svým dětem prvním pomocníkem a partnerem. Tento projekt jsem rozdělila na tři setkání. V první části jsem se zaměřila na základní hry pexeso a člověče, nezlob se. Zhruba měsíc předem jsem rodiče upozornila, co se bude v MŠ konat, aby doma s dětmi tyto hry hráli. Společně s kolegyní jsme hry zařadily také do ranních a odpoledních činností. Bylo opravdu znát, které děti doma hry hrály. Měly chuť hrát potom i ve školce a ostatním dětem chtěly vysvětlovat pravidla. Pexeso se hrálo ve zmenšené verzi na 7 dvojic a ve hře člověče, nezlob se děti použily jen dvě figurky, aby dokázaly udržet pozornost. V den společného setkání přišlo celkem 32 rodičů a dětí. Když děti zapáleně hrály pexeso a člověče, nezlob se, tak jsem jako doprovodný program rodičům představila i nové hry, které děti mají možnost hrát ve školce, a vysvětlila, co hry dětem přinášejí. Spoustu her rodiče neznali. Víceúrovňové hry jsou zaměřené na rozvoj myšlení, prostorovou orientaci, koncentraci, další zase na plánování – stavitel, hrad, schody, den a noc, barevné kroužky, pavouci a okap. Všichni si hravé odpoledne užili, děti si odnesly malou odměnu za své snažení a rodiče zase spoustu nápadů. Hned jsme se domluvili na další hravé odpoledne s hrou dobble, která měla u všech velký úspěch. Druhé odpoledne bylo v duchu matematiky a předmatematických dovedností a hry dobble (rodiče dětem různé variace této hry dali pod stromeček). Děti nejdříve ukázaly rodičům v praxi matematiku podle Hejného metody – krokování. Poté se všichni zapojili do hry,,Kuře“. Děti si v ní kromě jiného vyzkoušely i další oblíbenou aktivitu Kámen, nůžky, papír. Hra všechny hodně bavila. Potom se vytvořily skupinky a hrál se dobble – hra je zaměřená na orientaci v prostoru, paměť, postřeh, rychlost a koordinaci oko-ruka. Rodiče jsem seznámila s novou pedagogickou pomůckou Methodiko, která je zaměřená na odhad váhy, délky, výšky a na sestavování obrazců. Někteří rodiče si na závěr vyžádali i hry z předešlého setkání, aby si je s dětmi společně zahráli. Odcházelo se ve veselé náladě i s malou odměnou a slibem, že další hravé odpoledne bude venku, v prostorách školní zahrady. Poslední hravé odpoledne proběhlo tedy venku. K získání vědomostí o přírodě a její ochraně mi pomohl třídní program zaměřený na environmentální výchovu. Pro rodiče a děti jsem si připravila stanoviště, kde děti poznávaly květiny, stromy a zvířata, která jsou kolem nás. Nezapomnělo se ani na třídění odpadu, ochranu životního prostředí a trochu zálesáctví při stavění ohnišť. Šlo o to, aby rodiče dokázali dítěti podat informaci a nasměrovat ho k správnému řešení formou hravého učení. Jako doprovodný program byly připravené hry – kubb, mölkky, petang a další. Celé odpoledne se zakončilo táborákem a opékáním buřtů. Co nám všem tento projekt dal? Kooperaci s rodiči, znalost her, které jsou pro celou rodinu a spojují děti a rodiče. Rodiče tak mohli lépe poznat chování svých dětí, zlepšila se komunikace, pozornost i rozvoj myšlení. Děti se naučily zvládnout prohry a výhry. Po celou dobu měly v rodičích partnery a oporu, věděly, že se o ně zajímají. Moje první zkušenost – a i ostatních – s tímto projektem byla velmi pozitivní a přeji si, aby při dalším opakování byli děti i rodiče stejně tak aktivní a spokojení jako letos. n