Abychom si udrželi zdraví, dbáme na kvalitu potravy, kterou jíme, čistotu vody, kterou pijeme, a průzračnost vzduchu, který dýcháme. Málokoho však napadne, že do této kategorie patří i světlo. Podobně jako může špatné stravování způsobit zdravotní problémy, může mít nevhodná a nedostatečná „výživa světlem“ na naše zdraví podobné účinky. A týká se to samozřejmě i dětí.
Jaké světlo je tedy pro nás nejvhodnější, kolik jej potřebujeme a kdy se mu máme vystavovat? Na všechny tyto otázky nám nejlépe odpoví příroda. Vyvinuli jsme se ve slunečním světle, které je tudíž pro nás zcela přirozené, a cítíme se v něm dobře. Používáme dokonce opodstatněný příměr: „Dobíjím si na sluníčku baterky.“
Světlo nás synchronizuje v čase
Pravidelné střídání dne a noci – světla a tmy – je doslova vepsáno v DNA všech pozemských tvorů. U člověka se centrální biologické hodiny nacházejí v hypothalamu. Od tělesné teploty přes hladiny důležitých hormonů, krevní tlak, fyzickou výkonnost, soustředění, spánek až po regeneraci vše probíhá ve čtyřiadvacetihodinovém rytmu pod taktovkou hypothalamu. Centrální hodiny udávají tělu jednotný čas, čímž jsou všechny orgány a buňky uváděny do vzájemného časového souladu. To má zásadní vliv na normální fungování celého těla a na naše zdraví.
Před patnácti lety byl na sítnici objeven nový fotoreceptor – světlocitlivé gangliové buňky. Ty dávají centrálním hodinám informaci, zda je světlo či tma, ráno je pak seřizují na počátek dne. Protože jsou nejcitlivější na modré světlo, říká se jim také detektor modrého nebe. V přírodě to funguje už miliardy let.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
PSYCHOLOGIE DNES je časopis o mezilidských vztazích, životním stylu, společenských trendech, o sebepoznání a rozvoji osobnosti. Přináší články předních odborníků psané čtivou formou, rozhovory s kapacitami oboru z Česka i zahraničí, polemiky na aktuální témata, rady pro partnerské vztahy, výchovu i kariéru. Zabývá se prevencí závislostí, výsledky zajímavých výzkumů, sociální sférou apod. Je úspěšně přijímán širokou veřejností, stejně jako v odborných kruzích. Zvláště je ceněn jako inspirativní pomůcka pro studenty humanitních oborů.