AsiJatka: Balíme kufry do Vietnamu

V lednu a únoru jste asi poprvé zažili, co znamená zavřená večerka. Nový lunární rok, vietnamsky Tet, je pohyblivý svátek. Letos jsme ho v Asii oslavili 16. února. Kvůli Tetu se vrací velká část tzv. Viet Kieu, tedy Vietnamců žijících v zahraničí. Je to jedno z mála období, kdy si naši rodiče na pár týdnů (nebo i měsíců) oddychnou a letí domů. Dneska si povíme o jednom roztomilém fenoménu, který se s tím pojí – o dárcích. Poprvé jsem o něm psala před několika lety. Schválně, co se od té doby změnilo…

Cestující Vietnamce na letišti poznáte na první pohled. Vždycky táhnou objemný kufr a nejméně dvě další zalepené krabice. Jsou to právě oni, kdo obvykle nedodržují váhový limit. Moje mamka žije v dogmatické představě, že vše, co se koupí v Evropě, je tisíckrát kvalitnější. Kdyby mohla poslat tunu dárků, vykoupí celý Schlecker. Takže co obvykle vezeme do Vietnamu?

V první řadě kosmetiku – zubní pasty a kartáčky (totéž zboží exportované do Vietnamu je pro střední vrstvu vcelku drahé), krémy na všechno, sprchové gely, šampony, oblečení a drobnou elektroniku. Dále cukrovinky, které sice ve Vietnamu seženete, ale jsou o dost dražší. A také magnetické náramky, které snižují krevní tlak. 


Placená zóna