Kdo nás přitahuje?

Není divu, že přitažlivým lidem rádi přisuzujeme i další kladné vlastnosti. Považujeme je za více talentované, laskavé, upřímné a inteligentní. Korelace mezi krásou a jinými vlastnostmi je sice spíš iluzorní, přesto tzv. „beauty bias“ atraktivním osobám pomáhá zažívat úspěchy ve všech oblastech – meta-analýza z roku 2000 ukázala, že atraktivní lidé jsou oblíbenější, úspěšnější v práci, mají více sexuálních zkušeností a navíc jsou i fyzicky a psychicky zdravější. 

Důležitost atraktivity

Fyzická atraktivita na nás silně působí zvláště při prvních setkáních a v počátcích navazování vztahů.  Zahrnuje například vzhled, výšku, váhu, rysy obličeje, držení postavy, barvu vlasů a očí nebo i styl oblékání. Osobní atraktivitu, do které patří postoje, zájmy, hodnoty, názory nebo celkový způsob života, poznáváme postupně a málokdy nás takto někdo okouzlí na první pohled. Zato je hlavním činitelem trvání blízkých vztahů. Teoretické pohledy na osobní atraktivitu ji vykládají buď z hlediska homogamie (tedy výběru na základě podobnosti – vzpomeňte si na staré známé přísloví „vrána k vráně sedá“) nebo heterogamie (tedy na základě odlišnosti). Podle některých studií se při výběru partnerů uplatňuje princip heterogamie, zatímco přátele si vybíráme na základě podobnosti.

Poznáte signály dvoření? Přečtěte si článek Haló, tady jsem a mám zájem!

Podle Carla Gustava Junga v sobě všichni nosíme obraz ideálního muže nebo ideální ženy, který se utváří podle otce nebo matky, protože to jsou první příslušníci obou pohlaví, které máme možnost poznat. Tento předobraz ovlivňuje naši budoucí volbu partnera, ovšem ne pro každého má tento ideál jasné rysy. S Jungovými archetypy souvisí i pojem sexuální vtisk, podle nějž si zejména pro dlouhodobé vztahy volíme partnery, kteří nám připomínají vlastní rodiče. Tento vtisk se utváří mezi druhým a osmým rokem života a je ovlivněn vztahem, který spolu rodič a dítě měli – u blízkých a kladných vztahů si ženy volí partnery podobné svému otci. Až vás u příštího partnera napadne, že je to celý váš otec nebo matka, možná už vás to ani nepřekvapí. Pokud byl ale vztah odtažitý, tato preference se neutváří. 

Rysy obličeje

Obličej bývá tím prvním, co u druhé osoby vnímáme. V čem spočívá jeho přitažlivost? Možná překvapivě jsou nejpřitažlivější ty tváře, které jsou průměrné. Pokud bychom z řady různých tváří vytvořili jednu průměrnou, bude atraktivnější než všechny předchozí. Druhým důležitým faktorem je symetrie, která spolu s průměrností ukazuje na stabilní a zdravý vývoj jedince. Třetí faktor nazýváme sexuální dimorfismus a jedná se o mužnost či ženskost tváře. Ženy bývají přitahovány k takovým mužským tvářím, které značí vysokou hladinu testosteronu a tím i silný imunitní systém, vysokou plodnost a společenské postavení. Takové tváře mají relativně delší spodní polovinu obličeje, výraznější čelist a lícní kosti, větší nos, menší oči a vousy. Vysoká hladina testosteronu ovlivňuje i výšku hlasu, ženy proto upřednostňují muže s hlubším, znělým hlasem.

Jena Pincottová ve své slavné knize z roku 2009 Mají páni radši blondýnky? uvádí, že u žen naopak vyšší hladina estrogenu způsobuje větší rty, menší bradu a nos, jemnější kůži a kulatější lícní kosti. I zde hladina hormonu ovlivňuje hlas a muži jsou spíše přitahováni k ženám, které mají plný, vyšší hlas. Tento typ hlasu si vědci spojují také s vyšší mírou promiskuity. Výzkum z roku 2011 zjistil, že pokud žena shledává nějakého muže atraktivním, dokonce podvědomě hovoří vyšším hlasem a tím zvyšuje svoji vlastní přitažlivost. Významným faktorem ženské přitažlivosti je i věk. Mužům ve všech stadiích života se líbí ženy ve věku mezi 18–30 lety. Pro ženy není věk partnera tolik podstatný, daleko více se ohlížejí na to, zda je partner dokáže ochránit a postarat se o rodinu.

Kromě rysů obličeje má významnou úlohu také pohled z očí do očí, který zvyšuje vzájemnou přitažlivost a pocit intimity. To vysvětluje teorie faciální odezvy, podle které cítíme k lidem, kterým jsme se upřeně dívali do očí, větší náklonnost a zamilovanost. Pokud se navíc žena dívá na muže, který je pro ni atraktivní, rozšiřují se její zornice, což zvyšuje její přitažlivost. Muži podvědomě dávají přednost ženám s rozšířenými zornicemi a hlubším pohledem, které naznačují zájem žen. Obráceně to neplatí – ženy na rozšířené zornice u mužů nijak nereagují. 

Blondýny ve Švédsku nefrčí

V souvislosti s rysy obličeje je zajímavá i otázka vzájemné podobnosti partnerů. Výzkumy z roku 2014 ukázaly, že pro dlouhodobé vztahy preferujeme osoby, které mají tváře s podobnými rysy, jako máme my sami. Pro krátkodobé vztahy tato preference podobných tváří neplatí. Z toho můžeme vyvodit, že pro krátké románky hledáme osoby s výrazným sexuálním dimorfismem (tedy co nejodlišnější od nás), a naopak pro dlouhodobé vztahy volíme takové partnery, kteří v nás vzbuzují důvěru a očekáváme u nich zájmy a hodnoty blízké těm našim. Tato tendence je výraznější u žen, které spíše preferují známé podněty. Naopak u mužů byla prokázána tendence vyhledávat nové a neznámé – podle evolučních biologů je to jeden z důvodů, proč muži mívají více partnerek než ženy partnerů. Tento efekt novosti vysvětluje i (pro brunetky smutnou) skutečnost, proč jsou u nás pro muže atraktivnější blondýnky. Barva vlasů je tím žádanější, čím je vzácnější a čím řídčeji se vyskytuje. Ve skandinávských zemích, kde je blondýn vyšší procento, dávají muži naopak přednost brunetám. 

Světlé vlasy ale obecně přitahují pozornost mužů z více důvodů. Naše oči jsou spíše přitahovány světlými a jasnými barvami, navíc jsou blond vlasy spojovány s mládím a plodností, a v neposlední řadě jejich atraktivitu zvyšují média, která posilují spojení blond vlasů s vlastnostmi, jako je svůdnost, bezstarostnost, hravost či vysoký sex-appeal. Vlasy hrají roli i v přitažlivosti mužů. Například holohlavost si ženy spojují se zralostí, moudrostí a s přibývajícím věkem, nikoli však s krásou a potencí.

Ideální tělesné proporce

Hned po rysech tváře je postava nejvýznamnějším ukazatelem atraktivity. Souměrnost těla je znakem kvality našich genů – čím souměrnější tělo máme, tím jsme pro okolí atraktivnější. U ženské postavy nezáleží na tom, zda je žena hubená nebo plnější, pro muže je atraktivní tělo ve tvaru přesýpacích hodin, které mají nejčastěji ženy na vrcholu produktivního věku – je důkazem mládí, zdraví a plodnosti. Tento tvar závisí na správném poměru boků a pasu (tzv. waist-hip ratio neboli WHR), který se zdá být jedním z nejvýznamnějších faktorů atraktivity. Nejvíce muže přitahuje poměr kolem 0,7. V období ovulace se dokonce poměr boků a pasu přibližuje této ideální hodnotě a žena tak dává muži signál, že je připravena na oplodnění. 

Dalším signálem plodnosti, který má vliv na vnímanou fyzickou atraktivitu ženy, jsou samozřejmě ňadra, u kterých záleží především na jejich pevnosti. Kromě poměru pasu a boků ovlivňuje přitažlivost žen i délka nohou. Pro muže jsou atraktivní především nohy, jejichž délka přesahuje o 5 % průměr v dané populaci. Ženy si zde mohou naštěstí vypomoci botami na vysokých podpatcích, které nohu opticky prodlouží a zmenší chodidlo. Pokud například žena spadá do výškové kategorie mezi 160 a 170 cm, její atraktivitu zvýší podpatky výšky mezi 7,5 a 9 cm. Mezi typické znaky mužské atraktivní postavy patří hrudník ve tvaru trojúhelníku, tedy postava vyznačující se širokými rameny a užším pasem. To je i mediálně nejvíce zobrazovaný typ, ačkoli mužů s takovýmto typem postavy je v populaci jen okolo 5 %. Tento typ postavy ženy přitahuje, protože je opět znakem vysoké produkce mužských pohlavních hormonů a dobré genetické výbavy.       

Feromony – základ atraktivity

Všechny uvedené znaky vnímáme především očima, ale pokud jde o přitažlivost, je lidský čich stejně podstatný (ne-li víc) jako jiné smyslové orgány. V souvislosti s ním se už několik let hovoří o feromonech – přírodních chemických látkách, které slouží k vnitrodruhové komunikaci. Feromony při přenosu vzduchem spouštějí specifické chování u ostatních členů téhož druhu, slouží k vymezování teritoria pomocí pachových stop a k nalákání sexuálního partnera, protože fungují jako přirozené afrodiziakum. I u lidí jsou produkovány potními žlázami, zvláště v podpaží, okolo prsních bradavek a pohlavních orgánů, a dávají okolí informace o našem zdravotním stavu, pohlavních hormonech a genetické výbavě.

Nejpřitažlivější je pro nás tělesný pach těch lidí, kteří mají nejodlišnější genetickou výbavu od té naší. Jak doložila Sarah Richardsonová v roce 1996, ženy si dokáží instinktivně vybrat partnera s genetickou výbavou, která je co nejodlišnější od jejich, protože tím svým potomkům zaručí co nejrůznorodější spektrum genů a nejvyšší šanci na přežití. Pokud mají rodiče odlišný imunitní systém, mají jejich děti rozmanité geny schopné bránit imunitu a zvyšovat odolnost. Bohužel výběr partnera s odlišným imunitním systémem negativně ovlivňuje hormonální antikoncepce, díky které nemá ženský nos šanci poznat, zda se tato „rodičovská investice“ vyplatí…

Použité zdroje:

Fraccaro, P. J., Jones, B. C., Vukovic, J., Smith, F. G., Watkins, Ch. D., Feinberg, D. R., Little, A. C., DeBruine, L. M. (2011). Experimental Evidence That Women Speak In A Higher Voice Pitch To Men They Find Attractive. Journal Of Evolutionary Psychology, 2, 57–67. 

Johnston, V., Franklin, M. (1993). Is beauty in the eye of the beholder? Ethology and Sociobiology, 14, 183–199.

Langlois, J. H., Kalakanis, L., Rubenstein, A. J., Larson, A., Hallam, M., Smoot, M. (2000). Maxims or myths of beauty? A meta-analytic and theoretical review. Psychological Bulletin, 126(3), 390–423.

Little, A. C., DeBruine, L. M., Jones, B. C. (2014). Sex differences in attraction to familiar and unfamiliar opposite-sex faces: Men prefer novelty and women prefer familiarity. Archives of Sexual Behavior, 43(5), 973–981.

Pincott, J. (2009). Do Gentlemen Really Prefer Blondes?: Bodies, Behavior, and Brains – The Science Behind Sex, Love, & Attraction. Delta: New York.

Richardson, S. (1996). Scent of a man: the sexiest part of a man, a Swiss zoologist has found, may be his armpits: they are an odouriferous window on his genes. Discover, 17, 26.