U nás, nebo u vás?

Tvoje děti, moje děti, naše děti... A do toho čtyři páry prarodičů. „Sešívané“ rodiny z rozvedených partnerů a vyženěných dětí zažívají o Vánocích všechno možné, jen ne klid a pohodu. Jak to udělat, abychom se z toho nezbláznili?

Představa ideálně strávených vánočních svátků je dost jasná a všeobecně přijímaná (až na tiché rebely, kteří tráví Štědrý den sledováním Simpsonů a pojídáním utopenců). V klidu a příjemném očekávání se sejde celá rodina, všichni si potřesou pravicemi a svorně konzumují kapra a bramborový salát. Možná přijde nějaká ta vtipná vsuvka v podobě jízdy na pohotovost s rybí kůstkou v krku. Aspoň je na co vzpomínat.

Jako úniková hra

Ano, takové rodiny existují. Pak je tu ale spousta rodin, které to o Vánocích mají o dost jinak, a rybí kůstka je ve srovnání s tím, co se odehrává za manévry, jen legrace. Někde je zvykem trávit Štědrý den v širší rodině. Co ale dělat, když si oba prarodičovské páry nárokují čas dětí a vnoučat ve stejnou dobu? Babo, raď…

Třeba Maškovi. Jana s Petrem mají dvě malé děti školkového věku a kočku. S vlastními rodiči vycházejí docela prima. Jen o Vánocích bývá doma napětí. Oba páry prarodičů by si totiž přály vidět rozzářené dětské oči pod stromečkem. Jenže jak to zařídit, když chtějí být na Štědrý den doma, jeden z dědečků má alergii na kočky a navíc se navzájem zase tolik nemusí? Jana by ráda vyhověla všem, ale to se nedá zvládnout: „Moji i Petrovi rodiče jsou fajn lidé, jen se vzájemně moc nemusí. Každá rodina má úplně odlišnou představu o průběhu Štědrého dne, jedni se neobejdou bez mlsání cukroví, vaječného likéru, sledování pohádek v televizi a odpolední procházky před večeří. Druzí dodržují tradice, přes den se postí a večer jdou do kostela na půlnoční. Než se narodily děti, nebyl to moc velký problém. Jeden rok jsme byli u jedněch rodičů, druhý rok u druhých. S dětmi už to ale nejde, chtěli bychom trávit ,vlastní verzi‘ Vánoc. Takže zatím zkoušíme, jak na to.“ 

A co teprve rozvedené rodiny... Obvykle do toho navíc zasahují dohody o tom, kdy a kde mají děti z rozvedených vztahů o vánočních prázdninách být. Když se k tomu přidají ještě nějaké další okolnosti, třeba to, že jeden z prarodičů žije sám, anebo má třeba sklon ovládat dění v rodině a strhávat na sebe pozornost, jsou svátky ne radostnou oslavou, ale tvrdým logistickým oříškem.

Jak se nezbláznit?
- Zachovejte klid, jak jen to půjde. Ať se stane cokoliv, i tyto Vánoce s velkou pravděpodobností přežijete. Někdy na přelomu ledna a února už se vzpamatujete a útrapy budou zapomenuty.
- S plánováním začněte co nejdříve, třeba už ve chvíli, kdy se v obchodech objeví první vánoční zboží. To bývá někdy na přelomu září a října, takže budete mít dost času na vyjednávání.
- Při svých úvahách se snažte držet při zemi. Hrozí nám totiž vzpomínkový optimismus – s dostatečně dlouhým časovým odstupem máme tendenci si své předchozí zkušenosti trochu přikrášlovat.
- Při plánování průběhu vánočních svátků nemilosrdně započítávejte čas navíc. Stejně je možné, že budete ve skluzu, ale vyhnete se nervovému kolapsu, když vám auto odmítne nastartovat nebo se někde zapovídáte déle.
- Máte-li odlišné představy o trávení Vánoc, klidně nechte členy rodiny, ať napíší svá přání na lístečky. Ty potom rozložte po stole a snažte se z nich poskládat něco smysluplného. Nelze vyhovět úplně ve všem, ale když uvidíte přání před sebou, bude se vám o nich uvažovat snáz.
- Jste-li krátce po rozvodu a v rodině jsou malé děti, nenechávejte v dobré víře rozhodovat děti o tom, kde a s kým chtějí být na Štědrý den. Dětem to nepřísluší, neměla by na nich ležet taková zodpovědnost. Rozhodovat se mezi jedním a druhým rodičem (nebo mezi prarodiči z obou stran) je těžké a bolestné.
- Nezapomínejte si pořád znovu uvědomovat, „pro koho“ Vánoce vlastě slavíte. Chcete je slavit jako rodina? Nebo je slavíte „pro děti“? Nebo je prioritou potěšit babičku? Někdy si totiž ani neuvědomujeme, že zapomínáme na vlastní potřeby a potřeby svých nejbližších, jen abychom vyhověli ostatním. To je past.

Celý článek naleznete v tištěné podobě časopisu Psychologie dnes nebo v online archivu.

Kateřina Rodná

Mgr. Kateřina Rodná (1974) je psycholožka a psychoterapeutka, věnuje se individuální a rodinné terapii a poradenství. www.dobryzivot.com