88 věcí, které byste měli stihnout se svým dítětem, než vyletí z hnízda

Jak to udělat, aby děti nebyly zaskočeny protikladnými kvalitami, jež život zákonitě přináší? Jak je naučit jíst rukama (kapitola 22) a zároveň způsobně stolovat (23)?  Improvizovat (21) a zároveň dokázat něco naplánovat (43)? Zajistit, aby věděly, jak příjemné může být občas být nepořádný (50), ale současně nepostrádaly schopnost provést  velký úklid (81)?

Nádherné dobrodružství!

To se dozvíte v knížce, jejíž autoři ukazují rodičovství v  celé jeho kontroverzi. Hned úvodem se  tak dozvídáme, že  „děti nás připravují o poslední zbytky nervů, skoro nikdy nespí a pořád do všeho kecají“.  Nezapomenou však také zdůraznit, že „představují  pro nás rodiče nádherné dobrodružství“. Rodiče se v pojetí německých autorů Hanse Ratha a Edgara Raie stávají spíše staršími a zkušenějšími průvodci  na obtížné cestě  od útlého věku dítěte, kdy společně dokážeme postavit největší hrad z písku, až po odrostlého adolescenta připraveného vzít svůj život do vlastních rukou.  Sázejí na neformální autoritu rodiče, který sice všechno neví a nezná, zato je jeho jasným až průhledným záměrem co nejlépe připravit své děti na život a „vzbudit ve svých potomcích důvěru, že to zvládnou“. Jejich snahou je své děti „naučit fungovat ve světě s pravidly, ale současně neztratit sami sebe a zdroje radosti“.  Rodiče se zde stávají těmi, „kteří jsou připraveni pomoci, bude-li to (jejich dítě) potřebovat, a kteří ho nechají na pokoji, bude-li chtít být samo“.  Neumetají svým ratolestem zbytečně cestičky, dovolují jim spálit se a prohrát. Jejich rodičovství není demagogické, ale přívětivé, podporující, často i shovívavě chápající, klade však na potomky i nezbytné nároky, např. vylézt na horu (kapitola 63) či provést velký úklid (kapitola 81).