Elixír mládí? Žádná alchymie!

Anti-aging medicína čili medicína proti stárnutí je relativně nová lékařská specializace. O její vznik se postaral demografický vývoj posledních desetiletí. Pochází z USA, kde se rozšířila už v devadesátých letech minulého století. O deset let později se začala prosazovat v Evropě, zejména v Německu, Francii, Španělsku a Itálii. Dnes je hitem také u nás a zabývají se jí specializovaná pracoviště i lékaři mnoha oborů od neurologů přes sexuology, urology a oftalmology až k plastickým chirurgům.

Strašák jménem Alzheimer

Největším strašákem pro lidi na prahu seniorského věku je takzvaná Alzheimerova choroba. „Sám Alois Alzheimer měl pochybnosti, zda se má jeho popis strádající pacientky, která postupně ztratila schopnost uvažovat již v 55 letech, ztotožňovat s případy podobného duševního rozpadu, který prožívají lidé ve stáří všeobecně,“ říká neurolog prof. MUDr. Pavel Kalvach, CSc., FEAN. „Přes obrovský pokrok ve vyšetřovacích metodách, které dnes dovedou tkáňové doklady o této nemoci detekovat zaživa, se dodnes vede debata, nakolik nevyhnutelně přináší stáří oslabení duševní činnosti a nakolik se jedná o nemoc. Již pouhé laické pozorování starých lidí nás jednoznačně přesvědčuje, že pokles pozornosti, nápaditosti, paměti, reaktivity i exekučních rozhodnutí provází stárnutí jako samozřejmost. Zmar duševní výkonnosti ale postihuje někoho rychleji, jiného pomaleji.“

Co dělat, abychom „zubu času“ jeho „hlodání“ co nejvíc ztížili? Jak být co nejdéle duševně i fyzicky v kondici? Recept na „elixír mládí“ není žádná alchymie. Profesor Kalvach radí: „Snažme se zpomalit stárnutí mozku činnostmi, které brzdí rozvoj jeho aterosklerózy a zajišťují dobrou výkonnost krevního oběhu. Pomáhá sportovat, předcházet obezitě, včas si léčit cukrovku i případné vysoké hladiny krevních tuků a vést aktivní život.“

Hippokratova rada „Nechť je strava tvým lékem“ je sice stará skoro dva a půl tisíce let, ale stále platí. Vhodný jídelníček a pitný režim jsou tak prevencí řady nemocí a přirozeným „omlazovačem“. Antioxidanty nebo vitaminy a minerály působí proti vráskám nejen v kosmetických krémech. Cereálie, zelenina, ovoce, rostlinné oleje, ořechy atd. ještě účinněji chrání proti „korozi času“. Nemusíte hned přísahat na superfoods, jako jsou chia semínka, kustovnice čínská nebo zelený ječmen, snídat ovesnou nebo pohankovou kaši a zavrhovat, co vám chutná. Důležité je také, aby vám jídlo přinášelo radost. Přiměřenost a pestrost jsou zásady, které jsou vždycky „in“. Na módu v případě výživy nehleďte. Ostatně se vrací – nedávno třeba vědci „omilostnili“ ještě před pár lety zavrhovaná vajíčka. Zjistili, že neohrožují hladinu cholesterolu, naopak pomáhají udržet zdraví. Nejstarší žena světa, předloni zesnulá Emma Morano, která od svých dvaceti let jedla denně tři – jedno vařené a dvě syrová –, evidentně na měnící se výživové trendy příliš nedbala a dožila se 117 let.

Včas do posilovny paměti

Nejen u miminek o jejich duševním vývoji nejlépe vypovídá jejich pohyblivost – jestli už lezou, chodí a jakou mají jemnou motoriku. Svaly jsou pro prodlužování biologického mládí (když už otáčení listů kalendáře zastavit nelze) stejně důležité jako mozek. Hýbat se je také relativně levný povzbuzující lék na starosti a strasti života, protože pohyb dodává hormony štěstí – endorfiny. Za nejzákladnější a nejpřirozenější pohybovou aktivitu – chůzi – nemusíte nic platit, a přitom pravidelná svižná chůze je ideální prevencí mnoha chorob, od nemocí srdce a cév až po rakovinu. Optimální je postupně dosáhnout šedesáti minut chůze denně.

Trénovat však je třeba nejen svaly, ale i paměť. A s jejím pravidelným procvičováním je dobré začít co nejdříve, nečekat na to, až na dveře zaklepe padesátka, či dokonce další „átková léta“. „Mozek má totiž celou řadu omezení ve svém výkonu,“ vysvětluje Ing. Dana Steinová, předsedkyně České společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. „Především je naprogramován k tomu, aby zajistil naše přežití v případě ohrožení života. Aby toto své základní poslání mohl bezezbytku splnit, nesmí být přehlcen informacemi. Navíc jsme vybaveni velmi malou kapacitou krátkodobé paměti, která je pro úspěšné zpracování informací zcela zásadní, a vývoj mozku je ukončen zhruba kolem dvacátého pátého roku života. Od té doby se jeho funkčnost začíná zhoršovat. Mozek zkrátka často potřebuje naši asistenci. Za cvičení paměti se dá považovat hlasité čtení, sčítání, odčítání, sudoku i křížovky. Pokud však jde do tuhého a potřebujete si zapamatovat informace v určitém pořadí, telefonní čísla či delší číselné řady, nebo dokonce seznamy na přeskáčku, už potřebujete znát základní mnemotechniky. Vřele doporučuji se zapsat do kurzů trénování paměti. Podívejte se na www.trenovanipameti.cz pod heslem Kurzy pro veřejnost.“

Když vidím, žiju lépe

Stárnou ovšem nejen svaly a mozek, ale také smysly. S věkem se zhoršuje sluch, slábne čich i zrak. Nejčastější příčinou oslepnutí na světě je katarakta neboli šedý zákal, typická nemoc seniorského věku. Postihuje každého druhého člověka ve věku nad 75 let. Dobrá zpráva je, že ji lze úspěšně léčit operací. Přestože se však dnes již jedná o rutinní zákrok, kvůli zbytečnému strachu z operace se nemocní připravují o plnohodnotný život a riskují trvalé zrakové komplikace. Díky nejmodernější laserové metodě lze přitom vadu odstranit rychle a bez použití ostrých nástrojů. Zákrok je prováděn ambulantně, buď chirurgicky, nebo s pomocí femtosekundového laseru zvaného LenSx, který je přizpůsoben na míru pacientova oka a během zákroku působí jen 10 sekund. Tato metoda také umožňuje rychlejší hojení. „Při operaci šedého zákalu je nutné odstranit z oka zakalenou čočku a nahradit ji čočkou umělou. K tomu se v běžné praxi používá skalpel. Nový laser umožňuje úspěšně operovat i kataraktu ve velmi pokročilém stadiu,“ vysvětluje docentka Šárka Skorkovská, primářka Oční kliniky NeoVize v Brně. Odstranění šedého zákalu podle odborníků navrací starším lidem chuť do života. Je zároveň prevencí životní letargie, osamělosti, ale také stařecké demence zapříčiněné nedostatkem vizuálních podnětů, jenž způsobuje atrofii mozku.

Humor a smích účinkují

Ty nejúčinnější „anti-aging ingredience“ máme každý ve vlastních rukou. „Stáří není nemoc,“ říká přední česká gerontoložka MUDr. Iva Holmerová, PhD. „Každý stárne podle svého programu zakódovaného v genech, ale také podle způsobu života. Rezervy mládí vydrží do čtyřicítky. Kdo chce co nejdéle zůstat aktivní, měl by na tom cíleně pracovat. Pohybovat se – ideální je ujít za týden aspoň 25 kilometrů, vést sexuální život, přiměřeně a racionálně jíst, naplňovat pitný režim a v neposlední řadě mít uspokojivé rodinné i přátelské vztahy a pozitivní přístup k životu. Humor a smích jsou účinné léky proti stáří.“

To potvrzuje i Milada Karasová, v osmdesáti letech známá modelka, později majitelka modelingové agentury, „objevitelka“ takových es, jako je Eva Herzigová nebo Simona Krainová, nyní spokojená babička dvanáctileté Matilde. „Musíš se mít ráda, a to já se mám,“ směje se, což dělá ráda a často. A doplňuje další „ingredience“ do svého receptu proti zahořklosti stáří: „Být tu i pro druhé, nevidět sama sebe jako střed světa, nestarat se jen o vlastní zábavu. Je mi líto, že u nás je dost opravdu hodně bohatých lidí, ale korunu z nich nedostaneš! Já to mám jinak – mně Pánbíček nadělil dost štěstí, všechno, co jsem si přála, se mi dařilo, a tak teď cítím povinnos, to zase vracet jiným.“