Vnímáš, jak úžasně mluvím?

Hvězda toho muže vylétla do výšin na samém počátku devadesátých let. Využil uvolnění poměrů po pádu komunismu. Od mládí se zajímal o východní duchovní nauky a vždy se svými znalostmi rád blýskl. Připravil tedy cyklus ezoterických přednášek. Šlo o nové, dráždivé téma a on ho dokázal předkládat poutavě. Jeho charisma a obrovské sebevědomí se vzájemně posilovaly. Rád mluvil a rád se poslouchal. V létě pořádal tábory duchovních cvičení, které navštěvovala řada mladých lidí. Byl přesvědčený, že ať on coby duchovní člověk udělá cokoli, vždy je to dobré. Duchovní svět je tajemný a jeho zákony nejednoznačné. Vzbuzuje úctu a stává se tak častým útočištěm těch, kteří touží být respektováni okolím a hledají správný výtah, který by jim pomohl domoci se vytouženého postavení. Jejich samolibost se odráží ve sklonu k sáhodlouhému řečnění. Zeptáte se jich, kolik je hodin, a dočkáte se tříhodinové přednášky o biorytmech, letním a zimním času a blížícím se zániku civilizace. Kromě výše zmíněného guru jsem měl možnost setkat se také se zen-buddhistickým mnichem, který se živí výukou meditace a bojových umění. Ani tento moudře působící postarší muž nemá nouzi o stoupence. Pravda, tu a tam někoho přece jen odradí kvůli své zálibě ve spikleneckých teoriích a nutkání varovat před kdečím, chemtrails počínaje a očkováním proti spalničkám konče. Jeho posty na Facebooku, psané často velkými písmeny, jsou k nerozeznání od výlevů rozervaného puberťáka. Třetím případem byl místní věřící mládeží uctívaný bývalý novinář, v té době již důchodce. Rád přivítal jakéhokoli návštěvníka dychtivého jeho výkladu. Hosta usadil, pustil desku se skladbami od Johanna Sebastiana Bacha, a aniž by čekal na otázky, začal hovořit. A mluvil a mluvil a mluvil… Dříve nebo později vyplula najevo jeho zahořklost a agresivita. Věřil, že je perzekuován demokratickým státem, stejně jako byl dřív pronásledován komunistickým režimem. Návštěvník, který ho znal pár hodin, byl okouzlen jeho osobností. Lidé z jeho nejbližšího okolí ale trpěli jeho podivínstvím a výstřelky, které se pohybovaly na hranici psychické poruchy. Je možné, že některým svým posluchačům tito mužové do určité míry skutečně pomohli. Mladým lidem, kteří se potýkali se zmatkem a nevyznali se sami v sobě, dali víru a ukázali nový směr. Mohlo to být skutečně to, co tito mladíci a slečny v danou chvíli potřebovali. Avšak jejich narcistní povaha si vybírala svou daň. Někdy šlo o nedůtklivost či zjevnou averzi při vyjádření pochybností. První z těchto tří mužů se stal doslova duchovní celebritou a ve svých požadavcích zašel nejdál. Na více místech internetu lze nalézt výpovědi přátel a příbuzných některých po duchovnu lačnících dívek. Guru podle těchto svědectví trpěl slabostí pro své nezletilé žačky. Šarm zesiloval tvrzením, že „jeho sperma má léčivou moc“. Sáhodlouhé monology nejsou znakem moudrosti. Naopak: svědčí o tom, že jejich autor je příliš zaujat sám sebou. Jedince tohoto ražení nenajdeme jen mezi duchovními vůdci, ale také v politice. Vzpomeňme na Davida Ratha, jehož obhajobu po více než dvanáctihodinovém řečnění soudce nekompromisně ukončil. Rath tak strčil do kapsy i Fidela Castra, který dokázal mluvit spatra až sedm hodin. Pokud se někdy setkáte s duchovním či politickým vůdcem, který bude působit sympaticky, ale bude schopen řečnit do svého či vašeho padnutí, mějte se na pozoru. Hrozí riziko, že začínáte sloužit sobeckému predátorovi.