Naučte se třídit informační odpad!

Taky nosíte ve svém mobilním telefonu několik stovek fotografií z letních výletů? Jasně, nebyl čas je prohlédnout, část z nich vymazat a zbylé roztřídit. Nebyl čas, protože se na vás navalilo moře dalších podnětů a úkolů. Nejste sami, podobným střádáním je postiženo mnoho lidí, dospělých i školou povinných. Nějak se tomu nevěnuje pozornost. Jako by to nebyl problém. 

O to silněji se diskutuje o strašlivých skládkách plastů kdesi v exotické cizině či o vlivu igelitových tašek na životní prostředí. Rozšířená informační nadprodukce, o níž se v éře internetu, sociálních sítí a selfíček poctivě stará skoro každý z nás, je výzvou pro rodiče i učitele, aby vychovali novou generaci dětí, která se tím vším nenechá zahltit. Základní návod je jednoduchý: pravidelně uklízet! 

Lekce v rozhodování

Nenechme se odradit skeptickou námitkou, že pro zmíněné výchovné a vzdělávací působení chybí kompetentní jedinci. Vždyť řada dospělých se v informačním odpadu topí stejně jako mnozí žáci. Jde jen o to, aby se objevili první odvážlivci, kteří s tím začnou podstatně dříve než pomazaní reformátoři ze vzdálené budoucnosti českého či evropského školství. Je nutné začít u sebe, doma v rodině, se svými dětmi a ve své škole, třídě. Nečekat na metodické pokyny a skripta. 

    Začněme hned, třeba fotkami. Dětem názorně vysvětlete, že když zachytí jednu a tutéž situaci dvacetkrát stejně, tak jim stačí, když si ve svém elektronickém archivu ponechají jeden snímek. Ať se naučí určit tu nejpovedenější fotografii. V další fázi si můžete společně povídat o tom, čemu a proč dát přednost. Psychologicky vzato – proces rozhodování při třídění relativně stejných fotopokusů je tréninkem pro další životní momenty, kdy je člověk nucen vybírat z nabídek a variant. Dovednost drsného výběru má i nepochybnou technickou výhodu, prostě odlehčíte chytrým krabičkám, jejichž kapacita je limitovaná. I toto je dobré připomínat.