Co provází akt zabití u vojáků? Co prožívají (a proč), když porušují jedno z hlavních tabu naší společnosti? Na to odpovídá Daniel Štrobl v knize, jež je výsledkem více než desetiletého výzkumu a je podložená šetřením s americkými, chorvatskými a českými veterány.

Hned první kapitola Když zabíjejí obyčejní muži nás konfrontuje s „normalitou“ zabíjení. Autor vybral náhodně, ale ilustrativně tři události z válek. Při jejich čtení mrazí a současně syrově vyvstává znepokojivá otázka – co se musí stát, aby se z běžného člověka stal vražedný nástroj? Je to vyhrazeno jen některým, snad výjimečně zvráceným jedincům? A překvapivá odpověď zní, že ne – že se tato proměna může odehrát snad v každém z nás. Autor se vydal nejednoduchou cestou přísně odborné studie analyzující a interpretující zabití jako projev lidského chování. Shodou okolností jsem byl svědkem (vedl jsem původní diplomovou práci autora), jak složitě se dostával k výpovědím svých respondentů. Opakované cesty do USA, získávání četných souhlasů a povolení a hlavně – získání zájmu a ochoty veteránů se s ním bavit o jejich nejintimnějších zážitcích a zkušenostech.

Placená zóna

Vladimír Řehan