Online archiv

„Už kojenec výrazně preferuje usměvavý obličej před mračícím se, když si ve svém zorném poli může vybrat. Pokud malému dítěti ukážete fotku někoho smutného a zeptáte se, co je na obrázku, bude schopné vytvořit velmi empatický příběh, ve kterém se odráží smutek,“ konstatuje psycholožka Barešová. „Základní emoční abecedu“ v sobě máme intuitivně zakódovanou, jak je to ale s rozpoznáváním kratičkých mikrovýrazů ve chvílích, kdy se někdo snaží svoji pravou emoci skrýt? Je každý schopen naučit se tyto mikrovýrazy číst? „Primárně jde o prohloubenou intuitivní dovednost, takže do určité míry ji může zlepšit každý. Jde o to, že se naučí, čeho si má ve tváři všímat,“ vysvětluje Ženatý a pokračuje: „Lidé mají tendenci prohlížet si celý obličej najednou a přeskakují z jedné svalové partie na druhou. Jenže ve chvíli, kdy se oko hýbe, nic nevidíme, říká se tomu sakadická slepota. Mikrovýraz jim mezitím uteče. Je potřeba zrakem fixovat kořen nosu a periferním viděním se snažit rozšířit vnímání celého obličeje. Přes podobná jednoduchá doporučení jsou lidé i během intenzivního jednodenního tréninku schopni zlepšit svoji schopnost čtení emocí třeba na dvojnásobek. V delším horizontu je reálné dostat se až na 95 % procent úspěšnosti. Stoprocentně každý mikrovýraz neodhalí nikdo.“

Po letech výzkumů zjistil americký psycholog Paul Ekman, že základní emoce vyjadřují lidé na celém světě stejně, bez ohledu na rasu, kulturu či vyspělost civilizace, v níž vyrůstají. A taky je umějí ve tváři druhých přečíst. Ekman zašel mnohem dál: dokáže poznat i záblesk emocí, které se snažíme utajit, a vytvořil metodu, díky níž se této dovednosti můžeme naučit i my.

V centru odborného zájmu psycholožky Simony Horákové Hoskovcové je výzkum psychické odolnosti dětí. A protože v předvánočním čase v souvislosti s dětmi nejčastěji myslíme na hračky, stočilo se naše povídání na situace, kdy se rodičovské výchovné snahy dostávají do střetu s dětským přáním.

TEST KONFORMITY Psychologické experimenty pro pedagogy (3. díl)

Statistiky už pár let uvádějí alarmující údaj o rozpadech manželství - rozvádí se jich takřka polovina. Přesto si podle výzkumů manželství stále velmi ceníme a odborníci tvrdí, že dokonce víc než dřív. Kde se ten paradox bere a jak mění rozvody naše životní strategie?

Psychologické experimenty pro pedagogy (2. díl)

aneb Co u Gutha Jarkovského nenajdete? V divadle nás před začátkem představení upozorňují, že máme vypnout mobilní telefony a nesmíme si dělat zvukový ani obrazový záznam. O dalších pravidlech komunikace v době mobilů a internetu si povídáme se znalcem etikety Ladislavem Špačkem.

Děláte někdy „tfuj tfuj“ pro štěstí? Vykročíte vstříc významné události pravou nohou? Nebo si říkáte, že v dnešním světě takové směšné berličky nepotřebujeme? Nemylte se, i víra v sílu vědy může fungovat jako pověra…

První lék na nedostatečnou sexuální touhu žen je na světě. V srpnu ho schválil americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv. Napotřetí. V Evropě, kde byla látka flibanserin před pěti lety objevena, neprošel. Aspoň prozatím.