Stěhuji se do vlastního bytu
Lenka Skálová a Šárka Paříková, Rytmus, 4/2018
Jarka je klidná, pečlivá a pracovitá žena. Má ráda společnost a ráda se hezky obléká. Má tři bratry, se kterými si telefonuje a jezdí k nim na návštěvy. Není ale úplně obyčejná. A to nejen proto, že trpí zdravotním postižením a její svéprávnost je omezená. Jako jedné z mála se Jarce podařilo opustit po mnoha desítkách let ústav. Mít vlastní byt, vlastní televizi a práci. Kolik práce a energie se za tím ale skrývá? Podívejme se na to očima těch, které Jarce od začátku pomáhaly – obětavých pracovnic nevládní organizace Rytmus.
Je tomu už skoro deset let, co v ČR začalo platit povinné kotvení dětských autosedaček. „Seděly připoutané v autosedačce, a stejně zemřely. Takový osud potkalo loni šest dětí, které doplatily na riskantní jízdu svých rodičů,“ psalo se v tuzemském tisku o rok později, k „prvnímu výročí“ povinného kotvení.
Se vzrůstajícím počtem cizinců žijících v České republice se psycholožka a psychoterapeutka Lucie Scholl ve své praxi stále častěji setkává se páry různé národnosti, které vychovávají děti ve vícejazyčném prostředí.
Začínalo to v roce 1992 jako nápad tehdy dvaadvacetiletého rockera Roberta Kozlera. Návštěvy jeho přátel, kteří se léčili v psychiatrické léčebně, ho nedeprimovaly. Naopak. Pacienty nevnímal jako nemocné a to ho inspirovalo k tomu, aby tento pocit zprostředkoval i ostatním. A myšlenka na festival byla na světě. A ze dvou set návštěvníků je dvacet tisíc. I díky nim se daří měnit představu léčebny jako jakéhosi vězení.
Duben přímo láká k tomu, abychom vyrazili ven. Ale dá se už venku najít něco k jídlu? Dá…
Tahle zpráva by mohla potěšit všechny, kteří se neúspěšně snaží hubnout.
V únorovém čísle jsme psali o možné spojitosti antidepresiv a vražd, která podle britského profesora Petera Tyrera rozhodně není náhodná. Přehnané obavy však zřejmě nejsou na místě.
Chci se zeptat, co můžu udělat, aby mě nerozčilovalo, jak se mnou mluví moje matka?
Marihuanu nebo hašiš u nás zkusila víc jak třetina šestnáctiletých Čechů, což je dvojnásobek evropského průměru. Za psychotropní účinky konopných drog jsou zodpovědné látky souhrnně označované jako kanabinoidy. A i když se „huliči“ zaklínají, že jim nijak neškodí, jejich konzumace se projeví na činnosti mozku, tkání a dalších orgánů. A jako ještě nebezpečnější se ukazují synteticky připravované kanabinoidy nabízené třeba jako prostředky pro usnadnění meditací či materiál pro výrobu vonných tyčinek.
Loni k nám z Dánska přišel návod na štěstí jménem hygge – symbolizovaný domácí pohodou pod dekou se svíčkou a kafem (což musíte ovšem nezbytně nutně zveřejnit na Instagramu!). Švédové to pro změnu letos zkoušejí s lagom – švédským návodem na štěstí, který snad nejvíc symbolizuje severská uměřenost.
Festival Na hlavu otevírá téma stigmatizace.
Bordeláři
Kateřina Rodná, 4/2018
Občas je vídáme v televizi. V populárních britských pořadech do jejich bytů a domů přicházejí, nebo spíš se probíjejí, profesionální uklízečky, aby mezi hromady nepořádku a neuvěřitelného množství naprosto zbytečných nebo nefunkčních věcí vnesly řád. Četa pomocníků pak z bytu vynáší věci, o jejichž existenci už často neví ani sám jejich majitel – který se jich ale přesto za žádnou cenu nechce vzdát.