Redakce Psychologie dnes se nejen vyměnila, ale navíc i zvětšila, a to o celých sto procent! Místo Daniely Kramulové, na jejíchž bedrech ležela tíha redakční práce jedenáct let, nyní přichází dvojice Matyáš Zrno a Zuzana Daňková. Měl by to být vyvážený mix. Matyáš Zrno je odkojený žurnalistikou. Publikovat začal v týdeníku Respekt, kde také později vedl zahraniční rubriku. Pracoval v redakci zpravodajství České televize a v Lidových novinách vedl sobotní přílohu Orientace. Mezi novinařinou ale měl docela dlouhé proluky. Třeba když rok vedl provinční rekonstrukční tým v Afghánistánu. Jinak se věnuje myslivosti, lezení po horách a divoké vodě. A od teď i četbě knih o psychologii… Zuzana Daňková je filozofka. Dokončuje disertační práci o Wittgensteinovi na University of Stirling ve Skotsku. Každých pár měsíců si tam zaletí popovídat se svým skotským vedoucím a doplnit zásoby skotské whisky. O psychologii se začala zajímat také v průběhu doktorátu, protože v anglosaském prostředí „letí“ propojování filozofie a psychologie v rámci neurovědních výzkumů. Pak šlo vše už velmi rychle: od zájmu o zkoumání mozků se dostala k nejvíce intelektualizujícímu odvětví psychologie - psychoanalýze - a láska k psychologii byla zpečetěna.
Dvě tváře diverzity
Matyáš Zrno, 11/2016
„Čeho se lidé bojí?“ ptal se ve svém facebookovém statusu v době největší uprchlické krize vyučující na americké soukromé vysoké škole v Praze. „Mám mezi studenty Indy, Pákistánce, Afričany, Rusy, Američany… a skvěle se doplňujeme a obohacujeme.“ Jistě, kulturní diverzita je přece prospěšná. Jistě, kultury se vzájemně obohacují. Jistě, jistě, jistě… je to přece takové moderní kulturní dogma.
Ben Furman, M. D., je finský psychiatr a terapeut, jeden z průkopníků přístupu zaměřeného na řešení, autor a spoluautor četných knih a článků včetně knihy „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“, která byla zahrnuta mezi 100 mistrovských děl psychoterapie a kterou vydalo nakladatelství Portál. V roce 2017 vyjde další jeho kniha, „Twin Star“, zaměřená na zlepšování vztahů na pracovištích a na spokojenost z práce.
POSLEDNÍ SLOVO MILANA PETRÁKA
Jaroslava RAUDENSKÁ, Alena JAVŮRKOVÁ (Eds.) The Psychological Context of Labour Pain. New York: Nova Science Publischers 2016
Kniha psychoterapeutky Hanny Levenson Krátká dynamická psychoterapie nedávno vyšla v češtině a červnový workshop, který na toto téma vedla v Praze, měl velký ohlas. Oč se vlastně jedná?
Práce s úzkostí a svalovým napětím v tanečně-pohybové terapii
Jak nás pohyb ovlivňuje a jak my sami jsme schopni jej ovlivnit? Vypovídá o nás více než slova, která kontrolujeme? Může tanečně pohybová terapie pomoci našemu tělu a psychice?
ve kterém chybí schopnost se radovat. Život bez vůle k životu. Zní to možná pateticky, ale je to realita těch, kdo onemocněli depresí. Jejich okolí je někdy označuje za lenochy, za lidi, kteří „by mohli, kdyby chtěli“, a možná netuší, kolik úsilí je stojí jen vstát z postele a vyčistit si zuby.
Znáte to: někdo zívne, a za chvíli zívá celá třída. Známá herečka si ostříhá vlasy – a za pár týdnů jsou na kluka všechny paní a dívky. V tomto díle seriálu „Proč“ si povíme, proč a jak se u lidí vyvinul sklon k napodobování.
Pocit štěstí, ale i úzkostné poruchy, deprese, či dokonce autismus, alergie, obezita a autoimunitní onemocnění mohou mít příčinu v našich střevech…
Jája a Pája nejsou obyčejné panenky. Jsou to policejní panenky a mají důležitý úkol: snižují při výslechu trauma dětí, které se staly oběťmi sexuálních praktik. Jedna má copánky, druhá „pindíka“ – a někdy se zdá, jako by se červenaly při tom, co slyší a co na nich děti ukazují.
Co nám brání udržet si učení v paměti?