Online archiv

Chcete se stát nejlepšími golfisty světa? Chcete mít po ruce přístroj, který vám kdykoli vypočítá vaše duševní rozpoložení? Stroje, které změří všechno uvnitř lidského těla, jsou stále levnější a menší. Za pár let bude mít každý doma spánkovou laboratoř či měřič koncentrace. Zatím si svou technologickou budoucnost můžete vyzkoušet na hrách.

V Evropě se čím dál více projevuje trend dlouhodobě nezaměstnaných mladých lidí. Absolventi řady vysokoškolských oborů i středoškoláci nemohou najít práci – proto se vyplatí přemýšlet o budoucím pracovním uplatnění hodně dopředu.

Proč:

James je považovaný za otce americké psychologie. Jeho dědeček William začátkem 19. století vydělal jmění na spekulacích s pozemky. Jamesův otec Henry James proto mohl trávit život bez starostí o výdělky, jako kultivovaný a poněkud podivínský teolog, věnující se netradiční výchově svých pěti dětí, z nichž William byl nejstarší. Možná díky otcově výchově byl William James později jako profesor na Harvardu schopen uvolnit mladému studentu E. L. Thorndikovi sklep svého domu pro jeho experimenty s kuřaty. James trpěl různými tělesnými potížemi psychického původu, což bylo patrně důvodem, proč si jako vystudovaný lékař (Harvard, 1868) nikdy neotevřel praxi a místo toho se raději věnoval vyučování anatomie a fyziologie. Od 80. let 19. století se začal věnovat teorii a výuce psychologie a filozofi e. Stal se kritikem asocianismu W. Wundta a zakladatelem funkcionalismu jako studia abstraktních obsahů vědomí zdůrazňujících účel a funkci psychických jevů. Tyto myšlenky se později odrazily v činnostní psychologii F. Brentana. Pro stálý tok procesů ve vědomí či na jeho prahu James vytvořil termín proud vědomí, jako subjektivní a většinou nesdělitelné prožívání, a ideomotorickou představu, jako popud schopný uvést organismus v pohyb bez volního úsilí. Do hloubky se zabýval lidskými předsudky, které definoval jako předpojatou názorovou strnulost, emočně nabitou avšak kriticky nezhodnocenou, a z ní plynoucí postoje přijímané jedincem nebo celou skupinou. Předsudky pak podle Jamese nezávisí na okamžité situaci, neopírají se o porozumění, což lapidárně vyjádřil větou: „Mnoho lidí se domnívá, že myslí, ač jenom nově řadí své předsudky.“ Značnou pozornost James věnoval studiu náboženství, které považoval za součást lidské existence, vývoje lidstva a podstaty světa. V tomto smyslu užívá pojem vesmírné vědomí. Své názory popsal v díle Druhy náboženské zkušenosti (1902). Roku 1887 vznikla Jamesova-Langova teorie (Lange byl švédský fyziolog a ke shodnému názoru došli oba autoři nezávisle na sobě), podle níž vzniku emoce předchází tělesná změna, jež je příčinou vzniku emoce. Nesmějeme se proto, že jsme veselí, ale jsme veselí proto, že se smějeme. Teorie byla překonána až roku 1928 principem homeostázy W. B. Cannona. Jisté rozčarování z možností proniknout do psychiky James vyjádřil v poslední větě svých Principů psychologie (1890): „Čím usilovněji se člověk snaží vysledovat skutečný průběh psychogeneze, ony kroky, jimiž jsme jako rasa získali své psychické vlastnosti, tím jasněji cítí ‚pomalu houstnoucí soumrak blízký naprosté noci‘.“ Tuto skepsi se mu částečně podařilo překonat až díky Pragmatismu (1907). Zemřel 26. srpna 1910 v americkém státě New Hampshire ve věku 68 let.

PODOTEKY STANISLAVA KOMÁRKA

Některé psychoaktivní látky a diabetes

Krize, ohrožení eurozóny, růst nezaměstnanosti, snižování životní úrovně. Zprávy útočící z médií zvyšují nejistotu a v ordinacích psychologů a psychiatrů přibývá pacientů. Mnozí z nich přicházejí poprvé. Mají strach z budoucnosti i z toho, že hodnoty, na nichž stavěli svůj dosavadní život, povážlivě ztrácejí na významu.

Každodenní sex, přesněji řečeno ejakulace, zlepšuje kvalitu mužských spermií a v době před ovulací partnerky tak zvyšuje šanci na otěhotnění. Pravidelná ejakulace totiž snižuje množství poškozené DNA, tedy genetické informace, kterou spermie předává budoucímu zárodku. Výzkum se 118 muži potvrdil, že při časté ejakulaci sice ubývá objem spermatu i množství spermií, zlepšuje se však jejich pohyblivost a kvalita. Vědci byli už dříve přesvědčeni, že pohlavní styk v době ovulace zajišťuje nejvyšší šanci na otěhotnění. Dosud však nebylo zcela jasné, jakou radu mají odborníci poskytnout mužům v období před ovulací jejich partnerky. Tedy zda je pohlavní styk v této době spíše výhodou, či nikoliv.

Už v roce 1985 si lékaři uvědomili, že srdeční infarkty jsou častější v ranních hodinách či v pozdním odpoledni. Posléze se zjistilo, že jejich četnost se liší i v závislosti na dnech v týdnu či na sezoně. Počet srdečních příhod stoupá například v zimním období, zejména v prosinci a lednu, zvláště pak na severní polokouli. Je zajímavé, že podobné výsledky přinášely studie ze zemí s odlišnými klimatickými podmínkami. Dokonce se tento fenomén projevil i v zemích, kde nejsou v zimě žádné extrémní podmínky, jako například v Los Angeles či v Kuvajtu. V LA je rozmezí teplot během roku velmi malé, v Kuvajtu je zima dokonce nejpříjemnějším obdobím. Proč tedy kardiaci nejvíce trpí právě v zimě? Pravděpodobnou odpovědí je, že na nás působí samotná zima, a ne chladné počasí. Zimní období je totiž u člověka spojeno s řadou změn v chování, v množství a způsobu pohybu. Člověk se jinak stravuje, má i odlišný pitný režim. Mnohdy je zimní období doprovázeno zvýšeným stresem, psychiku ovlivňuje snížená doba slunečního svitu a kratší den, jež působí i na hormonální hladiny v těle. Na každoroční nárůst srdečních příhod kolem přelomu roku mají pravděpodobně vliv i předcházející svátky, jejichž přípravy jsou spojené s větším psychickým vypětím.

„Nevadí, že nevidím, horší by bylo neslyšet,“ tvrdí mnozí nevidomí, kteří se se zrakovou nedostatečností již narodili. Jak se ale se ztrátou zraku vyrovnávají ti, kteří o něj přišli v průběhu života?