Online archiv

Při zběžném pohledu do zrcadla nás sotva napadne, s jakou magickou mocí bylo kdysi spojováno - jenže jakmile na nás dolehne osobní krize, jakmile máme sebevědomí v troskách, hned dostává náš obraz v zrcadle úplně jiný rozměr. Není náhodou, že s motivem zrcadla a zrcadlení pracuje i psychoterapie a k lepšímu sebepoznání vám ho zřejmě doporučí i osobní kouč. Autora knihy Zneklidňující svět zrcadel Jana Lukavce lákala i kouzla, jimiž byla zrcadla opředena v mýtech a pohádkách.

Petr tvrdí, že svou ženu miluje. Ona má spíš pocit, že ji považuje za součást svého vlastnictví. Sám o všem rozhoduje, určuje pravidla, manželka se musí podřídit jeho požadavkům, ať jsou jakkoli nerozumné či přehnané. Chce ji neustále kontrolovat: „Mám na to právo, je to přece moje žena,“ tvrdí.

V duchu romantických představ o lásce bychom mohli předpokládat, že při sexuálním aktu s milovanou osobou myslíme jen na ni. Zdaleka vždycky to však neplatí - a je to úplně normální, říká sexuoložka Hana Fifková.

Skutečného incestu ve fyzickém smyslu by se většina lidí nedopustila. Do vztahů na psychické rovině se nám vkrádá ale poměrně často. V případech soužití single rodičů s potomkem opačného pohlaví je snadné najet do jeho nezdravých kolejí.

Vánoční čas bývá často označován adjektivy kouzelný, tajemný… Jenže dnes si to často představujeme tak, že bychom měli pod stromečkem „vykouzlit“ co nejvíc dárků a tajemství se snažíme vědecky vysvětlit. Přesto je v našem životě stále místo pro zázrak, říká teolog a filozof Tomáš Halík. Zažijeme ho kdykoli, kdy jsme schopni žasnout a pocítit vděčnost…

Užíváte antidepresiva nebo hypnotika? Pak byste měli zpozornět. V Kanadě od roku 1994 probíhal dvanáctiletý výzkum, který zkoumal více než 14 000 Kanaďanů ve věku 18-102 let. Každé dva roky účastníci výzkumu vyplňovali dotazník týkající se jejich sociální situace, životního stylu a zdraví. Také odpovídali na to, zda užívají sedativa včetně uklidňujících prostředků jako Valium nebo léků na spaní včetně Nytolu. Ve skupině, která udávala užívání léků na spaní a proti depresi, výzkum zjistil, že v průběhu dvanácti let zemřelo 15,7 procent účastníků, zatímco úmrtnost ve druhé skupině, která tyto léky nebrala, byla pouze 10,5 procenta. „Tyto léky nejsou žádné bonbónky a jejich užívání má daleko do neškodnosti,“ řekla Genevieve Belleville, která působí jako profesorka quebecké Université Laval. Prášky na spaní a proti úzkosti podle vědců ovlivňují naši schopnost reagovat, proto mohou být jednou z příčin různých nehod. Také mají vliv na dýchání během spánku. Některé z nich také mohou zvyšovat riziko sebevraždy. „Měli bychom si uvědomit, že v případě nespavosti, deprese a úzkosti má dobré výsledky kognitivně behaviorální terapie,“ uvedla Genevieve Belleville. „Lékaři by proto měli s pacienty diskutovat o možnostech léčby. Kombinace krátkodobé farmakologické léčby s psychologickou pomocí je nadějnou strategií v léčbě úzkosti a nespavosti. Zdroj: My Health News Daily

/ Anketa

Ať se to zdá sebepodivnější, výrazně dlouhý prsteníček v kombinaci s krátkým ukazováčkem signalizuje u jedince vysokou hladinu androgenních hormonů a s tím spojené „mužské“ vlastnosti: soutěživost, bezohlednost a promiskuitu. Tento fyzický znak totiž překvapivě souvisí s tím, jak moc je vyvíjející se zárodek v matčině děloze vystaven působení mužských hormonů. Výzkum prokázal, že některé druhy opic (třeba paviáni nebo makakové) si v děloze užívají úplnou testosteronovou „lázeň“. Pro dospělé samce je pak typické silně konkurenční, bojovné chování, časté střídání sexuálních partnerek - a také dlouhé prsteníky, skoro dvojnásobné oproti ukazováčkům. Naproti tomu gibboni, ale také hominidé, tedy orangutani, gorily, šimpanzi a lidé, mají poměr mezi oběma prsty opačný: ukazováčky jsou ve většině případů delší. A liší se i jejich sociální chování, které je mnohem mírnější a tolerantnější, se schopností kooperace a párové monogamie. Snad můžeme z tohoto zjištění usoudit, že spolupráce a slušnost je přece jen vývojově výhodnější, i když to z krátkodobějšího měřítka často vypadá spíš opačně… Zdroj: Science Daily

I v naší rodině máme problém s dětskou obezitou a nemůžeme se shodnout, jak ho řešit. Terapie tak, jak ji popisuje paní Malichová, mě zaujala a ráda bych se s ní spojila. Nepodařilo se mi ale najít kontakt na ozdravovnu ve Vrchlabí. Můžete mi pomoci? Marie Novotná, Praha

/ Sloupek Daniela Deyla /